Češi vymysleli, jak se lépe dostat k ropě. Revoluční metoda vědců z Brna se může využít i na Měsíci

Petr Lukáč Petr Lukáč
14. 6. 2017 11:08
Nová metoda zkrátí dobu průzkumu z řádu let na několik dní. Stojí za ní vědec, kterému se přezdívá Newton z Dobrušky a který využil svůj dřívější objev, za který získal Českou hlavu. Novou metodu je možné použít k hledání prvků třeba i na Antarktidě nebo na Měsíci.
Těžba ropy. Ilustrační snímek.
Těžba ropy. Ilustrační snímek. | Foto: Shutterstock

Brno - Vědci z Brna se pokouší o malou revoluci ve způsobu hledání ropy a plynu. Namísto let má průzkum podle nové metody DMT (density mapping technology) trvat jen pár dnů a má být výrazně přesnější a levnější. Zásoby se navíc dají prakticky od stolu hledat nejen na pevnině, ale třeba i pod mořem nebo na Měsíci. 

"Finálním cílem je vytvořit globální mapu, takový Google Earth, ale ne na povrchu, ale pod zemí," říká profesor Viliam Vatrt ze společnosti Geo Applications, která za metodou stojí a testuje jí například s Faerskou geologickou službou nebo maďarským koncernem MOL.

Nová metoda je založena na již dřívějším Vatrtově objevu, za který v roce 2011 získal Českou hlavu a kvůli kterému se mu občas přezdívá Newton z Dobrušky. Byl to právě on, kdo tehdy ještě pro armádu a NATO vynalezl a vypočítal konstantu W0. Ta se dostala do světového souboru konstant vedle rychlosti světla nebo Newtonových gravitačních zákonů.

"Snažili jsme se vyřešit problém s různými výškovými systémy. Máte například GPS - jednotný polohový systém. Ale když jdete zaměřovat bod na Šumavě, který leží na pomezí s Německem a Rakouskem, tak ho zaměřujete jednou vůči Baltskému, jindy Severskému a někdy zase Jaderskému moři," popisuje Vatrt důvod vzniku konstanty W0.

Její výpočet si vyžádal několik let, ale prakticky hned po jejím oznámení jí začala používat Světová astronomická unie, které pomohla sjednotit měření času. V roce 2014 ji také USA, Kanada a Mexiko na základě mezivládní dohody přijaly jako základ jejich výškového systému.

Profesor Viliam Vatrt
Profesor Viliam Vatrt | Foto: Archiv profesora Vatrta

"Pomocí té konstanty se dají přepočítat všechny výšky na světě. Například ve Francii by museli v průměru ubrat asi 62 centimetrů, u nás by se zase 14 centimetrů přidávalo," říká profesor Vatrt.

Z armády ale nakonec odešel. A svůj objev se rozhodl propojit s reálným byznysem. "Dal jsem vedle sebe model Země tak jak je, se všemi známými vlastnostmi a vedle toho ideální model propočítaný podle konstanty W0. Vlastně se jednalo o dokonalý hladký elipsoid, který byl z materiálu se stejnou hustotou. Tato tělesa jsem vedle sebe nechal rotovat," popisuje začátek Vatrt.

Při započtení dalších úhlových rotací, odstředivé síly Země a milionů speciálně vyvinutých konstant je takto firma schopná vypočítat takzvanou density deviations, tedy informaci o hustotních rozdílech v Zemi. A to používá k určení nerostných surovin pod povrchem, tedy hlavně ropy a plynu.

"Tady pak nastupuje druhá část týmu pod vedením docenta Lubomíra Pospíšila. To je světově uznávaný geofyzik a ten nám pak řekne, jestli je to ropa, plyn, voda, ale nebo taky jen křída, která je také lehčí než jiné horniny," říká Vatrt.

Právě s Pospíšilem mají společně ve firmě Geo Applications majoritu. Zbytek vlastní společnost Opifer. Ta zainvestovala vývoj metody zatím zhruba 20 miliony korun, nyní se jedná o dalších zhruba 25 milionech.

"Na nás je metodu komercializovat, připravit pánům, kteří jsou přece jen hlavně vědci, byznysový plán," říká Petr Heyduk z Opiferu. Příležitost tu podle něj přitom je. "Dnešní úspěšnost vrtů, aby se vám investice vrátila, je zhruba třetinová. Vyplýtvá se tedy více než 63 miliard dolarů ročně. Naše metoda nemá úplně vytlačit stávající metody průzkumu, ale má je doplnit a precizovat," dodává.

Vatrt sám jako největší přínos své metody vedle zlepšení průzkumů vyzdvihuje její rychlost a možnost dělat ji na dálku. "Třeba území Česka se mapovalo třicet let. My to zvládneme i s interpretací dat za pár dní. A nestojí to stovky milionů," říká.

Nová metoda se navíc podle něj dá využít ještě u velmi drahých průzkumů pod hladinou moře a stejně tak u míst, kde z nějakého důvodu data není možné změřit jinak. "Příklad může být, když si někdo bude chtít ověřit zásoby například Saúdské Arábie. Jestli nemá zásoby namísto proklamovaných 30 jen na 5 let," říká Vatrt.

A rád připomíná například možnost využití metody DMT v těžko přístupných místech, jako je například Antarktida, ale třeba i Měsíc. "Tam se za svatý grál energetiky považuje Helium-3," říká. To se na Zemi vyskytuje velmi vzácně. V budoucnu by se ale mohlo využívat jako palivo druhé generace pro termonukleární fúzi.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 36 minutami

Odbory se s ministerstvem zdravotnictví neshodly na růstu platů zdravotníků

Odbory se s ministerstvem zdravotnictví na růstu platů zdravotníků pro příští rok zatím nedohodly. Znovu se mají sejít v pondělí příští týden, řekla v pondělí předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková. Zástupci zdravotníků žádali růst platů o 3000 korun a u lékařů o deset procent, celkově by mělo jít asi o 8,6 miliardy korun. To už dříve odmítli zástupci soukromých lékařů i vedení nemocnic v radě poskytovatelů. Vyjádření ministerstva ČTK zjišťuje.

Zdroj: ČTK
před 51 minutami

Tým Fakulty elektrotechnické ČVUT obsadil na „olympiádě robotů“ druhé místo ve virtuálním prostředí

Finálové kolo DARPA Subterranean Challenge pořádané agenturou amerického ministerstva obrany vyneslo českému týmu vystupujícímu pod hlavičkou CTU-CRAS-NORLAB pódiové umístění v souboji robotů ve virtuálním prostředí - v robotickém simulátoru. Mezi deseti nejlepšími robotickými týmy světa obsadil druhé místo, za což mu přísluší odměna 500 000 dolarů. Výsledky agentura DARPA vyhlásila v pátek 24. září při slavnostním ceremoniálu v Kentucky ve Spojených státech

Soutěž softwarových řešení probíhala v osmi podzemních virtuálních světech,
které reprezentují různá prostředí. V nich se s veškerou dynamikou a kinematikou pohybují trojdimenzionální modely robotů, kteří v simulovaném prostředí ve vzájemné spolupráci plní stejné úkoly záchranářů jako jejich reálné předobrazy.

„Soustředili jsme se především na hlavní soutěž s reálně existujícími roboty, proto je pro nás druhé místo ve virtuálním závodu příjemné překvapení. Výsledek totiž ukazuje možnosti technického řešení, do kterého jsme investovali zejména díky subvenci agentury DARPA. To, že naše řešení funguje takto dobře ve virtuálu, nám dává slibnou perspektivu i pro práci s reálným systémem,“ říká prof. Tomáš Svoboda, vedoucí týmu více než třiceti vědců a studentů z katedry kybernetiky a katedry počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

Zdroj: Domácí
Další zprávy