"Dopady peněz poskytnutých České republice z evropských strukturálních a investičních fondů na plnění strategie Evropa 2020 Úřad vlády ČR téměř nevyhodnocoval. Řádné hodnocení provedl jen v devíti procentech případů," sdělil Václav Kešner z odboru komunikace NKÚ. Úřad vlády podle něj asi za dva miliony korun vytvořil studii o příspěvku fondů k hospodářskému růstu, ale už ne k jejich vlivu na plnění cílů strategie.
Ministerstvo pro místní rozvoj sice podle kontrolorů stanovilo základní metodický rámec pro vyhodnocování přínosu evropských fondů, který ale nebyl příslušným usnesením kabinetu stanoven pro Úřad vlády jako závazný.
Úřad vlády se pak tímto metodickým rámcem od ministerstva neřídil. NKÚ předal Úřadu vlády k případnému využití analýzu možností, jak vyhodnocení dopadu evropských peněz provést.
Česká republika si také podle NKÚ nastavila úroveň některých cílů pro naplnění strategie Evropa 2020 nízko. "U čtyř z celkových 13 cílů byla překročena cílová hodnota o více než 20 procent, což ukazuje spíše na nízko nastavené cíle než na úspěch při dosahování hodnot, které nastínila Evropská unie.
Na nízko vytyčené cíle ukazuje i fakt, že pět cílů se podařilo splnit už v roce 2014, tedy v prvním roce sedmiletého programového období," uvedl Kešner. Přesto se tři cíle Česku nepodařilo splnit. Důvodem byly podle kontrolorů zčásti i nedostatečné kompetence Úřadu vlády pro účinnou koordinaci ministerstev.
Strategie Evropa 2020 měla v reakci na předchozí globální hospodářskou krizi podpořit inteligentní hospodářský růst. Jejím cílem bylo třeba navýšení investic do výzkumu a vývoje, snížení emisí a větší využívání obnovitelných zdrojů. Jedním z cílů bylo i snížení počtu obyvatel unijních zemí ohrožených chudobou.
