reklama
 
 

Prokletí české montovny: práce prudce zdražuje, zůstává však devátá nejlevnější v EU

25. 9. 2018 16:35
Náklady práce rostou šestým nejrychlejším tempem ze zemí EU, ukazuje nové porovnání Eurostatu. Produktivita se však zvyšuje jen nepatrně. Čím to je?

Lucemburk, Praha - Náklady práce v Česku rostou šestým nejrychlejším tempem ze zemí Evropské unie. Vyplývá to z údajů statistického úřadu Eurostat.

V letošním druhém pololetí stouply náklady práce v Česku o 9,3 procenta oproti stejnému období loňského roku. Jednoznačně nejrychleji rostla cena zaměstnanců v Rumunsku (o 15,6 procenta), následují Lotyšsko (11,7 procenta), Maďarsko, Litva, Chorvatsko a Česko.

V celé Evropské unii stouply tyto náklady průměrně jen o 2,6 procenta. Nejpomalejší růst zaznamenaly Lucembursko (0,6 procenta), Španělsko (0,7 procenta) a Nizozemsko (0,9 procenta).

Náklady práce zahrnují kromě samotné mzdy nebo platu také nepřímé výdaje zaměstnavatelů, do nichž Eurostat řadí zejména povinné odvody zaměstnavatele na sociální pojištění.

Podle Českého statistického úřadu stoupla průměrná mzda v Česku ve druhém čtvrtletí na 31 851 korun měsíčně. Reálně - po odečtení inflace - stoupla o 6,2 procenta.

Porovnání absolutních nákladů v přepočtu na eura ale ukazuje, že česká práce je devátá nejlevnější v Evropské unii. Ze zatím nejnovějších údajů Eurostatu ke konci roku 2017 vyplývá, že průměr EU dosahuje 26,8 eura na hodinu, Česko je s hodnotou 11,3 eura hluboko pod ním - až za Slovinskem či Estonskem.

Náklady práce v roce 2017 (v eurech za hodinu)

Dánsko 42,5
Belgie 39,6
Lucembursko 37,6
Švédsko 36,6
Francie 36
Nizozemsko 34,8
Německo 34,1
Rakousko 34,1
Finsko 32,7
Irsko 31
Itálie 28,2
průměr EU 26,8
Velká Británie 25,7
Španělsko 21,2
Slovinsko 17
Kypr 16
Řecko 14,5
Portugalsko 14,1
Malta 13,8
Estonsko 11,7
Česko 11,3
Slovensko 11,1
Chorvatsko 10,6
Polsko 9,4
Maďarsko 9,1
Lotyšsko 8,1
Litva 8
Rumunsko 6,3
Bulharsko 4,9

Nejvyšší náklady na práci byly ke konci roku 2017 v Dánsku (42,5 eura za hodinu), Belgii (39,6 eura) a Lucembursku (37,6 eura). Ještě vyšší jsou ve dvou nečlenských zemích EU, jejichž data Eurostat pro porovnání uvádí - v Norsku (51 eur) a na Islandu (42,6 eura).

Těsně za Českem skončilo Slovensko, následují Chorvatsko, Polsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Rumunsko a Bulharsko (4,9 eura). Do tohoto porovnání jsou zahrnuty výdělky v celé ekonomice kromě zemědělství a veřejné správy, a to z podniků s alespoň deseti zaměstnanci.

Mezi lety 2004 a 2017 stoupla cena práce - při přepočtu na eura, tedy se zohledněním případného vývoje kurzu vůči národní měně - nejvíce v Rumunsku (o 231,6 procenta) a Bulharsku (o 206 procent). Náklady práce v Česku stouply v letech 2004 až 2017 téměř na dvojnásobek (95 procent). K poklesu došlo jen v Řecku - o 5,2 procenta.

Růst nákladů práce (v eurech) v letech 2004 až 2017

Rumunsko 231,60 %
Bulharsko 206,30 %
Lotyšsko 200 %
Estonsko 172,10 %
Slovensko 170,70 %
Litva 150 %
Polsko 100 %
Česko 94,80 %
Maďarsko 54,20 %
Chorvatsko 53,60 %
Slovinsko 51,80 %
Malta 43,80 %
Dánsko 43,60 %
Belgie 35,60 %
průměr EU 35,40 %
Rakousko 35,30 %
Finsko 34 %
Španělsko 28,50 %
Kypr 28 %
Francie 27,70 %
Německo 27,20 %
Nizozemsko 27 %
Švédsko 26,20 %
Itálie 25,90 %
Portugalsko 24,80 %
Lucembursko 24,10 %
Irsko 22,50 %
Velká Británie 19 %
Řecko -5,20 %

Podle Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) stále existuje velký prostor pro silný růst mezd. Odboráři odkazují mimo jiné na porovnání ekonomické výkonnosti a nákladů práce: Zatímco hrubý domácí produkt na obyvatele v Česku dosahuje podle parity kupní síly téměř 90 procent průměru EU, výdělky včetně odvodů jen zhruba tří pětin průměru.

Řada ekonomů však upozorňuje, že současné prudké zvyšování mezd je výrazně vyšší než růst produktivity práce. "Ta meziročně stoupla pouze o 0,8 procenta," říká Lukáš Kovanda, analytik Czech Funds.

Produktivita - zjednodušeně řečeno - ukazuje, jakou hodnotu vytvoří zaměstnanec za určitou časovou jednotku. Zvýšit produktivitu lze například lepší organizací práce, inovacemi, zaváděním moderních technologií, lepším výběrem či motivací pracovníků - obecně snížením nákladů a naopak zvýšením ceny výrobku nebo služby.

Podle údajů z roku 2017 dosahuje produktivita práce na jednoho zaměstnance v Česku 80,5 procenta průměru EU, před deseti lety to bylo 76,6 procenta. Při přepočtu na jednu odpracovanou hodinu dosahuje česká produktivita jen 73,6 procenta průměru EU.

Nižší produktivita přitom neznamená, že by byl průměrný Čech méně pracovitý nebo chytrý než třeba průměrný Němec. Česká produktivita výrazně zaostává za západní Evropou především kvůli nízké přidané hodnotě. Tuzemská ekonomika je totiž místo služeb výrazně orientovaná na průmysl, který je navíc do velké míry tvořen takzvanými montovnami - ty vyrábějí především součástky, z nichž teprve v zahraničí vznikají (dražší) hotové výrobky.

autor: Petr Kučera | 25. 9. 2018 16:35

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama