Prokletí české montovny: práce prudce zdražuje, zůstává však devátá nejlevnější v EU

Petr Kučera Petr Kučera
25. 9. 2018 16:35
Náklady práce rostou šestým nejrychlejším tempem ze zemí EU, ukazuje nové porovnání Eurostatu. Produktivita se však zvyšuje jen nepatrně. Čím to je?
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Ludvík Hradilek

Lucemburk, Praha - Náklady práce v Česku rostou šestým nejrychlejším tempem ze zemí Evropské unie. Vyplývá to z údajů statistického úřadu Eurostat.

V letošním druhém pololetí stouply náklady práce v Česku o 9,3 procenta oproti stejnému období loňského roku. Jednoznačně nejrychleji rostla cena zaměstnanců v Rumunsku (o 15,6 procenta), následují Lotyšsko (11,7 procenta), Maďarsko, Litva, Chorvatsko a Česko.

Meziroční růst produktivity práce ve druhém čtvrtletí 2018.
Meziroční růst produktivity práce ve druhém čtvrtletí 2018. | Foto: Eurostat

V celé Evropské unii stouply tyto náklady průměrně jen o 2,6 procenta. Nejpomalejší růst zaznamenaly Lucembursko (0,6 procenta), Španělsko (0,7 procenta) a Nizozemsko (0,9 procenta).

Náklady práce zahrnují kromě samotné mzdy nebo platu také nepřímé výdaje zaměstnavatelů, do nichž Eurostat řadí zejména povinné odvody zaměstnavatele na sociální pojištění.

Podle Českého statistického úřadu stoupla průměrná mzda v Česku ve druhém čtvrtletí na 31 851 korun měsíčně. Reálně - po odečtení inflace - stoupla o 6,2 procenta.

Porovnání absolutních nákladů v přepočtu na eura ale ukazuje, že česká práce je devátá nejlevnější v Evropské unii. Ze zatím nejnovějších údajů Eurostatu ke konci roku 2017 vyplývá, že průměr EU dosahuje 26,8 eura na hodinu, Česko je s hodnotou 11,3 eura hluboko pod ním - až za Slovinskem či Estonskem.

Náklady práce v roce 2017 (v eurech za hodinu)

Dánsko 42,5
Belgie 39,6
Lucembursko 37,6
Švédsko 36,6
Francie 36
Nizozemsko 34,8
Německo 34,1
Rakousko 34,1
Finsko 32,7
Irsko 31
Itálie 28,2
průměr EU 26,8
Velká Británie 25,7
Španělsko 21,2
Slovinsko 17
Kypr 16
Řecko 14,5
Portugalsko 14,1
Malta 13,8
Estonsko 11,7
Česko 11,3
Slovensko 11,1
Chorvatsko 10,6
Polsko 9,4
Maďarsko 9,1
Lotyšsko 8,1
Litva 8
Rumunsko 6,3
Bulharsko 4,9

Nejvyšší náklady na práci byly ke konci roku 2017 v Dánsku (42,5 eura za hodinu), Belgii (39,6 eura) a Lucembursku (37,6 eura). Ještě vyšší jsou ve dvou nečlenských zemích EU, jejichž data Eurostat pro porovnání uvádí - v Norsku (51 eur) a na Islandu (42,6 eura).

Těsně za Českem skončilo Slovensko, následují Chorvatsko, Polsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Rumunsko a Bulharsko (4,9 eura). Do tohoto porovnání jsou zahrnuty výdělky v celé ekonomice kromě zemědělství a veřejné správy, a to z podniků s alespoň deseti zaměstnanci.

Mezi lety 2004 a 2017 stoupla cena práce - při přepočtu na eura, tedy se zohledněním případného vývoje kurzu vůči národní měně - nejvíce v Rumunsku (o 231,6 procenta) a Bulharsku (o 206 procent). Náklady práce v Česku stouply v letech 2004 až 2017 téměř na dvojnásobek (95 procent). K poklesu došlo jen v Řecku - o 5,2 procenta.

Růst nákladů práce (v eurech) v letech 2004 až 2017

Rumunsko 231,60 %
Bulharsko 206,30 %
Lotyšsko 200 %
Estonsko 172,10 %
Slovensko 170,70 %
Litva 150 %
Polsko 100 %
Česko 94,80 %
Maďarsko 54,20 %
Chorvatsko 53,60 %
Slovinsko 51,80 %
Malta 43,80 %
Dánsko 43,60 %
Belgie 35,60 %
průměr EU 35,40 %
Rakousko 35,30 %
Finsko 34 %
Španělsko 28,50 %
Kypr 28 %
Francie 27,70 %
Německo 27,20 %
Nizozemsko 27 %
Švédsko 26,20 %
Itálie 25,90 %
Portugalsko 24,80 %
Lucembursko 24,10 %
Irsko 22,50 %
Velká Británie 19 %
Řecko -5,20 %

Podle Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) stále existuje velký prostor pro silný růst mezd. Odboráři odkazují mimo jiné na porovnání ekonomické výkonnosti a nákladů práce: Zatímco hrubý domácí produkt na obyvatele v Česku dosahuje podle parity kupní síly téměř 90 procent průměru EU, výdělky včetně odvodů jen zhruba tří pětin průměru.

Řada ekonomů však upozorňuje, že současné prudké zvyšování mezd je výrazně vyšší než růst produktivity práce. "Ta meziročně stoupla pouze o 0,8 procenta," říká Lukáš Kovanda, analytik Czech Funds.

Produktivita - zjednodušeně řečeno - ukazuje, jakou hodnotu vytvoří zaměstnanec za určitou časovou jednotku. Zvýšit produktivitu lze například lepší organizací práce, inovacemi, zaváděním moderních technologií, lepším výběrem či motivací pracovníků - obecně snížením nákladů a naopak zvýšením ceny výrobku nebo služby.

Podle údajů z roku 2017 dosahuje produktivita práce na jednoho zaměstnance v Česku 80,5 procenta průměru EU, před deseti lety to bylo 76,6 procenta. Při přepočtu na jednu odpracovanou hodinu dosahuje česká produktivita jen 73,6 procenta průměru EU.

Nižší produktivita přitom neznamená, že by byl průměrný Čech méně pracovitý nebo chytrý než třeba průměrný Němec. Česká produktivita výrazně zaostává za západní Evropou především kvůli nízké přidané hodnotě. Tuzemská ekonomika je totiž místo služeb výrazně orientovaná na průmysl, který je navíc do velké míry tvořen takzvanými montovnami - ty vyrábějí především součástky, z nichž teprve v zahraničí vznikají (dražší) hotové výrobky.

 

Právě se děje

před 27 minutami

Ozbrojenci v Kamerunu zaútočili na školu, zabili osm dětí

Nejméně osm dětí ve věku 12 až 14 let zabili a další desítku žáků zranili ozbrojenci, kteří dnes vtrhli do školy ve městě Kumba na západě Kamerunu. Informovala o tom agentura AFP. Masakr, při němž ozbrojenci použili i mačety, se stal v regionu, kde vládní jednotky několik let vedou tvrdý boj se separatistickými skupinami. "Přijeli na motorkách, vtrhli do třídy a začali střílet," popsal scénu místní zastupitel. Zatím není jasné, kdo za útokem na školu stojí. Oblast sužuje konflikt od roku 2017, kdy separatisté vyhlásili po násilném potlačení pokojných protestů vlastní stát Ambazonii. Prezident Paul Biya, který Kamerunu vládne od roku 1982, poté vyhlásil separatistům válku a označil je za teroristy. Podle nevládních organizací se zločinů dopouštějí obě strany.

před 2 hodinami

Ajax překonal rekord nizozemské ligy, Venlu nastřílel 13 gólů

Fotbalisté Ajaxu deklasovali 13:0 Venlo a zaznamenali nejvyšší výhru v historii nizozemské ligy. Útočník Lassina Traoré přispěl k debaklu pěti góly a třemi asistencemi. Pět gólů v jednom utkání dal v dresu slavného amsterodamského celku naposledy před 35 lety legendární Marco van Basten.

Ajax překonal svou nejvyšší výhru ze sezony 1971/72, kdy porazil 12:1 Arnhem. Také střelecký rekord v utkání na soupeřově hřišti byl dosud v držení úřadujícího nizozemského šampiona, který před třemi lety vyhrál na půdě Bredy 8:0.

Favorit ovládl první poločas ve Venlu 4:0, po změně stran navíc dostal červenou kartu domácí Christiaan Kum a Ajax spustil ve zbytku utkání kanonádu. Míč držel 76 procent hracího času a prostor mezi tyčemi trefil třiadvacetkrát. Soupeř naproti tomu ani jednou.

Výjimečný výkon devatenáctiletého útočníka Traorého z Burkiny Faso doplnili i další spoluhráči. Dva góly a asistenci zaznamenal Jurgen Ekkelenkamp, dvakrát se trefil i střídající veterán Klaas-Jan Huntelaar.

Ajax se tak posunul do čela soutěže, na první místo se ale v případě nedělní výhry v Arnhemu může vrátit PSV Eindhoven. Venlo je s pěti body z šesti zápasů ve středu tabulky.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Ženy opět vyšly do boje proti Lukašenkovi

Několik stovek běloruských žen dnes opět demonstrovalo v Minsku za odstoupení autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Nejméně deset aktivistek policie zadržela. Menší protivládní demonstrace se konaly i v dalších městech země. Ženy pochodovaly centrem města a měly v deštivém dni červenobílé deštníky v barvách historické běloruské vlajky. Nesly také transparenty, na nichž měly napsány své profese, aby zdůraznily šíři opozice vůči Lukašenkovi. Ten vládne v Bělorusku už 26 let a letos v srpnu ho ústřední volební komise opět vyhlásila vítězem prezidentských voleb. Opozice, EU, USA i další země považují výsledky za zmanipulované. Demonstrace v Bělorusku pokračují už dva a půl měsíce i přes četné zatýkání i mnohdy brutální zákroky vůči jejich účastníkům. 

před 4 hodinami

Wellens vybojoval na Vueltě první etapový triumf, dál vede Roglič

Pátou etapu cyklistické Vuelty vyhrál Belgičan Tim Wellens ze stáje Lotto-Soudal. Čtvrtý dojel obhájce prvenství Primož Roglič (Jumbo-Visma) ze Slovinska a nadále vévodí celkovému pořadí. Jan Hirt (CCC) byl se ztrátou více než čtyř minut jednasedmdesátý, Zdeněk Štybar (Deceuninck-Quick Step) obsadil 107. místo s mankem téměř 13 minut.

Po páteční rovině přišla na řadu již čtvrtá kopcovitá etapa v programu náročného úvodního týdne. Po takřka 185 kilometrech na trase Huesca - Sabiňánigo se rozhodovalo mezi trojicí závodníků, která se zformovala přibližně 70 kilometrů před cílem a dotáhla svůj únik až k obsazení pódia.

V závěru měl při dojezdu v těžkém stoupání do cíle nejvíc sil devětadvacetiletý Wellens. Udolal Francouze Guillaumea Martina (Cofidis) a dočkal se etapového vavřínu při prvním startu na Vueltě. Na Grand Tours slavil dvakrát také na Giru d'Italia. Třetí byl Nizozemec Thyman Arensman (Sunweb), který ale z boje o etapový primát odpadl již několik desítek metrů před cílem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy