Domů o půl hodiny dříve. Uvázli jsme v 70. letech, zkraťme pracovní dobu, velí odbory

Foto: Odboráři ve varu. Podívejte se na show, která má Česku přinést lepší práci
Lidé dorazili ze všech koutů Česka.
"Požadujeme minimální mzdu na úrovni 13700 korun od začátku příštího roku," říká Středula.
Odbory budou usilovat o to, aby se doba v práci zkrátila denně o půl hodiny za zachování mzdy, a to zhruba do tří až pěti let.
Na akci dorazili i odboráři z řad hasičů.
Foto: Jan Rasch
Jan Prokeš ČTK Jan Prokeš, ČTK
11. 9. 2018 13:59
Na schůzi odborů kritizoval šéf odborářů délku pracovní doby v Česku i pomalý růst minimální mzdy. Do budoucna by si přál růst platů až o devět procent.

Praha - Česko má podle odborů takovou délku roční pracovní doby, jaká byla ve vyspělých evropských zemích v 70. letech minulého století. Čeští pracovníci za rok odpracují v průměru přibližně o 400 hodin víc než jejich němečtí kolegové. Odbory budou prosazovat zkrácení pracovní doby o půl hodiny bez snížení výdělků, a to zhruba do pěti let. Na shromáždění odborářů Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) to řekl její předák Josef Středula.

"V 70. letech měly rozvinuté země hodnotu, kterou máme dnes. Máme 40 let ztráty. Není pro to důvod, abychom měli tak dlouhou pracovní dobu," uvedl Středula.

Před sto lety trvala roční pracovní doba zhruba 2400 až 2600 hodin. V roce 1973 se rozvinuté státy dostaly na čas kolem 1700 hodin. Češi za předloňský rok odpracovali podle Středuly v průměru celkem 1770 hodin, Němci 1363 hodin.

Sledujte brífink po shromáždění odborářů ČMKOS před začátkem kolektivního vyjednávání ve firmách. | Video: DVTV

"Čeští zaměstnanci proti německým zaměstnancům za čtyřicet let kariéry odpracují o devět let víc, proti dánským a nizozemským o osm let víc, proti francouzským o šest let a belgickým o pět let," řekl předák ČMKOS.

Odbory poukazují na to, že čím je delší pracovní doba, tím je menší ohodnocení práce a výdělky. Budou usilovat o to, aby se doba v práci zkrátila denně o půl hodiny za zachování mzdy, a to zhruba do tří až pěti let.

"Přejeme si v Česku ne levnou ekonomiku s extrémně dlouhou pracovní dobou, ale silnou a evropskou, na kterou můžeme být pyšní. Náš cíl je zřejmý - kratší pracovní doba a lépe ohodnocená práce. Nikomu to neublíží," uvedl Středula.

Osmihodinovou pracovní dobu uzákonilo Československo krátce po svém vzniku. Zákon přijalo v prosinci 1918. Patřilo tak k pokrokovým státům.

Odbory řešily i úroveň minimální mzdy. Podle Středuly jsou Češi sedmí nejhorší v EU v úrovni minimální mzdy přepočtené na eura. V poměru k mediánovému příjmu se jedná dokonce o třetí nejhorší výsledek. "Požadujeme minimální mzdu na úrovni 13700 korun od začátku příštího roku," říká Středula. Její úroveň by se podle něj měla v budoucnu dostat na 50 procent průměrné mzdy.

Odboráři chtějí kromě vyšších mezd i lepší podmínky pro práci. Jedním z jejich požadavků je i zkrácení pracovní doby o půl hodiny denně. Výše měsíční mzdy by ale podle nich měla být zachována. "Náš cíl je zřejmý. Chceme kratší pracovní dobu a lépe ohodnocenou práci. Nikomu to neublíží," dodal šéf odborů.

Podle informačního systému o průměrném výdělku, který spravuje ministerstvo práce, loni průměrná mzda v soukromém sektoru dosáhla 30 930 korun. Zvýšila se meziročně o 6,8 procenta. Polovina pracovníků vydělávala nad 26.037 korun, tento medián se zvedl o 7,3 procenta. Celkem v privátní sféře bylo 3,06 milionu zaměstnanců.

Odborářské shromáždění ve sportovní hale zahájilo dopoledne odpočítávání za zvuků hlasité rytmické hudby. Na velkoplošných obrazovkách přes téměř celou podélnou stěnu následovalo video s tvářemi pracovníků z různých oborů. Do varu odboráře dostala osmičlenná skupina bubeníků.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 22 minutami

Liberecký kraj podal předžalobní výzvu na ministerstvo, odmítá rozdělování dotací podle rychlosti kliknutí

Liberecký kraj podal na ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) předžalobní výzvu kvůli systému příjmu žádostí o dotace z programu REACT-EU na posílení zdravotnictví. Žádá vyhlášení nové výzvy s rovnými podmínkami pro všechny. Pokud to do konce měsíce ministerstvo neudělá, je kraj připraven obrátit se na soud a žádat i předběžné opatření, které zakáže rozdělování peněz z programu. Podle MMR byly ale kraje od samého počátku u nastavení kritérií a způsobu hodnocení projektů v REACT-EU.

Výzva Libereckého kraje se týká rozdělování peněz v minulém týdnu i dalších dvou výzev, které se uskuteční 14. a 25. května. Novinářům to dnes řekl hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). Podle opozičních poslanců rozhodovala v systému rychlost podání projektu, tedy kliknutí počítačovou myší, což ve středu označili za skandální.

Kritiku ve čtvrtek odmítl i premiér Andrej Babiš. Novinářům řekl, že všechny přihlášené projekty budou posouzeny. "Není to pravda, všechny projekty, které byly přihlášeny, budou vyhodnoceny," uvedl.

Způsob a kritéria hodnocení projektů v programu jsou podle MMR dílem 29 zástupců Monitorovacího výboru IROP. Finální hodnotící kritéria odsouhlasili i zástupci krajů. "Je zcela absurdní, že si nyní někteří hejtmani stěžují a napadají pravidla, proti kterým nejen že nevznesli od července 2020 žádnou připomínku, dokonce se na jejich vytváření prostřednictvím zástupců Asociace krajů v rámci koncepční skupiny ministerstva zdravotnictví a monitorovacího výboru sami podíleli," řekl náměstek pro řízení sekce evropských a národních programů Zdeněk Semorád. Za Asociaci krajů ČR pro zdravotnictví je ve výboru i zástupce kraje Vysočina, s náhradníkem za Liberecký kraj.

Zdroj: ČTK
Další zprávy