Rozdělení na pobočkovou část poskytující tzv. univerzální službu, kterou si objednává stát, a komerční část fungující v tržním prostředí má zajistit konkurenceschopnost podniku v příštích letech. Komerční část nebude ze svého zisku muset hradit ztrátové služby, které pošta zajišťuje pro stát. Rozdělení nebude podle Hamáčka znamenat rušení poboček, propouštění zaměstnanců ani privatizaci části podniku.
Pošta má v současnosti na základě licence od státu podle generálního ředitele Romana Knapa provozovat síť nejméně 3200 poboček nebo zajistit doručování listovních zásilek a některých balíkových zásilek po celém území ČR. Za to může od státu požadovat úhradu nákladů až 1,5 miliardy korun. Naposledy tuto platbu dostala v roce 2017.
"Síť poboček České pošty je unikátní a dobře víme, že činnost pošty je zejména v menších městech a obcích klíčová. Proto ji chceme zachovat. Není ale možné, aby na to pošta sama doplácela," uvedl Hamáček. Oddělení poboček podle něj přinese možnost jejich transparentního financování státem.
Návrhem se bude zabývat pracovní komise složená ze zástupců ministerstva vnitra, průmyslu a obchodu, České pošty a dalších odborníků. Letos by měla pošta s ministerstvem vnitra vytvořit strategii rozdělení, včetně rozdělení majetku, příští rok mají následovat změny v legislativě. Fyzické rozdělení má nastat v roce 2023 s novou poštovní licencí.
"Je to efektivní model, který je výhodný pro všechny, inspirací nám bylo organizační uspořádání pošty ve Velké Británii. Slibujeme si, že se Česká pošta stane silným hráčem a každý rok budeme končit v zisku," doplnil Knap.
Rozdělení pošty na doručovací část a pobočkovou síť bylo podle Knapa dlouhodobě plánované. "Předcházelo mu přenastavení fungování pobočkové sítě a změny systému doručování. S tím souviselo i zrušení téměř 3000 zčásti neobsazených pracovních míst v minulém roce. "V tuto chvíli žádné propouštění naplánované není," dodal Knap. Pošta zaměstnává kolem 27 000 lidí.
Rozdělení podnikání na univerzální službu a komerční službu je podle ekonoma Capitalinked.com Radima Dohnala spíše správným krokem, ale v žádném případě se u něj nesmí skončit. "Pokud se nechce vytvořit další nákladová položka ve státním rozpočtu, pak dalším krokem musí co nejdříve být privatizace České pošty. Od roku 2008 jsou provozní výnosy v pásmu 19 mld Kč až 20,3 miliardy Kč, přestože výnosy e-shopů za tuto dobu vzrostly mnohonásobně. Česká pošta jednoduše neumí dost dobře v tomto prostředí podnikat," uvedl. Inspiraci lze podle něj hledat také v mnoha vyspělých zemích světa, kde už desítky let jsou původně státní pošty soukromé a mnohé dokonce na burze. Naopak nedoporučil brát si příklad z rozdělení Českých drah, kde se byrokratický aparát ztrojnásobil.
Česká pošta loni kvůli koronaviru prohloubila ztrátu o jednu miliardu na 1,382 miliardy Kč. Plánovala přitom, že propad bude ještě o 400 milionů korun vyšší. Negativní dopad pandemie představuje více než polovinu loňské ztráty. Letos je zatím podnik v provozním zisku 25 milionů Kč.
