„Už 20 let funguje naše celostátní asociace jako takový malý, odborně zaměřený svaz měst, obcí, krajů i mikroregionů. Pomáháme v různých místech republiky vylepšovat činnost úřadů v několika disciplínách, kterými jsou vyvážený místní rozvoj, strategické řízení a komunikace s veřejností," odpovídá ředitel Kanceláře Národní sítě Zdravých měst Petr Švec na otázku, jak by asociaci „Zdravých měst" představil člověku, který o ní v životě neslyšel.

"Nic z toho nevymýšlíme od zeleného stolu," poznamenává Petr Švec. "Kdybych to měl říct jednoduše, každý den sbíráme a soustřeďujeme zkušenosti, jak si v které vesnici, městě nebo i kraji dokázali kvalitně poradit s nějakým problémem. Ať už ve školství, v dopravě, v  bezpečnosti - prostě v jakékoliv oblasti, která se týká rozvoje obce nebo regionu. Co zajímavého tam vymysleli, s čím novým přišli... Všechny tyhle příklady dobré praxe monitorujeme a ukazujeme, aby se o nich dozvědělo co nejvíc lidí a mohli se jimi třeba inspirovat ve vlastní práci.

Současně to všechno skládáme do mozaiky celkového rozvoje města, obce nebo regionu. Snažíme se ve spolupráci s celou řadou odborných institucí poradit starostům a úřadům, jak mohou změřit vyváženost místního rozvoje. A chceme za pomoci ministerstev přehledně hodnotit kvalitu místní správy. V tom postupujeme podle pravidel mezinárodního programu „místní Agenda 21" a máme pro podobnou činnost také mezinárodní certifikaci OSN-WHO.

Takže vlastně sloužíte jako servis či inspirace pro samosprávy.

Samozřejmě, poskytujeme servis, proto nás samosprávy založily. Nejsme agenturou, která by vzešla z nějakého komerčního prostředí... Přinášíme obcím a regionům potřebné znalosti a dovednosti, tedy například kurzy, expertní doporučení, softwarové nástroje - a to za velice příznivých ekonomických podmínek.

Naše centrála má jen pár lidí. Ti nemusejí všechno umět, ale mají vědět - když se třeba hledá nějaké know-how - v kterém místě v republice je daná problematika na dobré úrovni, kam pro tu inspiraci sáhnout. A na jaké národní či mezinárodní experty se obrátit s konkrétním typem problému. Na tohle se specializujeme.

A kdo vás platí?

Existujeme rozhodnutím starostů, ale municipality samotné nás zdaleka neuživí. Síť Zdravých měst není bohatá organizace. Takže se musíme taky umět otáčet v získávání externích zdrojů, orientovat se v projektech a vyhledávat pro nás ty vhodné... Dostupných evropských peněz bohužel teď tolik není, ale snažíme se. V každém případě máme dobrodružný život, protože jsme spíš v situaci firmy než státní či polostátní organizace. Ale na rozdíl od firmy nevyvíjíme komerční činnost. Takže naše pozice je skutečně složitá a musíme se umět o sebe sami postarat.

Asociace existuje skoro dvacet let a má 106 členských municipalit, aktuálně i čtyři kraje. Není to málo? Proč neuděláte nějakou náborovou kampaň, která by vedla ke zvýšení počtu členů? Třeba by se pak pro vás našlo víc peněz.

Ano, může se to zdát málo, ale před deseti lety jsme těch členů měli třicet a kraj mezi nimi nebyl ani jeden. Takže postupný nárůst počtu členů tu je. Určitou průběžnou malou kampaň také děláme, ale je zaměřena na ty, kteří už jsou sami přesvědčeni, že něco hledají a potřebují. Protože my nejsme „prodavači teplého vzduchu", kteří udělají cokoliv, jen aby získali peníze. Nechceme tlačit na pilu, jde nám o kvalitu. Náš program je určen pro aktivní, kvalitní města a naši členové už za sebou mají také nějaké výsledky.

Vstup do vaší asociace jistě provází prvotní nadšení. Ale nepohasne časem ta aktivita nových členů?

Naopak, členství v síti je většinou motivuje, aby šli kupředu. My se místní politiky snažíme sportovně vybudit právě tím, že jim ukazujeme, jak dobré výsledky v tom či onom oboru mají jinde. A to na ty aktivní lidi ve vedení měst velmi dobře zabírá.

Jiná věc - samozřejmě základní - je rozhýbat celý úřad. A to už je práce na léta. Ovšem když se to podaří, u těch, kteří jsou na špičce - což je třeba taková Chrudim - tam už se dá opravdu pozorovat velký rozdíl proti běžnému českému městu. Ale musí to chtít starosta, musí to chtít tajemník, musí to mít oporu v zastupitelstvu. Jinak nerozhýbáte nic, úřadu se prostě velí shora. I když samozřejmě nepodceňujeme důležitost lidské komunikace mezi kolegy úředníky, která je rovněž motivující.

Když už jste zmínil Chrudim - v čem je tak dobrá? A proč?

Pozorovat Chrudim několik posledních volebních období je velice povzbudivé. Opravdu mají výsledky a ukazuje se, že to „Zdravé město", ta místní Agenda 21, jak tomu můžeme odborně říkat, je velmi propracovaný systém. Systém, který nezapomíná na žádnou součástku života města a jeho obyvatel.

V Chrudimi mají v lecčems výborné výsledky, ale hlavně nejsou v ničem podprůměrní, až na těžko řešitelný problém s dopravním obchvatem. A museli leccos dotahovat, nebyli na tom tak vždycky.

Daří se jim také získávat finance na projekty. To je velmi důležitá dovednost, kterou zdravé město musí mít, protože bez peněz to nejde. Nejhorší totiž je, když se na něčem krásně domluvíte s veřejností, a pak na to nejste schopni sehnat finance. To pak veřejnost brzy vychladne a všechno jde do šuplíku.

A neposlední řadě je v Chrudimi dlouholetá a otevřená spolupráce s místními organizacemi, ať už s nevládkami, školami, institucemi nebo i s malými místními výrobci a zemědělci, kteří se zapojují do místních akcí i plánování rozvoje.

Tak ještě trochu konkrétnější příklad, prosím...

V Chrudimi jsou například první (a možná zatím i jediní) v republice, kdo zavedli EMAS v rámci celého městského úřadu, což je vlastně odpovědnost k životnímu prostředí jako certifikovaná záležitost, stejně hodnotná jako ISO 14000. V celém městě také například podporují fairtradové výrobky... Mám pocit, že tyhle „odpovědnostní" záležitosti související s CSR začínají být ve Zdravých městech moderní. Přitom ještě před deseti lety to tu nikoho nezajímalo, všichni skloňovali jenom peníze, zdroje.

A teď už ne?

Myslím, že teď už je zdrojů hodně a Zdravá města už hledají jinou image, trochu jiný, evropštější design...

Rád bych se ale naposled zastavil u Chrudimi. Oni jsou svými výsledky schopni přesvědčovat i na mezinárodní úrovni, uspěli například v renomované soutěži LivCom Awards, což je soutěž OSN, které posuzuje města podle toho, jak kvalitní je jejich rozvoj, jak dobře tam veřejná správa funguje, jak komunikuje s obyvateli, jak se jí daří řešit manažersky slabá místa... Prostě jak dobře se tam lidem žije. Je to vlastně světový pohár v realizaci místní Agendy 21. A zde byla Chrudim schopna v minulých letech získat zlatá ocenění. Něco takového - že české město nechá za sebou města ze západní Evropy nebo dokonce z Ameriky či Austrálie - jsem si před deseti lety vůbec neuměl představit.

Chrudimská radnice. Tohle | Foto: Wikimedia.org

Každé čtyři roky jsou volby - a nikde není psáno, že vedení radnice i zastupitelstvo, které rozhodlo o členství ve vaší asociaci a s její pomocí začalo „rozhýbávat" úřad, nemůže být kompletně nahrazeno. Jak se podle vaší zkušenosti staví nové garnitury k už rozběhnutým programům?

Musím trochu optimisticky říct, že zatím každé volby nám pomohly v počtu členů, že přece jen do místní politiky přicházejí noví lidé, kteří mají zájem, a když už vidí, že někde něco funguje, tak se to spíš snaží dohánět. Takže spolupráce v rámci sítě Zdravých měst pro ně může být zajímavá.

Ovšem v místní politice kolikrát nejde o to, jestli vyhraje ČSSD nebo ODS, ale kdo komu šlápl na kuří oko v minulém volebním období. A v krajním případě kvůli těmto osobním, iracionálním věcem může být někdy ze dne na den konec dobrým aktivitám.
Proto taky hodně záleží na tom, jestli už místní komunita nějak drží pospolu. Jestli si radnice něco takového vůbec může jednoduše dovolit, pokud si nechce ve městě znepřátelit spoustu aktivních lidí, kteří už jsou do projektů zapojeni. Takže po volbách někde vznikají pnutí nebo nějaká kompromisní řešení. Ale důležité je, že ta lodička Zdravého města pluje dál.

Mluvili jsme o tom, že shromažďujete a prezentujete příklady dobré praxe - už se někdy stalo, že by na jejich základě někdo hledal inspiraci u nás?

Samozřejmě, program Zdravých měst je mezinárodní, takže automaticky máme partnery po celé Evropě. Těsnou konkrétní spolupráci jsme teď navázali třeba se Švýcarskem, šlo o přenos příkladů dobré praxe ze Švýcarska k nám a naopak. Je zajímavé, že Švýcaři u nás oceňovali zejména systematický přístup k rozvoji, který spojuje jednotlivé dobré věci dohromady v logický celek.

V čem jsme pro ostatní země určitě inspirativní, je elektronizace a digitální služby pro města. Žádná jiná síť Zdravých měst v Evropě nemá tak rozsáhlý a propracovaný systém komunikace a servery, které jsou specializované na příklady dobré praxe; u nás (na www.DobraPraxe.cz) najdete velkou sumu konkrétních ukázek toho, co je možné vidět v Česku i v zahraničí.

A inspirativní nepochybně bude i databáze všech strategií existujících v České republice, na níž teď pracujeme s Ministerstvem pro místní rozvoj a vzbudila i zájem Svazu měst a obcí. Jejím smyslem je, aby se vůbec vědělo, kdo jaké strategie má. Protože vy se to sice můžete snažit vygooglovat a do jisté míry se vám to podaří, ale to není systém, který bychom si ve 21. století představovali.

A jak byste si to představovali?

Že si kliknu a vyjedou mi všechny aktuální strategie - národní strategie, krajské... až po tu nejnižší úroveň mikroregionů a malých obcí. A dokonce i nějak tematicky uspořádané a prohledávatelné, o což se snažíme. Takhle to nemají zajištěno podle naší zkušenosti v žádném ze států, se kterými komunikujeme.

V tom jsme tedy o pár krůčků napřed. Byť jsou to nástroje internetové, které nejsou hmotné, z hlediska komunikace a řízení jsou velice efektivní. Usilujeme také o to, aby existovala databázová možnost provazovat strategické cíle ministerstev a krajů až dolů, s cíli měst a obcí. Aby to nebylo tak, že někde nahoře v oblacích žije ministerstvo, které má nějaké své strategie, a dole při zemi obec, která netuší nic o tom, že ministerstvo strategie má a co v nich je. A místo toho si ta obec zase buduje nějaký svůj izolovaný vesmír.

Mimochodem, když jsme udělali první fázi databázového zpracování strategií, tedy jenom těch národních, krajských a z větších měst v Česku, tak jsme z těch dokumentů získali 18 000 cílů. Z toho vidíte, že je to takový velký oblak záměrů, které však o sobě navzájem mnohdy nevědí, nejsou příliš provázané. Takže o jejich synergickém efektu by se dalo s úspěchem pochybovat.

Je to velká škoda, protože strategické plány by neměly být nějakým druhem literatury, ale manažerským nástrojem pro řízení. Strategické cíle definují kroky k potřebným změnám, ke zlepšení, a jsou podle nich investovány veřejné finanční zdroje. Zdá se nám proto logické zveřejnit v nějaké centrální databázi tyto záměry a propojením strategií přinést posílení jejich dopadu a efektivnějším využití zdrojů.

Proto se taky zaměřujeme na to, aby celý systém bylo možné propojit i se sledováním strategického využívání peněz v nové vlně evropských zdrojů. Protože až strategické cíle, nejenom jednotlivé projekty, budou mít přiřazené zdroje a indikátory, pak to teprve umožňuje manažerský pohled na věc.

A jaký konkrétní přínos to bude mít třeba právě pro města?

To samé, co platí pro celostátní strategie, platí samozřejmě i pro strategické řízení ve městech, obcích a regionech. Chceme, aby Zdravá města měla k dispozici moderní databázový nástroj, který jim umožní podobný postup, jaký můžeme vidět v řízení firem. A aby to byl nástroj pro samosprávy finančně dostupný. To se nám daří.

Ohledně propojování se strategiemi Evropy, ministerstev a krajů má naše snaha městům přinést hlavně přehledné informace, které jsou prakticky využitelné při vytváření vlastních větších projektů. Města budou přesně vědět, co se pro ně chystá a kde je možné najít věcné odůvodnění jejich projektových žádostí. Třeba i z hlediska evropských zdrojů, protože zejména ty se odvíjejí od evropských a následně národních strategií. Čili je dobré i tohle sledovat.

A budeme se určitě snažit, aby ta aktivní města, která už mají prokazatelné výsledky a zavedené kvalitní postupy řízení a komunikace, měla nějaké malé plus při posuzování jejich projektů. Protože když peníze přijdou do připraveného prostředí, které je schopno s nimi efektivně zacházet, přináší to jednoznačně lepší výsledky a rozvoj.

(Zkrácená verze rozhovoru vyšla v časopisu CSR fórum 7/2012)