Londýn - Západní banky padají jedna po druhé. Těm islámským se naproti tomu daří jako nikdy předtím. Jen od loňského listopadu vzniklo od Singapuru po Londýn 11 nových islámských bankovních domů a 23 nových poboček těch stávajících.
Islámský bankovní sektor je teď díky svým odlišným filosofickým základům finanční krizí prakticky nezasažen. Podle bankéřů se ho proto vyplatí sledovat. Je totiž možná předzvěstí toho, jakým směrem se budou ubírat západní banky, až finanční krize opadne.
"Islámské finančnictví může být skutečně jedním z nejdůležitějších posunů v byznysu globálních finančních služeb téhle dekády," prohlásil nedávno například generální ředitel newyorské společnosti Calyx Financial Douglas Johnson.
"Zpátečnickým" bankám patří budoucnost
"Zaměří se více na ,etické' investování," soudí o sektoru výkonný ředitel Arab Bank Abdel Hamid Shoman. V čem je tedy kouzlo islámských bank?
V porovnání třeba s těmi na Wall Street se především chovají „zpátečnicky". Lpí například na tom, aby jejich likvidita byla podepřena skutečnými vklady klientů. Narozdíl od západních investičních bank tak dnes jejich hodnotu tvoří skutečné peníze, nikoliv hroutící se virtuální aktiva ze swapů a úvěrových derivátů - což jsou často jen jiná jména pro velké dluhy.
Islám také odmítá úrok jako lichvu. Když tedy islámské banky půjčují na nějaký projekt, rozloží předem riziko mezi sebe a klienta. Podle dohodnutého poměru si pak také dělí profit. V islámském bankovnictví je tedy velmi důležitý vztah dlouhodobé vzájemně pěstované důvěry.
Západním bankám naproti tomu donedávna půjčky na úrok teoreticky zaručovaly příjem bez ohledu na to, jak se bude projektu na který půjčují, dařit. To je svádělo půjčovat víc a víc.
Islámské instituce tedy k finančním službám přistupují mnohem konzervativněji než Západ. Dnes jsou ale díky tomu zdravější. „Finanční instituce dodržující právo šaríja to jsou teď méně citlivé na změny na úvěrových trzích," vysvětlil v časopise The Banker přední odborník na islámské finančnictví Joseph DiVanna.
Islámské banky expandují hlavně v Asii a Africe. Jejich hlavními centry jsou města jako Dubai, Dauhá, Manama, Kuvajt, Rijád ale i zmíněný Singapur, pobočky mají v Botswaně, Jižní Africe, Súdánu či Keni.
Muslimské peníze pomáhají i nemuslimům
„Chytají" se ale i na vyspělých finančních trzích jako je Londýn, kde byly založeny domy Europe Arab Bank, Gatehouse Financial, Bank of London and the Middle East, European Islamic Investment Bank a European Finance House. Podle DiVianny už přinášejí alternativní možnosti financování muslimům i nemuslimům.
Jako instituce fungují islámské banky jen asi třicet let. Jejich rozvoj už ale začíná ovlivňovat i kulturu v jejich domovských zemích. Dosud se například zaměřovaly na klienty z horního patra „ekonomické pyramidy". Teď ale vyvíjejí služby pro její základnu.
Existují tak bankovní produkty určené speciálně ženám nebo maloobchodníkům. Banky poskytují bezúročné předplacené kreditní karty, zakládají partnerství s mobilními operátory a poštami. Banka Noor Islamic dokonce otevřela první pobočku s nepřetržitým provozem na Středním Východě.
Například server Euromoney je ale v hodnoocení vyhlídek islámského finančnictví opatrnější než třeba Washington Post, který je už vloni v řínu označil ve svém titulku za "Stabilní v nejistých časech." Podle serveru i tento sektor zažívá zatěžkávací zkoušku finanční krize. Ostatně také DiViana přiznává, že trh s islámskými obligacemi sukuk propadl o 60%. "Optimisté budou zklamáni tím, jak dalece je sektor součástí globálního splasknutí," píše Euromoney.
