Brno - Porušil stát při vytěsňování drobných akcionářů jejich práva? A má se obávat stovek žalob od lidí, které připravil o miliardy?
Jasněji bude dnes. Ústavní soudci totiž s největší pravděpodobností vyřknou ve čtvrtek dlouho odkládaný verdikt o vytěsňování menšinových akcionářů.
Podle zastánců tohoto kroku jde o ekonomickou nutnost posilující firmy. Podle odpůrců pak o krádež připravující akcionáře o miliardy korun.
Nízké ceny za akcie
Podle novely obchodního zákoníku, která vstoupila v platnost v roce 2005, mohou k vyplacení menších akcionářů přistoupit držitelé devadesátiprocentní majority ve firmách. Menšinoví akcionáři si ale stěžují na nízké ceny vyplácené za akcie.
Čtěte také
- Obce chtějí od energetiků doplatit 60 milionů za akcie
- Drobní akcionáři Moravských železáren zřejmě přijdou o své podíly
- Mittal u soudu porazil malé akcionáře
- Belgičané vyvlastní malé akcionáře ČSOB
- Soudci rozetnou vytěsňování akcionářů
- Sezóna vyvlastňování akcionářů končí
Návrhy na zrušení části zákona podali Ústavnímu soudu soudci Městského soudu v Praze a skupina senátorů.
Už před více než rokem se uskutečnilo jednání o soudcovském návrhu, ale zpravodajka Vlasta Formánková kvůli novým listinám ve spise stání odročila. Pak rozhodla, že rovnou počká na výsledek paralelního řízení o návrhu senátorů.
Podle údajů z letošního ledna přišli menšinoví akcionáři za dobu platnosti squeeze-outu o podíly ve 280 firmách, dalších 400 společností může k výkupu menšinových podílů přistoupit.
Za své akcie dosud dostali malí akcionáři celkem 13,5 miliardy korun, v řadě případů mnohonásobně méně, než očekávali.
V prvním průlomovém sporu o cenu akcií ale drobní akcionáři neuspěli. Soud v Českých Budějovicích totiž zamítl žalobu obcí z Vysočiny na energetickou společnost Eon.
Zažalujeme stát
Drobní akcionáři se v případě, že by Ústavní soud sporné paragrafy zrušil, chtějí domoci svých práv i v případech, kde už k vytěsnění došlo.
"S tím jak bychom chtěli situaci změnit, musíme počkat na to, jak bude znít rozhodnutí soudu," uvedl pro deník Aktuálně.cz Karel Staněk ze Sdružení malých akcionářů. Zrušení sporných paragrafů by také mohlo vést k žalobám na stát.
Spor má i mezinárodní rozměr. Evropská komise kvůli vyvlastňování zahájila s Českem řízení.
Vláda už sněmovně předložila návrh nového zákona o nabídkách převzetí, který ale neřeší otázku vytěsňování menšinových akcionářů. Důvodem je čekání na verdikt Ústavního soudu.
