Ústavní soud totiž nařídil na začátek ledna (10.1.) veřejné projednávání návrhu na zrušení paragrafů v obchodním zákoníku, které vytěsnění menšinových akcionářů umožňují. Návrh na zrušení sporných paragrafů podali soudci Městského soudu v Praze.
Ústavní soud o sporných paragrafech, které kritizují zástupci menšinových akcionářů, část poslanců a senátorů a prošetřuje také Evropská komise, rozhodne až poté, co většina velkých firem už možnosti zbavit se akcionářů využila.
Čtvrtinová hodnota
Poslední firmou, která vytěsnění akcionářů uskutečnila, byla Jihočeská plynárenská minulý týden.
Možnosti získat ve firmě stoprocentní kontrolu využilo podle agentury Čekia za necelý rok a půl celkem 246 majoritních vlastníků. Celkové náklady většinových majitelů společností se odhadují na deset miliard korun.
Podle zástupců drobných akcionářů, kteří kvůli postupu majitelů firem už podali několik žalob, je to jen čtvrtina skutečné hodnoty.
Přestože už hlavní vlna vytěsnění menšinových akcionářů skončila, půjde o velmi důležitý verdikt pro firmy, které takzvaný squeeze-out plánují. Pokud totiž ústavní souci sporné paragrafy zruší, nebudou se moci drobných akcionářů zbavit.
Drobní akcionáři se v případě, že by Ústavní soud sporné paragrafy zrušil, chtějí domoci svých práv i v případech, kde už k vytěsnění došlo. "S tím jak bychom chtěli situaci změnit, musíme počkat na to, jak bude znít rozhodnutí soudu," uvedl pro deník Aktuálně.cz Karel Staněk ze Sdružení malých akcionářů.
Zrušení sporných paragrafů by také mohlo vést k žalobám na stát.
Zbavit se menšinových akcionářů chce například belgická KBC, která vlastní největší českou banku ČSOB. "Hodláme to udělat co nejdříve, pravděpodobně již na začátku příštího roku," řekl HN generální ředitel KBC André Bergen.
Agentura Čekia uvedla, že se vytěsnění drobných akcionářů ještě očekává například u společností ZZN Slaný, ČSAD autobusy Plzeň a Zlínská dopravní.
S vytěsňováním akcionářů přišel někdejší poslanec ODS Vladimír Doležal. Pasáž byla do novely vložena ve sněmovně bez projednání ve výborech. A získala většinovou podporu.
Proti senátoři i ministerstvo
Ekonomický expert ČSSD Jan Mládek při schvalování zákona poznamenal, že přijetí předlohy je důležité pro fungování české ekonomiky.
Kupónová privatizace vytvořila z 1700 podniků veřejně obchodovatelné firmy. "Ukázalo se, že to je nefunkční řešení, které tato ekonomika nemůže vstřebat a tudíž je třeba udělat následující proces," řekl.
Proti novele se postavila část senátorů, ti také podali ústavní stížnost.
Změna se nelíbila ani ministerstvu financí. "Od počátku jsme říkali, že je to špatně," reagoval pro ČTK tehdejší náměstek ministra financí Tomáš Prouza. Jinak chtěla vyvlastňování řešit i Komise pro cenné papíry.
Karel Staněk tvrdí, že malí akcionáři byli poškozeni až o třicet miliard korun.
Celou záležitost šetří také Evropská komise. Té vadí, že převzetí firem není prováděno v souladu s pravidly evropské směrnice, která je závazná pro členské země Evropské unie.
Největší počet valných hromad svolaných kvůli přechodu všech akcií na jednoho majitele za úplatu se uskutečnil loni od července do října, kdy proběhlo celkem 197 valných hromad a objem náhrad byl vyčíslen na takřka 7,4 miliardy korun.
V třetím letošním čtvrtletí bylo svoláno devět valných hromad a na prosinec jsou hlášeny dvě.
Rekordním případem bylo vytěsnění akcionářů u České pojišťovny, kde podle Čekie činil objem výplat podílníkům takřka 1,5 miliardy korun. Více než miliardu korun si musely pro menšinové akcionáře připravit společnosti Severočeské doly a Plzeňský Prazdroj.
