V Česku je přes 20 tisíc hektarů vinic, zhruba 2,5krát víc než před 50 lety. Přes 90 procent z nich je na Moravě, nejvíc v okrese Břeclav. Nejoblíbenější, respektive nejčastěji pěstovanou odrůdou je Veltlínské zelené. Češi také více pijí víno, v roce 2016 to bylo téměř 17 litrů na osobu, o 5,5 litru více než před 17. listopadem 1989.

2,1milionu hektolitrů vína

se spotřebuje v Česku za rok. Zhruba tři čtvrtiny vypitého vína se k nám dovážejí, čtvrtina je z domácí produkce. 1 hektolitr odpovídá zhruba 133 standardním lahvím vína.

1,5mil. hektolitrů vína

se dovezlo do ČR v roce 2017, nejvíce z Itálie (26 %), Španělska (21 %) a Maďarska (17 %). Celková hodnota dovezeného vína byla 4,75 mld. Kč., Češi vyvezli jen 78 tisíc hektolitrů vína za 434 milionů.

56litrů

nejvíce vína na osobu se vypije ve Vatikánu. Následují Chorvatsko, Francie a Portugalsko.

14 dní

Sklizeň byla letos hotová přibližně o 14 dní dříve než obvykle.

21 °NM

Kvalita sklizených hroznů je podle vinařů výborná, ve druhé polovině sklizně se sklízelo vše s cukernatostí pozdního sběru a výše (tedy minimálně 21 stupňů normalizovaného moštoměru). Velmi dobrý je i zdravotní stav hroznů.

30 %

Množství hroznů je nadprůměrné, sklidilo se asi o 30 % víc, než je desetiletý průměr. Ten se za posledních 10 let neustále snižoval. Po dvou na sklizeň horších letech jde o velmi nadprůměrnou sklizeň. Množstvím se letošní rok podobá ročníkům 1990, 1994 či 1999.

Čeká nás dobrý ročník

Podle Pavla Pavlouška z Ústavu vinohradnictví a vinařství Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně je určujícím faktorem vývoje révy především teplota. "Díky průběhu teplot došlo letos k optimálnímu fenologickému vývoji révy. Hrozny zrají v září a říjnu, čímž se vytvořil předpoklad vysoké kvality. Vývoj cukrů, kyselin, aromatických a fenolových látek je velmi příznivý a proto můžeme očekávat vynikající ročník," uvádí expert.

Na rozdíl od loňského horkého roku tak letos počasí vinařům podle něj vyloženě přálo a na základě průběhu počasí a stavu vinic je možné očekávat dobrý ročník po všech stránkách. "Počasí příznivě působilo na vývoj cukrů, kyselin a aromatických látek, tedy všech klíčových parametrů kvality," říká Pavloušek

Rok 2018 byl podle něj velmi kritický z pohledu vývoje kyselin, které se snižovaly k minimálním hodnotám. Letos naopak nebyly během zrání hroznů teploty výrazně vysoké a v hroznech je i nyní vyšší až optimální obsah kyseliny jablečné.

Dalším velmi důležitým faktorem, který ovlivňuje obsah kyselin, je průběh denních a nočních teplot a také případné dešťové srážky. Během zrání hroznů mají noční teploty obvykle malý vliv na cukernatost, ale výrazný vliv na kyseliny, aroma a antokyanová barviva. Nižší noční teploty se letos projevily v pravý čas a kyseliny proto zůstaly v hroznech na dostatečné úrovni. Letošní počasí bylo také velmi příznivé pro vývoj aromatických látek. Ty jsou základem kvality bílých vín.

Vinařské oblasti v Česku

---

V Česku najdeme dvě vinařské oblasti, Moravu a Čechy, které se dále dělí do podoblastí. Čechy do dvou (litoměřická a mělnická) a Morava do čtyř (mikulovská, slovácká, velkopavlovická a znojemská). Podle statistik u nás bylo ke konci roku 2017 celkem 20 008 hektarů vinic a 384 vinařských obcí.

Za posledních 30 let vzrostla spotřeba o třetinu

Spotřeba hroznového vína (nebereme tedy v potaz víno ovocné) vzrostla podle Českého statistického úřadu od roku 1989 téměř o polovinu. Z původních 11,3 litru na osobu v roce 1989 se vyšplhala na 16,9 litru na osobu v roce 2016.

Produkce vína v Česku kolísá podle Svazu vinařů v posledních letech kolem 600 tisíc hl za rok. Spotřeba se přitom pohybuje nad 2,1 milionu hl. Zhruba tři čtvrtiny vypitého vína se k nám tedy dovážejí.

Jakým odrůdám se v Česku daří

Podíl modrých moštových hroznů (primárně se využívají na výrobu červeného vína) v posledních 20 letech mírně roste, aktuálně jde zhruba o jednu třetinu. Zároveň roste i podíl produkce modrých hroznů pro růžové víno, i když stále zůstává výrazně nižší (jen 7 %).

Odrůdy pro bílé víno

Mezi nejčastěji pěstované odrůdy v Česku patří podle údajů ministerstva zemědělství z moštového bílého Veltlínské zelené, které dominuje i celkově v rámci velkopavlovické a znojemské podoblasti. Müller Thurgau (celkově druhá nejrozšířenější odrůda) dominuje v litoměřické a slovácké podoblasti, Ryzlink rýnský (celkově třetí) pak v mělnické a Ryzlink vlašský v mikulovské.

Odrůdy pro červené víno

V kategorii moštového modrého je to téměř remíza - mírně vyšší plochy má Svatovavřinecké, které celkově dominuje v podoblasti litoměřické, mikulovské a znojemské. Těsně druhá je pak Frankovka, které najdeme nejvíce v podoblastech slovácké a velkopavlovické. Na třetím místě mezi modrými hrozny je Zweigeltrebe, které však není dominantní v žádné z podoblastí, na čtvrtém místě pak Rulandské modré, které největší část plochy zaujímá v podoblasti mělnické.

Co roste na vinicích v Česku

Na nové vinice jsou přísné kvóty

Podíl vinic na rozloze okresu za posledních 22 let nejrychleji rostl na Břeclavsku, a to z původních 5,7 na více než 9 procent. Například v okrese Brno-venkov rozloha vinic stagnuje, stejně jako v okresech Hodonín, Uherské Hradiště a v okresech českých. „Podíl vinic naopak vzrostl kromě okresu Břeclav (kam zasahuje vinařská podoblast mikulovská, slovácká i velkopavlovická) i v okrese Znojmo,“ uvádí hlavní analytička portálu Česko v datech Irena Honsnejmanová.

Ta zároveň připomíná, že výsadba nových vinic v současnosti podléhá povolení a na každý rok je určena maximální kvóta uvedená v hektarech. „Například pro rok 2016 šlo celkem o 178 ha,“ doplňuje analytička.

Kolik je v Česku vinic

Tři čtvrtiny v Česku vypitého vína se musí dovézt

V roce 2017 se k nám podle dat Svazu vinařů ČR dovezlo téměř 1,5 milionu hl vína za 4,75 miliardy korun. Zhruba čtvrtina vína se v roce 2017 dovezla z Itálie, pětina ze Španělska, 17 % z Maďarska, 7 % z Německa a Slovenska a 6 % z Francie.Naopak nejvíce se v roce 2017 víno z Česka vyváželo na Slovensko, v porovnání s dovozem jsou však čísla nízká: jednalo se pouze o 42 tisíc hektolitrů. Dalších 20 tisíc hl zamířilo do Polska, 3,9 tisíc hl do Rumunska, 2,7 tisíc hl do Německa a 2,6 tisíc hl do Maďarska. Vývoz celkově činil 78 tisíc hl vína v ceně 434 milionů korun.

Zdroje: Česko v datech, Ministerstvo zahraničních věcí, Wikipedia