Vinaři kteří vyrobí maximálně 2 tisíce litrů vína ročně, budou moci od začátku příštího roku své víno prodávat, aniž by je zatěžovala složitá evidence kvůli spotřební dani. Nebudou je ani kontrolovat celníci, kteří mají výběr spotřební daně na starosti.
Nová změna zákona, kterou schválili poslanci, navíc výrazně zjednoduší i administrativu pro malé výrobce vína s produkcí do 100 tisíc litrů ročně. Ti sice zůstanou registrováni jako plátci spotřební daně, nebudou však již muset podávat daňová přiznání Poslanci ulevili vinařům už jednou, zrušení povinnosti evidovat se jako plátce spotřební daně platilo jen pro účast na soutěžích a výstavách vín.
Drobní vinaři také chtějí výrazně zjednodušit prodej vína přímo ze svých sklepů a přiblížit tak podmínky prodeje situaci například v Rakousku.
Prodej vína přímo ze sklepů od malých vinařů, kterých je v Česku registrováno více jak patnáct tisíc, nyní komplikují přísné podmínky ze strany úřadů. Vinaři totiž musí v případě, že chtějí prodávat nebo nalévat víno ve svých sklepích, splňovat přísné hygienické a provozní podmínky stejně jako například restaurace.
Statut takzvaného malovinaře, tedy vinaře, který ročně vyrobí maximálně dvacet tisíc litrů vína nebo má vinice o rozloze do půl hektaru, by navíc měl umožnit také prodej jídel zaměřených na krajové speciality. Nové zákony upravující prodej vína od malovinařů by měly platit již od začátku příštího roku.
Pokud změny zákonů a předpisů projdou, naváží vinaři na tradici vzniklou už v osmnáctém století. Na základě viničného řádu přijatého v roce 1784 získali tehdejší vinaři právo svobodného šenku vína, které se prodávalo volně po domech a víchy slámy naznačovaly, že tam, kde jsou vyvěšeny, je možné víno koupit. V roce 1929 byl takový prodej upraven zákonem i na Slovensku a na Podkarpatské Rusi. Konec tohoto způsobu prodeje vína pak znamenal příchod socialistického zemědělství.
Vinařů za poslední dva roky výrazně přibylo. Vinaření se nyní v tuzemsku na ploše skoro devatenácti tisíc hektarů věnuje téměř osmnáct a půl tisíce lidí. Většina z nich na jihu a východě Moravy. V Čechách je registrováno asi 730 hektarů a 153 pěstitelů.
