To by ovšem v praxi dopadlo tak, že v obchodech budou například obří žvýkačky, respektive normální žvýkačky v nadměrně velkých obalech. Při dodržení litery zákona by se totiž jinak na obaly všechny povinné údaje nevešly.

Podle Potravinářské komory lze jen těžko odhadnout dopady na výrobce potravin a nutno dodat, že ve svém důsledku je návrh  v přímém rozporu se zákonem o odpadech, a především se zákonem o obalech.

Myšlenka je správná, ale kulhá

Tento požadavek totiž znamená několikanásobné zvětšení obalů malých balení výrobků, jako jsou žvýkačky, oplatky nebo čokoládové tyčinky.

Základní myšlenka je přitom i podle komory správná - totiž umožnit spotřebiteli nápisy na potravinách skutečně přečíst.

"Jenže takovému kroku musí předcházet redukce údajů, které se musí povinně na obalech uvádět," konstatuje Josef Sajdl, který má v komoře na starosti připomínky výrobců k navrhovaným zákonům.

Komora navíc ve zmíněné novele nesouhlasí i s nárůstem výše pokut ze tří na 50 milionů korun za prohřešky při prodeji a skladování potravin v obchodních řetězcích. Potravináři totiž tvrdí, že obchodníci nakonec své pokuty nějakou formou přenesou na své dodavatele.

Novela zákona na ochranu spotřebitele, stejně jako další novela zákona o ochraně hospodářské soutěže, měla původně chránit výrobce potravin před obchodníky. Pokud však bude přijata jejich navrhovaná podoba, bude důsledek právě opačný.

Postiženi budou potravináři

"Novela antimonopolního zákona se snaží definovat ekonomickou závislost a její zneužití. Tak, jak je návrh podán, bude ale jen těžko aplikovatelný na obchodní řetězce, které měl regulovat," konstatuje Sajdl.

Nově navržený text hovoří například o tom, že "dodává-li soutěžitel jednomu odběrateli alespoň patnáct procent jím celkově dodávaného zboží, má se za to, že je vůči tomuto odběrateli v postavení ekonomicky závislého soutěžitele".

"Citovanou podmínku splní těžko některý z dodavatelů do řetězců," tvrdí Sajdl. Jinými slovy, zákon neochrání potravináře vůči řetězcům, ale naopak jim významně zkomplikuje vztahy se zemědělci, kteří dodávají výrobcům suroviny pro výrobu potravin.

Právě potravináři odebírají velmi často více než patnáct procent suroviny od zemědělců, což je logické v situaci, kdy působí oba články výroby potravin ve stejném regionu.

"Má-li novela skutečně chránit dodavatele do řetězců proti zneužívání dominantního postavení obchodníků, pak musí být v zákoně napsáno, že se jedná o dodávky právě do řetězců. Obecná formulace nic neřeší," tvrdí i ředitel komory Miroslav Koberna.

Autor je spolupracovníkem redakce