Studie, které na zakázku agentury CzechInvest vypracovali analytici soukromých společností, analyzoval Trast pro ekonomiku a společnost, nevládní sdružení ekonomů a právníků.

Studie mají podle Trastu sloužit jako jeden z argumentů pro Evropskou komisi, která bude schvalovat miliardové pobídky přidělené českou vládou pro korejskou automobilku.

CzechInvest chce ale studie v případě předložení komisi aktualizovat. "Evropská komise se řídí svými vlastními pravidly, kterým musí projekt vyhovět, aby mu byla podpora poskytnuta. Pokud se rozhodneme studie EK předložit, budeme je před tím aktualizovat a upřesňovat na základě nových čísel a informací, které máme nyní k dispozici," uvedla mluvčí agentury CzechInvest Alžběta Honsová.

Studie? Pouhá slohová cvičení

Podle analýzy jsou ale obě studie spíše nepříliš kvalitní slohová cvičení. "Studie zpracované na zakázku CzechInvestu si v mnoha bodech odporují, často argumentují na základě nepodložených údajů, a rozhodně nepředstavují tolik potřebné komplexní hodnocení ekonomických i neekonomických přínosů a rizik spojených s touto investicí." uvedl koordinátor programu Přímé zahraniční investice z Trastu Jan Drahokoupil.

Podle analýzy například studie Petra Zahradníka a Jana Jedličky spatřuje největší přínos projektu Hyundai ve zvýšeném inkasu DPH z prodeje vozů na českém trhu, a to až šest miliard korun.

Naproti tomu studie zpracovaná Markétou Šichtařovou z Next Finance k otázce příjmu z DPH poukazuje na nulový nebo zanedbatelný přínos pro státní rozpočet, neboť prodej automobilů značky Hyundai vytěsní z prodeje na českém trhu auta jiných značek.

Rozdílné údaje lišící se o miliardy korun jsou v obou studiích také například v příjmech ze zdravotního a sociálního pojištění, ušetřených dávkách v nezaměstnanosti nebo daních ze zisku právnických osob.

Jak experti počítali?

Podle analýzy ani jedna studie nedokladuje to, jak vypočítala čísla o počtech pracovních míst u dodavatelů a ve službách, které budou s příchodem automobilky souviset.

Next Finance tak například uvádí devět tisíc míst u subdodavatelů a tři tisíce ve službách, ve druhé studii se uvádí také celkem dvanáct tisíc pracovních míst. Podle Trastu jsou ale čísla uvedena bez toho, že by bylo doloženo, jak k nim autoři studií přišli.

Podle Drahokoupila žádná zahraniční investice nevytvořila tolik pracovních míst u dodavatelů a ve službách, jako počítá stát a autoři obou studií. Nadhodnocené jsou také údaje o možných platech, rozdíly jsou i v tom, kolik zahraničních pracovníků  bude v nové továrně pracovat.

Foto: Moravskoslezský kraj

Zatímco podle studie Petra Zahradníka a Jana Jedličky může podíl zaměstnanců ze Slovenska a Polska dosáhnout až třicet procent, druhá studie ze zaměstnáváním cizinců vůbec nepočítá. "Některé personální agentury ale uvádějí, že až polovina budoucích zaměstnanců může být z ciziny," je napsáno v analýze Trastu.

Nekritický přístup?

Právník Jiří Nezhyba z Ekologického právního servisu, který sleduje postup úřadů při velkých zahraničních investicích, uvedl, že situace kolem studií dokresluje situaci, jak česká strana k investici automobilky Hyundai přistupuje nekriticky bez seriózních hodnocení.

Podle CzechInvestu bylo cílem studií získat podpůrná data. "S cílem získat objektivnější informace jsme si proto nechali vypracovat dvě zcela nezávislé studie, které se samozřejmě mohou v jednotlivých bodech lišit. Zatímco jedna z nich je konzervativnější, druhá počítá spíš s optimističtější variantou," uvedla mluvčí CzechInvestu Honsová.

Podle Markéty Šichtařové z Next Finance museli vycházet z údajů, které jim dal CzechInvest na začátku listopadu, tedy ve chvíli, kdy se o příchodu automobilky teprve jednalo. V zadání je proto ještě například u umístění závodu napsáno pravděpodobně na severní Moravě.

"Naši analytici dokonce ještě vycházeli ze dvou možných umístění automobilky.  Stejně tak později, již po dokončení studie se ukázalo, že neodpovídá ani plánovaný počet vyrobených vozů," řekla Šichtařová Aktuálně.cz.

Vypracování studií bylo podle CzechInvestu důležité pro jednání. "Nemůžeme vyjednávat o něčem, o čem nemáme žádné informace. Každá taková studie však vychází z odhadů a předběžných dat, která se do konečného podpisu smluv mohou změnit," uvedla Honsová. 

Podle Šichtařové je ale přirozené, že existují různé studie s různými výsledky. "Dokud existuje tržní ekonomika, musí se každý smířit s tím, že každý analytik má na ekonomiku jiný názor," dodala.