Stopy po Spolchemii jsou až v Prostějově

Tomáš Fránek
24. 10. 2006 13:41
Prostějov - Jedna z největších chemických továren, ústecká Spolchemie, měla nebo má vliv na životní prostředí na více místech Česka.

Prostějov, Chabařovice, Cínovec, Lampertice na Žacléřsku nebo řeka Bílina, to všechno jsou místa, kde podle zjištění ekologů ze sdružení Arnika zanechala svoje stopy ústecká Spolchemie.

V Prostějově, odkud je to do Ústí nad Labem 360 kilometrů a je nejvzdálenějším místem, na které má výroba v chemičce vliv, se ve spalovně nebezpečných odpadů likvidují takzvané hexazbytky ze Spolchemie.

Skládky, řeka, kamiony

Obsahující nebezpečné látky hexachlorbenzen a hexachlorbutadien z výroby organických rozpouštědel a odmašťovačů. Spalovna přitom dlouho měla problém s dodržováním limitů pro emise dioxinů, pomohla až rozsáhlá rekonstrukce dokončená v prosinci 2005.

Stopy po výrobě ve Spolchemii se podle Arniky dají najít také v bývalých černouhelných dolech v okolí Lampertic na Žacléřsku.

Především do bývalého hlubinného Dolu Jan Šverma totiž firma Gemec Union již několik let ukládá směs odpadů. V této směsi skončily také kaly z čištění průmyslových odpadních vod ze Spolchemie.

Foto: Profimédia

Arnika si kvůli podezření, že v dolech končí velká část toxických odpadů, nechala udělat analýzu ryb chycených v místním Lampertickém potoce. "Místní pstruzi obsahovali vysoké koncentrace hexachlorbenzenu. Dokonce vyšší než ryby pod chemičkou v Pardubicích," uvedl Milan Havel z Arniky.

Dalšími dvěma místy, která jsou poznamenána činností Spolchemie, jsou podle Arniky řeka Bílina a uzavřená skládka v Chabařovicích. Ta se nyní sanuje, stát to bude stát více jak sedm set padesát milionů korun.

Ke znečištění Bíliny přispívala chemička do roku 2003, podle ekologů jsou důsledky vypouštění škodlivých látek z chemičky patrné dodnes.

"V tělech bezobratlých vodních živočichů ale i v rybách tak lze dodnes najít zvýšené koncentrace DDT, které bylo ve Spolchemii vyráběno. Stejné to je se rtutí či hexachlorbenzenem," uvedla Hana Kuncová ze sdružení Arnika.

Změňte rychle technologie

Za rizikový označují ekologové také převoz látek ze Spolchemie. K poslední havárii došlo v červnu 2006, kdy z kamionu převážejícího ze Spolchemie do Německa kyselinu fluorovodíkovou začala na hraničním přechodu kyselina unikat.

Infobox

Jak je na tom Spolchemie

  • Firma, zaměstnávající více jak 1000 lidí, hospodařila v pololetí se ziskem 50 milionů korun. Ve stejném období loni vytvořila firma zisk 38 milionů korun.
  • Pololetní tržby společnosti meziročně vzrostly o 19 procent na více než 2,1 miliardy korun.
  • V červnu vytvořil podnik nejvyšší hrubé měsíční tržby v historii. Chemička prodala výrobky za téměř 400 milionů korun.
  • Přes 85 procent produkce firma vyváží.
  • Největší narůst tržeb zaznamenala firma při prodeji pryskyřic, Spolchemie patří v této oblasti mezi největší výrobce v Evropě.
  • Epoxidové pryskyřice se používají například při výrobě sportovních potřeb, jako jsou tenisové rakety a lyže, nebo při výrobě lepidel.
  • Firma chce letos zahájit stavbu druhého závodu s názvem Epispol 2. Jeho spuštění v roce 2007 by mělo zdvojnásobit produkci na 60 000 tun základních epoxidů ročně.

Dva němečtí celníci se při kontrole kamionu nadýchali výparů a museli být převezeni do nemocnice.

A negativní vliv má továrna postavená v centru města v samotném Ústí nad Labem.

Za posledních 11 let došlo podle statistik Arniky ve Spolchemii nejméně k 23 zaznamenaným haváriím. Unikaly při nich látky jako chlor, chlorovodík, oxid sírový, epichlorhydrin, rozpouštědla, oxid siřičitý a rtuť.

Poslední únik chlóru chemička oznámila v červnu letošního roku, jeho koncentrace byly velmi nízké a zdraví lidí neohrožovaly.

Ekologům nyní nejvíc vadí to, že areál je kontaminován velkým množstvím rtuti, která uniká z amalgámové elektrolýzy při výrobě chloru.

Proto už firmu vyzvali, aby dosavadní technologii nahradila moderní membránovou, která nepotřebuje rtuť. A podle Arniky je zavedení nové technologie, která by měla stát přes miliardu korun, možné už za tři roky.

Firma se ale brání tím, že zavedení nové technologie je možné teprve až se dokončí sanace podloží kontaminovaného rtutí právě z amalgámové elektrolýzy. Za odstranění této ekologické zátěže zaplatí stát 1,5 miliardy korun.
 
"Realisticky se tak může stát nejdříve v roce 2013, těžko dříve. Za tímto termínem stojíme. Naše společnost nemá jediný důvod tuto změnu oddalovat. Je pro ni z ekonomických i dalších důvodů výhodná," uvedl mluvčí firmy Zdeněk Rytíř.

 

Právě se děje

Další zprávy