Praha - Krize už začíná utahovat penězovody i oboru, který z ní měl podle odborníků vzejít jako jeden z mála vítězů - energii získávané z obnovitelných zdrojů.
Česko se tak vzdaluje posledním nadějím, že splní svůj závazek vůči Evropské unii zvýšit podíl energie vyráběné z obnovitelných zdrojů ze současných asi 5% na 8% v roce 2010. Zpomaluje se tak i jeho cesta k energetické soběstačnosti.
Analytici a vládní experti, kteří investice do "zelené energie" nadále doporučují, se postupně dostávají do rozporu s komentáři lidí, kteří alternativní elektřinu chtějí vyrábět.
V západní Evropě už mají potíže i velké firmy
"Investice do obnovitelných zdrojů je kvůli dotovaným a garantovaným cenám jistotou v době velké nejistoty a banky na tyto projekty slyší," prohlašuje analytik Petr Novák z poradenské firmy Atlantik Finanční trhy. Podobně vidí situaci i mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar.
"To asi pánové v poslední době nejednali s bankami," oponuje jim však předseda České společnosti pro větrnou energii Michal Janeček. "Ty naopak od Nového roku zpřísnily pravidla a jsou mnohem opatrnější," dodává.
Banky teď podle něj poskytnou úvěr, jen pokud žadatel vloží až třicet procent vlastního kapitálu. "Situace se oproti roku 2008 zhoršila. Hlavně drobným investorům u fotovoltarických elektráren to brzdí projekty, pro ně je to zásadní problém," upozorňuje Janeček.
Uznává sice, že pro velké firmy v Česku to zatím zásadní komplikace není, avšak může to podle něj být jen otázka času. "Před dvěmi týdny jsem byl na největší konferenci o větrné energii v Marseille a tam se už i velcí světoví výrobci shodli, že v Západní Evropě se financování zhoršilo," upozornil Janeček.
Větrníky jako radar v Brdech
Vedle finanční krize a sní související opatrnosti bank k projektům malých investorů podle šéfa České společnosti pro větrnou energii původní očekávání neplní ani úřady státní správy.
"Projekty se zpracovávají v krajích, a ty je zatím většinou zamítají. Do samého konce je pak dotaženo jen něco kolem sedmi procent projektů. To vůbec nekoresponduje s opakovaně prohlašovanou podporou ze strany státu," je přesvědčen Janeček.
Stavby větrníků často narážejí na odpor místních sdružení, kterým se stavby nelíbí jakožto příliš výrazný zásah do krajiny. Zastánci staveb oponují, že elektrárny na vítr aktivními kampaněmi podporují i tak ekologicky citlivé státy jako Rakousko či Německo.
"Jak je to s radarem v Brdech? Ten taky není zrovna populární, ale vláda ho prosazuje, protože je přesvědčena, že je potřebný. To je úplně stejná otázka," tvrdí Janeček.
Odsouvaná hrozba
Většina energetických expertů bere jako fakt, že Česko kvůli pomalému budování nových zdrojů alternativní energie bude dál zaostávat za evropským trendem. Podle finančního analytika Petra Nováka země osmiprocentní závazek do roku 2010 určitě nesplní.
Česko patří v Evropě v obnovitelné energii i kvůli geografickým podmínkám k podprůměru, například Rumunsko vyrábělo v roce 2005 16% své energie z obnovitelných zdrojů, Lotyšsko dokonce 35%.
"Celým smyslem, proč Evropská unie vůbec do podpory obnovitelných zdrojů šla, je zbavit se závislosti na dodávkách energetických surovin z politicky nestabilních regionů Ruska a Východu," vysvětluje Novák.
Podle vládní tzv. Pačesovy komise se můžou v roce 2020 obnovitelné zdroje energie na celkovém "energetickém mixu" podílet až 13 procenty. Energie z větru by si z podle Janečka z tohoto koláče ukrojila procenta tři, zbylých deset by si rozdělila hlavně elektřina ze slunce, biomasy a vody: "Je ale potřeba aby politici řekli - ano, tento zdroj má v budoucím energetickém mixu své místo, tak mu neklaďme překážky. Místo toho jsme svědky ideologických cvičení, kdy i pan prezident říká, že jde o ekonomický nesmysl."
