Průlomové rozhodnutí Nejvyššího soudu dokonce říká, že výpověď neplatí, pokud zaměstnavatel použil jako argument pro nesdělení důvodu propuštění právě obchodní tajemství.
Propustíme, ale neřekneme proč
Nejvyšší soud takto rozhodl v případě firmy z Hradce Králové, která vyhodila jednu z pracovnic. Žena dostala výpověď kvůli organizačním změnám ve společnosti. Stala se nadbytečnou.
Podle firmy byla důvodem výpovědi změna obchodní strategie firmy, která je v konkurenčním prostředí na trhu součástí obchodního tajemství. A to nesmí být zveřejněno.
"Firma by se vystavovala nebezpečí úniku informací, které by ji mohly následně v konkurenčním prostředí poškodit," uvedli právní zástupci společnosti ve svém dovolání k Nejvyššímu soudu.
Infobox
Tajemství zn. obchodní
- Americké i evropské podniky mají velké ztráty jen kvůli tomu, že špatně zacházejí se svými obchodními tajemstvími.
- Studie, publikovaná Americkou společností pro průmyslovou bezpečnost, odhaduje, že zkoumané podniky (asi 1 600 firem) utrpěly vzhledem k únikům utajovaných skutečností v průběhu jednoho roku ztráty více než 50 miliard dolarů.
- Letos například americké soudy řešily případ krádeže obchodního tajemství nápojového koncernu Coca-Cola.
- V rámci dohody s prokurátory se dva ze tří pachatelů doznali, že se zločinně spolčili, aby prodali vzorky nových produktů a důvěrné dokumenty konkurenční společnosti PepsiCo.
- Kalifornský soud na konci loňského roku potvrdil rozhodnutí, že japonský výrobce čipů Toshiba musí zaplatit mnohem menší americké společnosti Lexar Media za krádež obchodního tajemství celkem 465 milionů dolarů (11,4 miliardy korun).
Zaměstnanci firmy ale přitom měli podepsány závazky mlčenlivosti o obchodních aktivitách společnosti.
Okresní i Krajský soud v Hradci Králové výpověď označil za neplatnou, dovolání firmy zamítl i Nejvyšší soud. Ten také rozhodl, že tento případ má "zásadní význam" a jde o problém, který soud dosud jednoznačně nevyřešil.
Dnešní rozhodnutí je tak důležité pro to, jak vlastně mají firmy, podnikatelé, ale také státní a veřejná správa v Česku nakládat s institutem obchodního tajemství.
Odborníci i nevládní organizace totiž upozorňují, že výmluvy na obchodní tajemství jsou pro instituce často pochybným argumentem, proč nějaké informace nemohou být veřejné.
Můžete se bránit jinak
Podle soudců Nejvyššího soudu má zaměstnavatel jednoznačně povinnost sdělit svému pracovníkovi důvody, proč mu dává výpověď, i když jsou součástí zdůvodnění skutečnosti tvořící obchodní tajemství.
Soud také uvedl, že obranu obchodního tajemství zaručují jiné zákony a firma měla v případě, že by se tajené informace dostaly na veřejnost, dostatečnou možnost obrany.
Údaje, které měly být obchodním tajemstvím a na něž se firma odvolávala, navíc podle soudců nemohly do tohoto režimu spadat.
"Při tvrzení organizačních změn se vesměs odvolávala na skutečnosti, které byly zapsány do obchodního rejstříku a které nemohou spadat do jejího obchodního tajemství," uvedli soudci NS.
Obchodním tajemstvím se už nejvyšší soudní instance v zemi zabývaly několikrát. Nejvyšší správní soud tak například vydal verdikt, který posunul práva občanů na svobodný přístup k informacím úřadů.
Při rozhodování sporu mezi občankou Černošic u Prahy a tamním městským úřadem rozhodl, že lidé mají nárok získávat informace ze zápisů obecní rady.
Úřady tají často
Úřad totiž zápisy nechtěl vydat s tím, že obsahují takzvané chráněné údaje, kterými jsou například osobní či majetkové údaje nebo právě obchodní tajemství.
Obchodní tajemství také podle Nejvyššího správního soudu nemůže být pro úřady důvodem, proč tajit informace o tom, na co jdou peníze z veřejných rozpočtů.
K takovému rozhodnutí dospěl soud v případu, který se týkal smluv o stavbě dálnice D47 mezi státem a firmou Housing Construction.
Ministerstvo dopravy totiž odmítlo smlouvy zveřejnit právě s odvoláním na obchodní tajemství. Tím ale porušilo zákon o svobodném přístupu k informacím.
Nevládní organizace Transparency International, zabývající se korupcí, už také letos upozornila, že městské akciovky nechtějí poskytovat informace o svém hospodaření a vymlouvají se na obchodní tajemství.
Tajení informací s odkazem na obchodní tajemství podle Transparency provází také veřejné zakázky.
