New York - Evropa má podle amerického Wall Street Journalu sklerózu. Ano, tu obávanou nemoc stáří, která postihuje paměť a výkonnost. Pokud si nenaordinuje tvrdou léčbu, čeká ji podle ekonomů ztracená dekáda a stagnace.
Eurozóna, ekonomické jádro sjednoceného kontinentu, totiž zapomnělo na sliby, s kterými roku 1999 spouštělo projekt společné měny. Lídři celé unie včetně jejích tahounů Německa a Francie odpískali slibované reformy na zeštíhlení státu.
Tahle skleróza podle prestižního listu dovedla Starou dámu tam, kde je - s eurem na desetiměsíčním minimu, plnýma rukama práce se záchranou zhýčkaného Řecka a dalšími problémy hrozícími v Portugalsku.
Evropě chybí odvaha plavat
Deník proto Evropě předhazuje její "nechuť posunout se směrem k ekonomickému modelu na americký způsob, který kritizuje za to, že občany hodí do vody a nechá je plavat nebo potopit."
Právě kvůli rigidní ochraně pracovního místa a štědrému sociálnímu státu se přitom v eurozóně zpomalil růst na 1,7 % HDP už dávno před krizí. Mladá generace, která po celé Evropě stále obtížněji hledá práci, tak nese stále těžší břímě sociálních výhod na kterých trvají stárnoucí generace jejích rodičů a prarodičů.
Tehdy ani teď ale s tímto tradičním evropským spoléháním se na stát nemá nikdo chuť něco razantního udělat. Podle WSJ tohle otálení zpomalí cestu Evropy z recese a zhorší její budoucí pozici v globální ekonomice.
"Stal jsem se socialistou? Snad," cituje WSJ symbolickou otočku konzervatisty Nicolase Sarkozyho, který vyhrál volby pomocí slibů pravicových reforem, aby nakonec prosazoval státem řízené hospodářství a protekcionismus.
Porada nad troskami eura a sociálního státu
Ze Schröderových reforem, které snížily podporu v nezaměstnanosti a vrátily na trh práce i dlouhodobě nezaměstnané, podobně vycouvala "kancléřka konsenzu" Angela Merkelová.
Také v rychle se zadlužujícím Česku se důchodovou reformu nedaří prosadit už přes deset let. Kabinet, který chtěl zavést i jen mírné reformy zdravotnictví, sociální sítě a liberalizovat trh práce, skončil v polovině mandátu.
Tento čtvrtek začali unijní lídři na svém setkání formulovat vizi spolku na příštích deset let. Trosky, v kterých se původní projekt eura i sociálního státu ocitl také díky neschopnosti Evropy vymáhat rozpočtová pravidla, která si sama stanovila, je podle WSJ připomínkou, že změny jsou nevyhnutné.
"Nebudeme mít jinou volbu, než reformy podstoupit," připustil Michael Fuchs, vlivný zákonodárce Merkelové Křesťansko demokratické unie. "Naše administrativa nutí zaměstnance pracovat víc, zrychlíme taky důchodovou reformu," přidal se i první náměstek prezidenta Sarkozyho Xavier Musca.
Ne trh bez přívlastku, ale flexicurity
"Omezit penze a sociální dávky jen pro ty, kdo je opravdu potřebují. Zajistit, aby schopní pracovali, spíš než žili z podpory státu. Omezit obchodní a pracovní zákony, které zhoršují podnikání a tvorbu pracovních míst," doporučuje Wall Street Journal, kde by měla Evropa začít.
Připomíná tak opatření, která se podobají principu flexicurity, prosazovanému závěrečnou zprávou protikrizového týmu NERV a alespoň verbálně i Evropskou komisí.
"Strukturální změny jsou poslední velkou nadějí Evropy," míní list.
