Obavy z Řecka polevují. Pochyby nad osudem eurozóny ne

Jaroslav Brychta, X-Trade Brokers
18. 3. 2010 12:26
Finanční trhy pohledem analytika
Foto: snb.sk

Pohledem analytika - Evropská měna ztratila na páru s dolarem od loňského prosince do poloviny února 10 % a teprve nedávno začala část z těchto ztrát nesměle likvidovat. Jedním z hlavních důvodů výprodejů byly obavy ze situace v Řecku, která byla těžkou zkouškou nejen pro samotné Řecko, ale především pro eurozónu jako celek.

Slabá vůle Řeků začít skutečně řešit svou situaci, v kombinaci se strnulostí eurozóny, která na řešení problémů tohoto typu nemá žádné mechanismy, proto vedly k úvahám, o možnosti vystoupení Řecka z eurozóny, jeho bankrotu, nebo o samotném ekonomickém smyslu eurozóny, jakožto měnové oblasti s jasně definovanými pravidly, kterými se však málokdo skutečně řídí.

Situace se začala na trzích částečně uklidňovat až v druhé polovině února. Úvahy o vystoupení Řecka z eurozóny byly označeny za absurdní a evropští politici se za Řecko postavili, i když zcela po evropsku neposkytli žádný konkrétní návrh, jak v případě nutnosti pomoci. Řecko navíc slyšelo na varování EU a ratingových agentur a oznámilo dodatečný úsporný balíček.

Výnosy řeckých desetiletých dluhopisů proto mohly klesnout zpět k šesti procentům, evropské burzy začaly znovu růst a s nimi získala pevnější půdu pod nohama také společná měna.

Neudržitelný stav?

Přestože se ty nejčernější scénáře podařilo zažehnat, diskuse nad životaschopností eurozóny je i nadále v plném proudu. Naposled do ní přispěl Martin Feldstein, profesor ekonomie na Harvardské univerzitě a dlouholetý odpůrce myšlenky společné evropské měny, který považuje současný stav za neudržitelný.

Podle Feldsteina je představa, že by „Řecko mohlo snížit deficit z 12 na 3 procenta do dvou let čirou fantazií" a jedinými alternativami pro Řecko bude „opuštění eurozóny, jeho bankrot, nebo obojí". Svou trochou do mlýna s názorem na osud eura přispěl i George Soros, podle kterého společná měna do budoucna „nebude schopna přežít".

Oba přitom ve své kritice projektu evropské měny vycházejí ze vzájemné protichůdnosti nutných ekonomických principů pro fungování eurozóny a politické reality, která vytváří chronickou tendenci k fiskální nezodpovědnosti. V tomto kontextu je pak čekání na chvíli, kdy politici zmoudří a začnou dodržovat zásady nutné pro fungování eurozóny podobné čekání na Godota, který nikdy nepřijde.

Kritika se na fungování společné měny již více než deset let snáší ale i z druhé fronty, kterou je škodlivost jednotné měnové politiky. Jasně to už při vzniku eurozóny vyjádřil Milton Friedman, který varoval před následky společné měnové politiky v ekonomickém bloku složeném z tolika rozličných států.

Nesourodý celek

Friedmanovo varování směřovalo zejména k tehdy dynamicky rostoucím ekonomikám jako je Irsko, které podle Friedmana potřebovalo daleko vyšší úrokové sazby, než Německo, Francie či Itálie. O tom, že toto varování nebylo jen planým tlacháním, dnes netřeba pochybovat.

Svědčí o něm samotný fakt, že jsou to právě ekonomiky jako Irsko, Španělsko, ale i pobaltské země, jež fixací na euro přijaly politiku nízkých sazeb, které nyní dopady krize pociťují nejbolestivěji. Vedle problémů s deficity má proto eurozóna navíc i trvalý a daleko více fundamentální problém, kterým je prostý fakt, že takto nesourodý celek je pod střechou jednotné měnové politiky inherentně nestabilní.

Nedávná prohlášení politiků a představitelů ECB, že jsou úvahy nad možným rozpadem eurozóny, či pouhým vystoupením Řecka z ní, jen absurdními hypotézami, pak ve stínu těchto argumentů stojí na velmi vratkých nohou. Působí naopak jako přílišný projev sebedůvěry, nedostatku pokory, nebo (což je horší) naprosté neochoty k věcné diskusi. Že jim trhy věnují jen malou pozornost, nakonec dokládá i fakt, že proti loňskému prosinci euro na páru s dolarem v březnu stále ztrácí téměř 9 %.

Jak absurdní tyto hypotézy jsou, ale skutečně ukáže až budoucnost. Ta však nemusí být tolik vzdálená, zohledníme-li chystané utahování měnových kohoutků ze strany ECB, v kombinaci s obrovskými nároky na dluhové financování evropských vlád. Souběh klesajícího přebytku likvidity a vysoké nabídky dluhopisů totiž může vést k dalšímu růstu požadovaného výnosu (rizikové prémie) na dluhopisovém trhu, a to se již v potížích s financováním deficitu nemusí ocitnout pouze Řecko, ale i další členské státy eurozóny.

Foto: Aktuálně.cz
Jaroslav Brychta
autor je analytikem společnosti X-Trade Brokers
Foto: Evropská komise
Čtěte také:
Dozvuky krize: Silná libra možná na dlouho minulostí
Růstu akcií stojí v cestě nový problém. Úrokové sazby
Cesta k zisku? Dobrý odhad při obchodování s měnami
 

Právě se děje

před 2 hodinami

Erdogan navštívil strategické město, které získal Ázerbájdžán v bojích s Arménií

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes navštívil strategické město Šuša, které obsadil Ázerbájdžán v loňských bojích o Náhorní Karabach s Arménií. Erdogana přijal s vojenskými poctami ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Turecko a Ázerbájdžán jsou blízkými spojenci, a to také ve vojenské oblasti. Arménie označila návštěvu za provokaci, uvedla agentura AP.

Oba prezidenti podepsali ve městě společnou deklaraci, ve které se jejich země zavazují k širší spolupráci. "V tomto dokumentu je mimořádně významná naše spolupráce v oblasti obranného průmyslu a vojenské podpory," uvedl Alijev.

Erdogan je prvním zahraničním prezidentem, který navštívil město Šuša poté, co se dostalo pod kontrolou Ázerbájdžánu. Uvedl, že zde chce otevřít turecký konzulát. "Tím zajistíme, že naše aktivity budou rychlejší a efektivnější," prohlásil. Zároveň vyzval Arménii, aby se zapojila do spolupráce a budování společné budoucnosti v regionu, uvedl turecký tisk.

Arménie však návštěvu odsoudila. Její ministerstvo zahraničí ji označilo za provokaci, jež "výrazně poškozuje mezinárodní snahy o stabilitu v regionu".

před 2 hodinami

Macron: Evropa by měla mít 10 obřích technologických firem, aby konkurovala USA

Francouzský prezident Emmanuel Macron by v Evropě do roku 2030 rád viděl deset technologických gigantů s tržní hodnotou každého z nich přesahující sto miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč). Macron dnes v Elysejském paláci hostil stovku evropských investorů a podnikatelů v oblasti nových technologií. Iniciativa Scale Up Europe, po níž akce převzala jméno, si klade za cíl narušit dominanci Spojených států v odvětví.

Podnikatelé musí vlády dotlačit k větší efektivitě, myslí si Macron, který přitom zdůraznil zejména americkou a čínskou konkurenci. Cílem zmíněné evropské iniciativy, kterou se Francie pokouší vést, je zlepšení financování start-upů, hlavně v pozdější fázi růstu, aby se dostaly do vyšší ligy, přitáhly další investice a špičkové zaměstnance.

Macron s ohledem na francouzské předsednictví Evropské unie od počátku roku 2022 apeloval na zavedení takzvaného evropského technologické ho víza, aby bylo možné do EU přilákat zahraniční talenty, a na zaměření velkých investorů na inovaci.

Francouzský prezident připomněl, že cílem Francie je mít 25 jednorožců, tedy firem s hodnotou přes jednu miliardu dolarů (zhruba 25 miliard Kč). Dnes jich má patnáct.

Další zprávy