Scénář bankrotu ožívá, Řecko dluží víc, než hlásilo

Karel Toman
15. 11. 2010 17:40
Audit odhalil, že řecký schodek byl vloni o dvě procenta HDP vyšší, než vláda hlásila
Pobočka Řecké národní banky v Rhodosu. Od poloviny května centrální banka čelí obvinění, že svou nešikovnou politikou napomohla "naked short-selling" - přesně tomu druhu spekulací se státními dluhopisy, které nedávno zakázala německá vláda a proti kterým ve světě usilovně loboval řecký premiér. Když banka médii nejvíc kritizované vloni zavedené opatření zrušila, krátkodobé spekulace ustaly.
Pobočka Řecké národní banky v Rhodosu. Od poloviny května centrální banka čelí obvinění, že svou nešikovnou politikou napomohla "naked short-selling" - přesně tomu druhu spekulací se státními dluhopisy, které nedávno zakázala německá vláda a proti kterým ve světě usilovně loboval řecký premiér. Když banka médii nejvíc kritizované vloni zavedené opatření zrušila, krátkodobé spekulace ustaly. | Foto: Karel Toman

Athény - Z účetních knih řecké vlády vypadl další kostlivec.

Hloubková kontrola státních financí ze strany Evropské unie odhalila, že schodek řeckého rozpočtu za rok 2009 nebude 13,6 procenta HDP, jak dosud prohlašovalo tamní ministerstvo financí. Statistická agentura Eurostat dnes sečetla deficit za loňský rok na 15,4 procenta celoročního výkonu ekonomiky - to je skoro dvouprocentní nárůst.

Proti vládou v dubnu ohlášeným počtům se zvyšuje i akumulovaný dluh země k roku 2009 - ze 115,1 procenta HDP na 126,8 procent HDP.

Opakuje se tak scénář z minulých let (viz graf), tentokrát ale za mnohem nepříznivějších okolností. Přední ekonomové se tak vracejí ke scénáři bankrotu, který by podle nich takto vysoce zadlužené zemi už jen pomohl.

Tábor příznivců bankrotu roste

Příští rok skončí hélénská ekonomika se schodkem dalších 9,4 procenta ročního výkonu. Vláda sice výsledek auditu přivítala s tím, že státním financím vrací "transparentnost, zkušenost ale ukazuje, že i příští rok může být schodek vyšší. Rozpočet na příští rok bude řecká vláda předkládat parlamentu ve čtvrtek.

Za posledních 12 měsíců se řecká ekonomika smrskla o 4,5 procent HDP a nezaměstnanost dosáhla desetiletého maxima na 12 procentech.

Příští rok bude hospodářství zpomalovat dál, i když už "jen" o 2,6 procenta. Vláda proto, ohlásila úsporná opatření v úhrnné výši 11 % HDP. Seškrtala až pětinu penzí a platů státních zaměstnanců, zvýšila daně na palivo, alkohol a cigarety.

Někteří experti pochybují, že Papandreovo úsilí Řecko od bankrotu odvrátí. Patří mezi ně Mohamed El-Erian, šéf společnosti Pimco, obřího světového obchodníka s dluhopisy,

El-Erian pracoval 15 let pro Mezinárodní měnový fond a Řecký závazek úspor ve výši 11 % HDP považuje za neuskutečnitelný. Zemi tak podle něj do tří let bankrot stejně čeká. Řízený bankrot dokonce považuje za nejlepší možnou variantu.

Dnes se k němu přidal i šéf prestižního německého institutu Ifo Hans-Werner Sinn. V rozhovoru s portugalským listem Jornal de Negócios prohlásil, že Řecko by mělo přistoupit k restrukturalizaci dluhů, protože jeho úroková zátěž je v dlouhodobém horizontu neúnosná.

Irsko a Portugalsko ještě mohou dluhy zvládnout

"Myslím, že restrukturalizace dluhů v Řecku bude nutná už brzy," řekl Sinn. Naopak Irsko a Portugalsko, o nichž se v souvislosti s novou vlnou obav z dluhové zátěže zemí na periférii eurozóny mluví jako o dalších kandidátech na bankrot, mají podle něj šanci situaci zvládnout.

"Portugalsko a Irsko jsou podle mého názoru v mnohem lepším stavu než Řecko. Patří do jiné kategorie," dodal Sinn. Institut Ifo, v jehož čele Sinn stojí, patří k nejvlivnějším mozkovým trustům v Německu.

Restrukturalizace dluhů v podstatě znamená vyhlášení státního bankrotu. Řecko by podle Sinna mělo restrukturalizovat i navzdory tomu, že dopady takové kroku pocítí především banky z Německa a Francie.

Cifršpióni si v Athénách podávají dveře

Dnes do Athén dorazili zástupci EU, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu, aby posoudili úsporná opatření, která zatím vláda přijala. Na konci svého pobytu pak delegace rozhodne, jestli Řecko dostane další platbu ze záchranného balíčku ve výši 110 miliard eur, který byl zemi přislíben v květnu.

Země dosud obdržela 30 miliard eur, v očekávané v pořadí už třetí platbě má dostat devět miliard eur.

 

Právě se děje

Další zprávy