Praha - Maximálně 29 procent je podle provozovatelů sázkových kanceláří únosné daňové zatížení pro jejich další fungování. Tvrdí to v tiskovém prohlášení Marek Herman, výkonný ředitel Asociace provozovatelů kursových sázek.

Novely zákonů, které bude projednávat Poslanecká sněmovna ovšem zavádějí pro všechny subjekty jednotnou výši zdanění - 39% (19 % korporátní + 20 % tzv. loterijní daň)

"Tato jednotná daň pro sázkový a loterijní průmysl likviduje tradiční sportovní sázení a ohrožuje financování sportu, " tvrdí v prohlášení Herman. Podle něho bude taková daň likvidační pro společnosti provozující kurzové sázky, zatímco jiných částí loterijního průmyslu se dotkne jen nevýznamně.

Doposud platily tyto společnosti pouze odvody na správní poplatky a veřejně prospěšné účely od 5 do 20 %, a to podle výše přijatých sázek.

Čtyři z pěti vsazených korun spolknou automaty

Podle dostupných statistik bylo v loňském roce v ČR prosázeno přibližně 125,6 miliardy korun. Většina peněz - zhruba 80 % z uvedené částky - byla vhozena do hracích automatů různého druhu (výherní hrací automaty, videoloterijní terminály), v kasinech lidé utratili asi 12 % z výše uvedené sumy, loterie (včetně sportky) představují jen asi 5,5 % a kurzové sázky asi 12 % z této částky.

Podle Hermana by schválení novely vedlo v konečném důsledku až k tomu, že by sázkové společnosti provozující kurzové sázení musely propouštět. Jedná se o téměř 2500 pracovních míst.

Herman také argumentuje tím, že zatímco v tuzemsku registrované loterijní firmy budou platit čím dál vyšší daně, jejich konkurence v oblasti on-line sázení.

Internetové firmy neplatí

"Také v ČR operují subjekty, které oficiálně sídlí v zahraničních daňových rájích a pro svou činnost nemají k podnikání žádnou licenci. Proto neplatí v ČR žádné daně, poplatky či odvody, jejich celková odvodová zátěž v daňových rájích se pohybuje na úrovni 3 až 5 %.  Toto zvýhodněné postavení způsobuje, že „nelegálové" ukrajují českým firmám zhruba třetinu trhu, odhadovaná výše je čtyři až šest miliard korun ročně," vysvětluje šéf asociace.

Ani legislativní zákaz takového podnikaní tedy nevyřeší situaci uspokojivě, neboť nelze provádět cenzuru internetu a zamezit přístupu veřejnosti k vybraným internetovým stránkám.