Mnoho českých podnikatelů je však přesvědčeno, že na vině je stát, který živnostníky likviduje zavedením minimální daně, kterou musejí platit i v případě, že nic nevydělají. Tato daň podle nich stála za loňským poklesem počtu živnostníků, a to během jedenácti měsíců o 81 tisíc na 917.200. 

Ministerstvo financí oponuje, že minimální daň podnikatele nijak neohrožuje. Končící podnikatelé jsou prý vesměs lidé, kteří
pouze vlastnili živnostenské oprávnění, ale v praxi vůbec nepodnikali. Pro finanční úřady je v praxi velmi obtížné odhalit
podvody, a to zejména při platbách v hotovosti. Minimální daň tak údajně státu pomáhá získat daně právě od té skupiny živnostníků, která zatajuje své příjmy.

Minimální daň pro podnikatele znamená povinnost zaplatit i v případě ztráty takovou daň, jako platí zaměstnanec s polovinou
průměrné mzdy. Podle MF ji však řada podnikatelů vůbec platit nemusí. Nevztahuje se například na podnikatele, kteří vedle
vlastní živnosti ještě chodí do zaměstnání, na studenty, důchodce, osoby pobírající rodičovský příspěvek nebo na lidi, kteří s živností teprve začínají prvním rokem.

Zatímco pro loňský rok činí minimální daň 9435 korun, ve zdaňovacím období za letošní rok tato částka vzroste na 10.380 korun. Ušetří však živnostníci, kteří mají děti nebo manželku bez příjmů. Poplatník se dvěmi dětmi ještě loni platil 1770 korun, letos
by naopak měl dostat bonus 1620 korun. Pokud by měl navíc nepracující manželku, činil by bonus téměř pět tisíc, uvedlo MF.

Živnostníci přesto tvrdí, že jejich stavy budou řídnout i letos. Vedle minimální daně a vyššího sociálního a zdravotního
pojištění ostře kritizují především povinnost platit svým zaměstnancům prvních 14 dnů nemocenskou místo státu. Resort
financí tvrdí, že to bude vyváženo snížením sociálních odvodů. Podle Hospodářské komory to však přesto může ohrozit existenci
některých malých podniků, například v době chřipkové epidemie.