Jde o problém, který přesahuje hranice země.
Na soudy se totiž - kvůli vyvlastnění pozemků potřebných na stavbu dálnice - obrátila společnost Geopol.
Pozemky pod dálnicí držel akcionář Geopolu z Německa. Jejich vyvlastněním měly podle firmy porušit české úřady mezinárodní smlouvy o ochraně investic.
Nesrozumitelné rozhodnutí
Firma už částečně u soudu uspěla. Nejvyšší správní soud totiž zrušil verdikt Krajského soudu v Ústí nad Labem, který odmítl žalobu proti vyvlasťnovacímu rozhodnutí Krajského úřadu v Ústí nad Labem.
Ten rozhodl o tom, že se vyvlastní přes dvacet tisíc metrů čtverečních pozemků a firma dostane náhradu převyšující dva miliony korun. Úřad tak úplně změnil původní úmysl radnice v Chlumci, která jako první rozhodla o omezení vlastnických práv firmy kvůli dálnici.
Postup krajských úředníků ale Nejvyšší správní soud označil za nepřezkoumatelný a nesrozumitelný a nařídil soudcům v Ústí, aby se žalobou proti vyvlastňovacímu verdiktu znovu zabývali.
U soudu se tak bude znovu řešit námitka firmy na to, za jakou cenu a zda je možné vyvlastnit majetek, který drží podnikatel ze zahraničí.
Z mezinárodní smlouvy uzavřené s Německem totiž podle firmy vyplývá, že stát měl v tomto případě vyplatit Geopolu sumu odpovídající skutečné hodnotě pozemků.
Není to investice
To ale úřady odmítají. Krajský úřad v Ústí nad Labem tak uvedl, že vyvlastnění pozemků pro stavbu dálnice není v rozporu s mezinárodními smlouvami. "Tyto smlouvy chrání před nežádoucími účinky vyvlastnění jen vlastní zahraniční investici, nikoli prostředí, kde je umístěna," uvedli úředníci ve svém rozhodnutí.
To potvrdil také Krajský soud v Ústí s tím, že nedošlo k porušení mezinárodní dohody mezi Českem a Německem o podpoře a vzájemné ochraně investic platné od roku 1992.
"Firma totiž není investorem ve smyslu dohody, neboť nemá sídlo na území Německa. Investicí tedy v daném případě mohly být akcie ve vlastnictví akcionáře firmy, a nikoli pozemky," uvedl soud.
Stavba dálnice D8 mezi Trmicemi a německou hranicí začala v roce 2004 a stála 19 miliard korun. Do provozu byla uvedena na konci prosince loňského roku.
Výstavba tohoto úseku si přitom podle Nejvyššího kontrolního úřadu vyžádala zvýšení nákladů o 1,1 miliardy korun.
Jedním z důvodů byla nutnost urychlit stavbu tak, aby bylo možné úsek zprovoznit do konce roku 2006.
Největší podíl na prodražení měla podle šéfa kontrolního úřadu Františka Dohnala ztráta letní stavební sezony v roce 2004 kvůli spornému zadání zakázky na výstavbu hraničního mostu.
