Daně u piva a vína
- Základní sazba v současnosti činí 24 korun. To znamená, že hektolitr desítky se zdaňuje částkou 240 korun (10 x 24).
- Nezávislé pivovary s ročním výstavem do 200 tis. hektolitrů mají ještě slevu na dani, a to podle objemu výstavu. Malý pivovar s ročním výstavem do 10 tis. hektolitrů platí polovinu, tedy 120 korun z hektolitru desítky.
- Spotřební daň z piva dosahuje téměř 100 eur na hektolitr dvanáctistupňového piva v Irsku, Finsku a Británii. V Lucembursku, Česku, Německu, Maltě a Lotyšsku činí méně než 10 eur.
- Spotřební daň z vína
- Směrnice EU určují pro víno nulovou minimální spotřební daň. Víno zdaňují Finsko, Irsko a Británie, kde sazba přesahuje 200 eur na hektolitr. Naproti tomu ve Francii a v Maďarsku sazba mírně přesahuje tři eura.
- Dvanáct členských zemí EU má nulovou minimální sazbu, včetně vinařských velmocí jako Itálie, Španělsko, Rakousko, Portugalsko a Řecko. Nulovou sazbu uplatňuje také naprostá většina nových členů.
- Nulová spotřební daň platí pro tzv. tichá vína také v Česku. U vín šumivých a meziproduktů sazba činí 23,40 koruny za litr. Spotřební daň ani na tichá, ani na šumivá vína v EU neuvalují Řecko, Španělsko, Rakousko, Slovinsko a Lucembursko.
V době, kdy vinaři zesilují svou dosud nejdražší reklamní kampaň v historii, čelí kritice tuzemských výrobců piva.
Těm se nelíbí, že je v EU nulová spotřební daň na víno. Považují to za diskriminaci.
A nelíbí se jim ani ona kampaň, za niž vinaři utratí až 130 milionů korun.
Za spory hledejte spotřebu
Důvodem půtek je hlavně fakt, že zatímco spotřeba vína roste, výrobci piva totéž říci nemohou.
Pivo sice zůstává nejoblíbenějším českým nápojem, ale jeho spotřeba, která se nyní pohybuje kolem 160 litrů na osobu, klesá. Dospělý muž vypil v letošním roce v průměru sedm piv za týden - předloni to však bylo 8,5 piva a loni 8,1 piva.
U vína je trend opačný. Průměrná roční spotřeba vína na osobu se pohybuje kolem sedmnácti litrů; za posledních patnáct let přitom vzrostla o sedm litrů.
A to se stále vypije v tuzemsku výrazně méně vína než v západní Evropě. V Rakousku zkonzumují dvojnásobné množství. I to je předpoklad, že v Česku spotřeba také poroste.
Zatím rostou zisky vinařským firmám i pivovarům. Pivovar Starobrno měl čistý zisk 106 milionů korun, tedy nejvyšší v historii. To se ale podařilo už také i jednomu z největších vinařských podniků v zemi, Znovínu Znojmo, který loni vydělal 16,5 milionů korun.
Pijte zdravé pivo a víno
Vinaři nyní v kampani začínají propagovat v tuzemsku nejčastěji pěstované odrůdy (devět bílých a tři modré). Reklama je postavená také na tom, že střídmé pití vína má blahodárný účinek na organismus.
Jenže obdobně argumentují i výrobci piva.
Podobný slogan o zdravotní prospěšnosti totiž použili už před dvěma roky, ve své kampani jej hojně využívají i velké zahraniční pivovary. Například pivovar Anheuser přišel s propagací, v níž zdůrazňuje výhody pití piva pro zdraví. A: Hlavní hrdinou reklamy je epidemiolog Meir Stampfer z Harvardovy univerzity.
Tuzemské pivovary pak před časem vytvořily Iniciativu zodpovědných pivovarů, která má podporovat umírněnou konzumaci piva. Do iniciativy se zapojily například Plzeňský Prazdroj, Budějovický Budvar nebo Pivovary Staropramen.
...nebo spíše to víno?
Vinaři se - opět podobně jako pivovarnické spolky - opírají o argumenty odborníků. "Pravidelné, ale střídmé pití vína nejen snižuje riziko infarktu a vzniku nádorových onemocnění, ale má vliv i na výběr stravy," uvádí například děkan Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně Jan Žaloudík.
Mimochodem - zatímco se vinaři a pivovary v kampaních předhánějí, který nápoj je zdraví prospěšnější, vydala Evropská komise zprávu, ve které varuje před přílišnou konzumací. A vyzvala členské státy Unie, aby s tím něco dělaly. Škody způsobené pitím totiž dosahují v zemích Unie ročně 125 miliard eur.
Komise ale nakonec upustila od toho, aby se na láhvích alkoholu objevilo podobné varování, jako je na krabičkách cigaret.
Daňová diskriminace
Boj o zákazníky mezi vinaři a producenty piva se přenáší také do bruselského sídla Evropské unie. Tam už v úterý mají ministři financí členských zemí Unie rozhodovat, zda a jak se bude zvyšovat spotřební daň na pivo.
Brusel původně navrhoval zvýšení minimální spotřební daně na alkohol o 31 procent, což by v českém případě znamenalo zhruba 30 haléřů za pivo. Finové však předložili návrh, který u piva počítal s nárůstem jen 4,5 procenta.
Česko chce i tak zvýšení sazby spotřební daně znovu vetovat, což by jednání zablokovalo. V daňových otázkách musejí země dosáhnout jednomyslné shody.
|
Podle Českého svazu pivovarů a sladoven je nepřijatelné jakékoliv zvyšování spotřební daně na pivo, pokud se nebude zároveň týkat i vína. U vína je nyní spotřební daň nulová a to platí u tichých vín také v Česku.
"Je to zvýhodňování jedné komodity vůči druhé," uvedl Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven.
