Praha - Dopékání nebo rozpékání mražených polotovarů v supermarketech během uplynulých pěti let výrazně zahýbalo s tuzemským pekárenským trhem.

Právě zájem lidí o dopékané či rozpékané pečivo, které v supermarketech částečně nahradilo klasické čerstvé výrobky, vedl k poklesu produkce českých pekařů zhruba o pětinu. Alespoň podle čísel, která eviduje Podnikatelský svaz pekařů a cukrářů.

Převisu nabídky nad poptávkou společně s dominantním postavením na trhu pak obchodní řetězce využívají k cenovému tlaku na výrobce. Pekárny tak, nehledě například na rostoucí ceny surovin či energií, přistupují na nižší ceny, které jsou podle svazu mnohdy i podnákladové.

Průměrná mzda v oboru pekárenství, v němž je zaměstnáno kolem dvaceti tisíc lidí, se přitom pohybuje okolo patnácti tisíc korun měsíčně, což je zhruba šedesát procent republikového průměru.

Pekařské firmy v posledních letech v podstatě zmrazily veškeré investice a v řadě případů končí jejich hospodaření v záporných číslech.

„Pokud by stávající situace přetrvávala, řada pekáren by byla nucena ukončit své podnikání," říká předseda Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů Jaromír Dřízal.

Zhoršující se situaci na jednom z nejvíce konkurenčních trhů v Česku potvrzuje například jednatel Hradecké pekárny Radek Homoláč. "Malých pekáren se zavírá v tuto dobu poměrně dost. Logicky není jiná cesta," konstatuje.

Babiš už s velkopekárnou nepočítá

V současné době se ve výrobní sféře pohybuje 700 pekáren, z toho je zhruba 60 průmyslových velkopekáren. Obrat oboru se v posledních letech pohybuje okolo 25 miliard korun.

Lídrem tuzemského pekárenského trhu zůstává s více než pětinovým podílem United Bakeries, v těsném závěsu je pak společnost Penam z holdingu Agrofert Andreje Babiše. Obě firmy chtěly ještě loni vytvořit největší pekárenskou společnost v Česku. Fúzi však zabránil slovenský antimonopolní úřad.

Podle Babiše má skupina Penam na českém trhu sedmnáctiprocentní podíl, tržby loni klesly z 4,3 na 4,1 miliardy korun. Problémy na trhu potvrzuje i on. "Celý potravinářský segment Agrofertu má za první čtvrtletí výrazně horší výsledky oproti plánu. Velice špatně se vyvíjejí právě pekárny," řekl online deníku Aktuálně.cz.

Ke zlepšení situace by mohla pomoci akvizice německých pekáren Lieken, kterou chce Agrofert dokončit v červnu. "Nabízejí se nám zajímavé synergie. V České republice budeme moci prodávat německé produkty a v Německu naopak české," vidí naději Babiš.

Další akvizice v této oblasti již neplánuje. Investice budou směřovat jedině do pekárenských technologií. Babiš ustoupil také od plánu stavět velkopekárnu u Bratislavy jako náhradu za zmařenou fúzi s United Bakeries. "Nebylo by nic hloupějšího, než vstupovat na jeden z nejhorších trhů," vysvětluje. 

Přes dvě třetiny jdou do řetězců

Aby velké a středně velké pekárny na trhu uspěly, musí bojovat o dodávky pro super- a hypermarkety. Jejich prostřednictvím se totiž v současné době prodávají přes dvě třetiny pekařské produkce.

Nejednotnost pekařů pak (vedle zmíněných polotovarů) vede k tomu, že navzdory rostoucím nákladům prodávají své základní produkty za stále nižší ceny. Podle Českého statistického úřadu se supermarketům podařilo ke konci loňského roku srazit odbytovou cenu jednoho kilogramu konzumního chleba z 18,28 na 17,77 korun.

"Nízké odbytové ceny jsou samozřejmě úzce spojeny s výslednou jakostí, zejména masové produkce," vysvětluje Dřízal.

Podle něj je to vidět třeba na běžných rohlících. "Rohlíky, které dříve obsahovaly třeba sedm procent oleje, již nyní obsahují dejme tomu tři procenta," stěžuje si Dřízal. Do druhého dne tedy toto pečivo nevydrží křupavé a v obchodech těžko konkuruje lákavě naaranžovaným dopekům.

Trochu lepší postavení mají malé řemeslné pekárny. Záleží na tom, zda mají dost přímých klientů a vlastní prodejny. V tomto případě nejsou tolik závislé na řetězcích. Pokud dodávají do supermarketů, jde zpravidla o speciality, u kterých si mohou dovolit říci o vyšší cenu.

Ceny chleba se pět let nehnuly

Podle údajů Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů má Česko v porovnání s ostatními evropskými zeměmi nejnižší ceny pekárenských výrobků. Pokud si spotřebitelé stěžují na drahé pečivo, myslí tím zejména právě to, které si supermarkety dopékají ze zmražených polotovarů.

„Ceny pekařských výrobků v obchodech výrazně ovlivňují marže obchodu, které jsou u čerstvých výrobků okolo třiceti procent, zatímco u pečiva ze zmrazených polotovarů minimálně sto procent a více," vysvětluje Dřízal.

Podle něj je český trh s běžným pečivem deformovaný. Neplatí zde již pravidlo, že by se cena kilogramu chleba rovnala zhruba jednomu litru benzinu. „Nyní se dostaneme zhruba na šedesát procent ceny benzinu," upřesňuje Dřízal. Například v Německu stojí kilogram chleba dvě eura, je tedy mnohem dražší než litr benzinu.

Ke konci loňského roku stál kilogram chleba 23,19 korun, znamená to tedy, že se jeho cena za uplynulých pět let vůbec nezměnila. U pšeničného pečiva jde dokonce o pokles z 54,61 korun za kilogram na 44,11 korun.

V módě je označení "regionální"

Řetězce teď využívají toho, že zákazníci slyší na regionální produkty. Některé z nich tak již vyměnily velkopekárny za dodávky od místních pekařů.

"V současné době spolupracujeme s přibližně stovkou dodavatelů pečiva, z toho je více než 60 regionálních," říká mluvčí společnosti Tesco Jiří Mareček. Jako jeden z příkladů uvádí pelhřimovskou pekárnu Adélka.

"Mluvíme-li o dodávkách základního pečiva, jako je rohlík, houska nebo chléb Šumava, odebíráme od podzimu 2012 pouze od regionálních výrobců," připomíná i mluvčí společnosti Ahold, provozující supermarkety Albert, Judita Urbánková.

Poptávku po pečivu z blízkého okolí prodejny potvrzuje také společnost Spar ČOS. Její prodejny Interspar nyní nabízejí 340 druhů pečiva, z čehož si 40 druhů vyrábějí sami a 48 druhů dopékají. "Zbytek sortimentu tvoří pekařské výrobky od dodavatelů s velkým důrazem na regionálního dodavatele," říká mluvčí společnosti Aleš Langr.

Obrat v nedohlednu

Podle Podnikatelského svazu cukrářů a pekařů to ani v letošním roce nevypadá na změnu trendu.

Kvůli snaze o úspory budou lidé dále preferovat základní, tedy nejlevnější pečivo, stejně jako bude pokračovat tlak supermarketů na nižší ceny.

Svaz současně očekává nárůst podílu dopékaného pečiva, které je ve zmražené formě dováženo zejména z Polska, a na němž mají obchody daleko vyšší marže.