Brno - Dvě stě padesát tisíc korun za čtrnáct dní trvající klamavou reklamu musí v Česku zaplatit jedna z největších světových farmaceutických firem GlaxoSmithKline.
Společnost totiž se svou žalobou na Státní ústav pro kontrolu léčiv, který o pokutě rozhodl, definitivně neuspěla u Nejvyššího správního soudu.
Nezáleží jak dlouho
Soud pokutu potvrdil i přesto, že firma spornou reklamu po čtrnácti dnech stáhla.
A rozhodl, že pro udělení pokuty není rozhodující doba trvání reklamy, podíl firmy na trhu nebo to, že firma klamala zákazníky neúmyslně. Důležitéje, že bylo počínání společnosti nebezpečné na citlivém trhu s léky.
Pokutu firma dostala za to, že v letácích propagujících vakcínu proti klíšťové encefalitidě určených odborníkům uvedla, že jde o jedinou vakcínu, která svým složením splňuje požadavky Evropské agentury pro hodnocení léčivých přípravků na humánní léčiva.
Leták, který dostalo na dvě stě praktických lékařů, obsahoval také údaje o nebezpečnosti užívání vakcín obsahujících lidský albumin. Takové vakcíny dodává na trh i konkurence GlaxoSmithKline.
Státní ústav pro kontrolu léčiv rozhodl, že GlaxoSmithKline porušila zákaz klamavé reklamy, její kampaň byla v rozporu s dobrými mravy a společnost také nedodržela ustanovení o přípustnosti srovnávací reklamy.
Polehčující okolnosti
Firma mohla dostat pokutu ve výši až dvou milionů korun, ústav se ale nakonec rozhodl dát pokutu výrazně nižší. Jako polehčující okolnost označil Státní ústav na kontrolu léčiv to, že firma sama reklamu ukončila a spolupracovala. I tak patří udělená pokuta mezi nejvyšší sankce, které ústav udělil.
GlaxoSmithKline ale ani s nižší pokutou nesouhlasila a úřad zažalovala.
"Většina informací v letáku splňuje požadavky zákona, nevhodnou formulaci zvolila firma zcela neúmyslně, jeho jednání tedy bylo méně závažné či dokonce nepatrně závažné," uvedla společnost ve své stížnosti k soudu.
Státní úřad podle firmy nezkoumal její podíl na trhu, nevzal v potaz ani rozsah reklamy. "Podíl na trhu s vakcínami proti klíšťové encefalitidě je 10 až 12 procent a letáky dostalo ne více než 200 odborných lékařů," dodali v žalobě zástupci firmy.
Nejvyšší správní soud ale rozhodl, že výše pokuty je přiměřená.
"Tolerovat porušení zákona v tak citlivé oblasti jakou je reklama na úseku léčivých přípravků, by znamenalo rezignovat na základní funkce státu při ochraně chráněných zájmů a hodnot, na jejichž žebříčku ochrana zdraví a života jistě zaujímají přední místa," uvedl senát Nejvyššího správního soudu pod vedením soudkyně Milady Tomkové.
Firma nezkrachuje
"Trest byl uložen při spodní hranici zákonného rozpětí a byl přiměřený," dodali soudci s tím, že podle informativního výpisu z obchodního rejstříku je základní kapitál GlaxoSmithKline vyšší než jedna miliarda korun.
"Pokuta v této výši v žádném případě nemůže být likvidační," rozhodl soud.
V loňském roce Státní ústav pro kontrolu léčiv udělil za porušení zákonů při reklamě na léky pět pokut v celkové výši 750 tisíc korun, nejvyšší sankce dosáhla dvě stě tisíc korun. V roce 2005 celková výše pokut dosáhla 690 tisíc korun, o rok dříve překročila milion korun.
Zisk největší evropské farmaceutické společnosti GlaxoSmithKline v prvním čtvrtletí klesl meziročně o jedno procento na 2,14 miliardy liber (88 miliard korun) před zdaněním.
Tržby britského kolosu poškodil silný kurz libry a ztráta patentové ochrany u některých klíčových léků.
