Nová sporná investice: Papír za miliardy

Tomáš Fránek
17. 5. 2006 12:40
Pardubice - Výstavba papírny finské společnosti Myllykoski za miliardy korun v Opatovicích nad Labem je další velkou investicí, kterou provází pochybení úřadů. Uvnitř: INFOBOX

Alespoň podle ekologických právníků. Ekologický právní servis, který sleduje přípravu velkých investic v tuzemsku, tvrdí, že už začaly přípravné práce na výstavbu papírny i přesto, že nejsou vydána příslušná povolení.

"Zjistili jsme, že terénní úpravy na přípravu průmyslové zóny zahrnují i výkopové práce, které se shodují s výkopy pro základy budovy papírny," uvedl Michal Bernard z Ekologického právního servisu.

Nezákonný postup?

Podle Bernarda dosud nikdo nezhodnotil vliv papírny z hlediska urbanistického, architektonického a také ochrany životního prostředí. "Na tento nezákonný postup jsme upozornili příslušné úřady," dodal Bernard s tím, že jako v dalších případech velkých investorů úřady ustupují tlaku firmy na co nejrychlejší průběh povolovacích řízení.

Infobox

PROBLEMATIČTÍ INVESTOŘI

Výstavba obří papírny v Opatovicích není první zahraniční investicí, která vyvolává spory

  • Pochybení a porušení zákona už ekologičtí právníci zjistili například u výstavby mexické továrny Nemak v Havrani u Mostu, továrny na výrobu obrazovek LG.Philips v Hranicích
  • Nadstandardní výhody provázely také příchod automobilky TPCA do průmyslové zóny Ovčáry u Kolína
  • Pochybnosti provázejí také přípravu investice korejské společnosti Hyundai v Nošovicích na severu Moravy


 

Podle zástupců společnosti Labe Papír, která je českým partnerem finské společnosti, stavba papírny začne až po získání stavebního povolení v létě 2006 a první papír opustí továrnu na podzim příštího roku.

Finové chtějí v Opatovicích investovat třináct miliard korun a zaměstnat při výrobě papíru především pro časopisy na dvě stě padesát lidí.

Tisíce tun dřeva a papíru

Papírna má podle Ekologického právního servisu produkovat 400 tisíc tun magazínového papíru ročně a spotřebovat 600 tisíc krychlových metrů dřeva z Krkonoš, Orlických hor a Vysočiny. Ekologům se nelíbí také to, že firma nebude používat recyklovaný papír.

Stát počítá, že firmě poskytne investiční pobídky. Pokud bude s podporou projektu souhlasit Evropská komise, dostane finská firma od české vlády slevu na daních až ve výši dvou a půl miliardy korun.

Podle Občanského Sdružení pro Opatovice a Pohřebačku může přijít podpora na jedno pracovní místo stát až na deset milionů korun, tedy více než u dalších velkých investorů.

"Dá se však očekávat, že v důsledku expanze této firmy přijde o místo minimálně stejný počet pracovníků ve stávajících papírenských provozech," řekl Bernard.

Firma ujišťuje, že nic takového nehrozí. "České papírny jsou tak malé, že nedokáží pokrýt ani celkovou roční spotřebu papíru," řekl v časopise Profit Martti Arppe, ředitel projektu Labe Papír a člen výkonného výboru investora - společnosti Myllykoski Corporation.

Velkou továrnu na papír hodlá postavit finský investor, tuto investici podobně jako LG. Philips v Hranicích (na snímku) provází podezření, že úřady chybovaly
Velkou továrnu na papír hodlá postavit finský investor, tuto investici podobně jako LG. Philips v Hranicích (na snímku) provází podezření, že úřady chybovaly | Foto: www.energotis.cz

Občanské Sdružení pro Opatovice a Pohřebačku už napsalo otevřený dopis vládě, Evropské komisi a desítkám dalších politiků, institucí a ekologických sdružení.  "Celý proces posuzování dopadů papírny na životní prostředí a příprava výstavby jsou podle nás netransparentní a nápadně rychlé," uvedl zástupce sdružení  Zdeněk Fiala.

Koncentrace továren

Obří papírna navíc není jediným nový závodem, který se má v Opatovicích stavět, v areálu elektrárny má také vyrůst spalovna komunálního odpadu a výrobna biolihu. "Zvýší se hluk, bude také výrazný nárůst silniční kamionové dopravy, který zkomplikuje dopravní situaci v oblasti a zvýší hlukovou zátěž. Dalšími negativními důsledky budou zápach a emise škodlivin do ovzduší," tvrdí Bernard.

Projekty ale už uspěly při posuzování vlivu na životní prostředí, kde byly stanoveny některé omezující podmínky, počítající například s úpravou silnic a napojením na dálnici D11. Tyto podmínky chce Pardubický kraj kontrolovat.

Finský investor by měl navíc do papírny dopravovat zhruba polovinu surovin po železnici.

 

Právě se děje

před 14 minutami

Soud v Haagu vyměřil bývalému veliteli ugandských povstalců Ongwenovi 25 let vězení

Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vyměřil bývalému veliteli ugandské povstalecké skupiny Dominiku Ongwenovi trest 25 let, žaloba navrhovala 20 let. Soud Ongwena již na začátku února usvědčil z 61 trestných činů, včetně válečných zločinů, zločinů proti lidskosti, znásilnění, vynuceného sňatku a těhotenství a používání dětských vojáků.

Ongwen sám byl ještě jako dítě unesen a vycvičen v dětského vojáka. Podle žalobce to byl důvod, proč žádat nižší sazbu, ačkoliv zločincům u ICC hrozí až třicetileté tresty, připomínají světové agentury. Obhajoba se proti trestu hodlá odvolat. Činů, za něž byl nyní odsouzen, se muž dopustil na počátku tisíciletí, kdy působil v Armádě božího odporu (LRA), která jej původně unesla. Zatčen byl v roce 2015.

Zdroj: ČTK
před 51 minutami

Vládní strany na Slovensku chtějí snížit penze představitelům komunismu

Vládní strany na Slovensku chtějí snížit penze představitelům někdejšího komunistického režimu a pracovníkům některých jeho bezpečnostních složek. Návrh příslušného zákona ve čtvrtek v prvním čtení schválila slovenská sněmovna. Podle poslankyně nejsilnějšího vládního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti a spoluautorky předlohy Anny Andrejuvové by zákon mohl postihnout kolem 7000 lidí.

Podle návrhu se zákon bude vztahovat kromě jiných na poslance parlamentu a členy vlády v komunistickém Československu, dále na příslušníky komunistické tajné policie StB, některé řídící pracovníky v oblasti bezpečnostních služeb či členy a zaměstnance ústředního výboru Komunistické strany Československa a Komunistické strany Slovenska, a to do pádu komunismu v roce 1989.

"Má napravit hlavní nespravedlnost, že ti, kteří byli pronásledování, často umírají v chudobě a jejich pronásledovatelé z doby totality mají specifické výsady," řekl k zákonu slovenský ministr životního prostředí Ján Budaj, který byl na podzim 1989 jedním z hlavních řečníků na protikomunistických mítincích v Bratislavě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy