Ta po českém státu požaduje asi 40 miliard korun za uvalení nucené správy na banku IPB. Úterní termín podle týdeníku Euro odhadli právníci zastupující u londýnské arbitráže Česko.
"Podle mého to ještě v úterý nebude, ale rozhodnutí čekáme každým dnem," uvedl Jiří Hrabovský z mediálního zastoupení Nomury. "Ostatně rozhodnutí jsme čekali už v říjnu, takže uvidíme."
Naopak mluvčí ministerstva financí Petra Krainová hovořila už jen o hodinách.
Nomura 40, Česko 263
Nomura tvrdí, že česká vláda neochránila její investici, když na IPB v roce 2000 uvalila nucenou správu. Zkrachovalou banku vzápětí převzala Československá obchodní banka. Ta ostatně vede spor s japonskou investiční skupinou rovněž.
Česká republika podala čtyři roky po Nomuře, tedy v roce 2004, protižalobu. Viní ji v ní ze škodlivého působení v IPB, které vedlo k jejímu krachu. Jako odškodné požaduje 263 miliard korun.
V polovině loňského roku oznámil premiér Jiří Paroubek, že se stát chce s Nomurou mimosoudně vyrovnat. "Vždycky je pro stát lepší jistota než nejistota. A jistotu rozhodně nemáte při rozhodování arbitrů," vysvětloval tehdy ministr financí Bohuslav Sobotka.
"Pokud by se s Nomurou chtěla vláda vyrovnat, udělala by to. Japonská finanční skupina byla mimosoudnímu řešení rozhodně nakloněna," reagoval Hrabovský na dotaz, zda bude možné se vyrovnat i po vynesení verdiktu.
ČSOB klíčem k dohodě
Dohodě podle nedávných informací Hospodářských novin bránil také spor státu s ČSOB. Banka chce totiž po státu, aby jí hradil ztráty, které jí kvůli převzetí IPB vznikají. Nyní je to zhruba 1,5 miliardy korun, ale celkově by se mohla částka vyšplhat až k jedenácti miliardám.
To by však mohla Evropská komise označit za nedovolenou podporu. Jenže ČSOB bez uhrazení ztrát nehodlá dát k mimosoudnímu vyrovnání souhlas.
Dodnes panuje také rozpor v tom, zda byl postup státu v kauze IPB správný. Ministerstvo financí a také například někdejší ministr privatizace Tomáš Ježek tvrdí, že nucená správa byla nutností.
Naopak bývalí manažeři IPB a také opoziční ODS jsou toho názoru, že banka byla schopna fungovat a nucená správa byla příčinou konečného krachu.
IPB stála daňové poplatníky 130 miliard
Každopádně po IPB zbyly špatné úvěry za 170 miliard korun, které byly převedeny na Českou konsolidační agenturu. Čistá ztráta k zaplacení, která nakonec zůstala státu, tedy daňovým poplatníkům, se vyšplhala na 130 miliard.
Prohraná arbitráž by tento účet ještě zvýšila.
