Praha - Počet případů spojených se softwarovým pirátstvím v Česku roste. Pokud si zákazníci pozorně nepřečtou smlouvu, zaplatí několik tisíc navíc. Informovala o tom protipirátská organizace BSA.
Klamavé faktury rozesílá společnost Office servisní a distribuční - zaměřuje se přitom výhradně na podnikatele. Listina, kterou zákazníkům doručuje, ovšem ve skutečnosti není účtem, ale obchodní nabídkou.
Podnikatel se zavazuje platit
Dokument vyzývá klienta, aby zaplatil 2 490 Kč, což mají být licenční poplatky za kancelářský balík Microsoft Office 2011. Pokud podnikatel tuto částku odešle, vstoupí s prodejcem do smluvního vztahu.
Firma následně musí po dobu dvanácti měsíců platit stejnou částku každého čtvrt roku, smlouva se navíc automaticky prodlužuje na další rok. V obchodních podmínkách je přitom několikrát uvedené, že se klient k veškerým platbám zavazuje dobrovolně.
Za pravidelné platby společnost nabízí klientům kancelářský balík - podle obchodních podmínek se však nejedná o uvedený Office 2011, ale o OpenOffice od firmy Oracle, který je běžně ke stažení zdarma.
Kromě toho Office servisní a distribuční slibuje asistenční služby, jejichž rozsah ovšem činí nejvýše dvě započaté hodiny měsíčně.
"Chvíle nepozornosti tak může kupujícího stát až 24 tisíc korun," říká tiskový mluvčí BSA Jan Hlaváč.
Formulář prodejce podle Hlaváče záměrně rozesílá během dovolených, kdy je vyšší pravděpodobnost, že platbu uhradí omylem pracovník, který u dané činnosti pouze zaskakuje.
Skupina Microsoft se proti jednání prodejce již ohradila.
"Zvažujeme proti firmě právní kroky. Spolupracujeme také s občanským sdružením Společná obrana, abychom spotřebitele před obdobnými obchodními praktikami ochránili," uvádí Markéta Kuklová, tisková mluvčí společnosti.
O nekalých praktikách se Microsoft dozvěděl díky tomu, že se mu ozvala řada podnikatelů, kteří si chtěli pravost podezřelé nabídky ověřit.
Prodražit se mohou i kradené programy
Na podvádění podnikatelů se softwaroví piráti zaměřují podle BSA šíří stále více.
V minulosti bylo kradení programů výhradně doménou jednotlivců, kteří si je pořizovali pro vlastní potřebu. Případně nelegálně získaný software prodávali domácnostem. Nově se však podvodníci zaměřují i na firmy.
Obvykle jim nabízejí kradený software za podezřele nízké ceny, případně se z nich snaží vylákat vysoké částky za neurčité služby a programy, ze které by uživatelé normálně platit nemuseli.
Prodražit se přitom podnikatelům může právě kradený software - za vlastnictví nelegálních programů hrozí stejné riziko jako za jejich stahování. "To, jestli se uživatel stal obětí podvodu, či si stáhl nelegální software úmyslně, rozhodne obvykle až soud," uvádí Hlaváč.
Nelegální software piráti často nabízejí e-mailem nebo poštou, případně využívají falešných internetových obchodů a aukčních portálů. Podvodné prodejny jsou přitom často k nerozeznání od těch skutečných, prodejci totiž do profesionálního vybavení obchodů investují značné částky.
"Nabízejí řadu služeb, které by jim mohl závidět lecjaký legální obchod - rychlou zákaznickou podporu a zejména snadné zaplacení různou formou, od bankovních převodů až po platby kreditní kartou," komentuje Hlaváč.
