Drobným akcionářům se nepodařilo u Nejvyššího soudu zpochybnit a zrušit valnou hromadu ocelárny Nová huť. Právě ta byla klíčová pro převzetí firmy nizozemskou společností LNM Holdings indického miliardáře Lakšmí Mittala.
Valná hromada se odehrála v prosinci 2002 a šlo o klíčové zasedání před tím, než stát převedl Nizozemcům na 70 procent akcií hutě v hodnotě devíti miliard.
Drobní akcionáři chtěli valnou hromadu prohlásit za neplatnou, upozorňovali na možná pochybení ve svolání a průběhu shromáždění.
Soudci Nejvyššího soudu jejich dovolání zamítli. Neuznali žádnou z námitek akcionářů. Šlo přitom o nesmírně složité rozhodnutí - celý spor řešil velký senát, který se zabývá pouze komplikovanými případy.
Snaha zpochybnit privatizaci
Pokud by soud žalobě vyhověl, mohlo to znamenat zpochybnění celé privatizace největšího ocelářského podniku v zemi.
To se nestalo. Valná hromada, kde akcionáři odhlasovali zřízení zástavních práv ve prospěch největších věřitelů huti -International Finance Corporation (IFC), Československé obchodní banky (ČSOB) a HVB Bank Czech Republic, byla v pořádku.
Závazky Nové Huti k IFC činily 6,8 miliardy a k HVB, ČSOB a Komerční bance celkem 2,7 miliardy korun.
A restrukturalizace těchto úvěrů byla jednou ze zásadních podmínek privatizace ostravských oceláren.
Fakta
- Mittal Steel Ostrava je roční výrobou kolem tří milionů tun největším domácím výrobcem oceli a zaměstnává přes osm tisíc lidí. V roce 2005 firma vydělala 4,6 miliardy korun čistého zisku při výnosech 57 miliard korun.
- Největším vlastníkem firmy je Mittal Steel Holdings, kterou ovládá indický ocelářský magnát Lakshmi Mittal.
- Majoritní vlastník chce ke svým více než 70 procentům získat i čtvrtinový majetkový podíl, které dosud vlastní stát. Necelá tři procenta mají drobní akcionáři.
- Českou stranu v předání akcií tak, jak se zavázala, ale brzdí jiný vleklý spor.
- Cenné papíry, jejichž vydání Mittal Steel požaduje, měly původně připadnout společnosti Petrcíle, s níž stát v devadesátých letech minulého století podepsal dohodu o manažerské privatizaci Nové huti. Petrcíle však nesplnila privatizační podmínky a stát jí smlouvu vypověděl.
Drobní akcionáři v žalobě uvedli, že valná hromada nebyla svolána podle zákona, předsedal jí někdo jiný než akcionář a státní Fond národního majetku neměl vůbec právo na shromáždění hlasovat.
Soud ale námitky akcionářů zamítl
Žalob je několik
Mluvčí Mittal Steel Jana Dronská uvedla, že jde o první konečné rozhodnutí Nejvyššího soudu. "Rozhodnutí potvrzuje, že společnost a její manažeři nepochybili,ů uvedla Dronská.
Minoritní akcionáři podali celkem dvě desítky žalob, v žádné dosud nebyli úspěšní.
Malí akcionáři se snažili v dalších žalobách napadnout také navýšení základního kapitálu Ispatu Nová huť o 900 milionů korun, díky kterému společnost LNM posílila svůj vliv v huti.
Vrchní soud v Olomouci i tuto žalobu zamítl.
Minoritní akcionáři také podali žalobu na další valnou hromadu firmy.
Podle nich majoritní vlastník LNM Holdings nemohl na valné hromadě 30. června 2004 vykonávat svá akcionářská práva, protože byla porušena ustanovení obchodního zákoníku při povinném odkupu a navíc neoznámil jednání ve shodě s dalšími akcionáři Ispatu, tedy Fondem národního majetku a Českou konsolidační agenturou.
Drobní akcionáři nesouhlasili ani s cenou, kterou jim největší domácí ocelářská společnost vyplatila v rámci veřejného odkupu akcií.Zažalovali proto huť také o doplatek kupní ceny.
