Brno - Česko stárne, lidí starších 65 let neustále přibývá. Do roku 2050 bude těchto ekonomicky závislých oproti současnému 1,36 milionu lidí dvojnásobek. Zároveň ale nepřibývá těch, kdo by je na pracovním trhu nahradili. Dětí se více nerodí, stále více mladých studuje a svá studia prodlužuje na delší dobu.
Přitom ve věkové skupině 50 až 64 let, která se brzy stane nejpočetnější věkovou skupinou v populaci, je 59 procent nezaměstnaných.
Jediným způsobem, jak zvýšit počet pracujících lidí, kteří přibývání důchodců vyváží, je právě vyšší zaměstnanost v předdůchodové skupině obyvatel.
Upozornili na to odborníci v projektu Strategie Age Management v Česku, který vede Asociace institucí vzdělávání dospělých.
Výsledky studie, které srovnávají situaci v České republice a ve Finsku, představili vědci z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.
"Na rozdíl od Finska se v České republice dosud nepodařilo skloubit podmínky pro odchody do důchodu v připravované důchodové reformě s aktivní politikou zaměstnanosti a s podporou pracovní schopnosti stárnoucí populace," uvedla vedoucí expertního týmu Milada Rabušicová z Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty MU.
Právě lidé starší padesáti let v případě ztráty zaměstnání novou práci hledají jen velmi složitě. Jedním z důvodů je i řada předsudků, kterým zaměstnavatelé věří.
"Řada zaměstnavatelů je přesvědčena, že se lidé po 50 letech věku hůře učí novým věcem, hůře se adaptují na změny a pracují nižším tempem než lidé mladší," uvedl člen expertního týmu Petr Novotný.
Právě mýtus o tom, že se starší lidé hůř učí novým věcem, dlouholeté výzkumy vyvracejí, navíc mají starší zaměstnanci na rozdíl od svých mladších kolegů výhodu letitých praktických zkušeností.
Jedním ze způsobů jak situaci ve věkové skupině lidí starších 50 let změnit, je zavedení takzvaného Age Managementu - tedy systému řízení, který zohledňuje věk zaměstnanců. Jeho součástí je například hledání řešení omezující fyzickou zátěž pracovníků, rozvoj mezigenerační spolupráce nebo restrukturalizace pracovních míst.
