Konec příběhu se blíží, dolar na současný svět nestačí

mah
25. 5. 2009 15:20
Čína, Rusko a Brazílie chtějí pád dolaru. O jeho osudu se možná rozhodne při červnovém summitu OSN.

Frankturt nad Mohanem - Záležitost dní. Tak by se prý dala popsat situace kolem dolaru jakožto klíčové světové měny. Čína, Rusko a Brazílie totiž spolupracují na projektu svrhnutí dolaru z pozice světové měny.

Jak informoval deník Financial Times Deutschland, o budoucnosti dolaru se možná rozhodne na červnovém summitu OSN.

"Je zřejmé, že rezervní měna by neměla být totožná s národní měnou. Tím se ve finančním systému ztrácí disciplína, což má katastrofální důsledky," uvedl nositel Nobelovy ceny za ekonomiku Joseph Stiglitz.

Tento vzkaz je součástí zprávy komise, jíž Stiglitz předsedal a která připravovala podkladové materiály pro chystaný summit OSN.

Snižuje se hodnota čínských rezerv

Dolar z pozice nejdůležitější obchodní a rezervní měny často zaznamenává prudké výkyvy kurzu. To především ohrožuje rozvíjející se země. Ty nahromadily obrovské měnové rezervy právě v dolarech. S klesajícím kurzem se tak snižuje jejich hodnota.

Někteří ekonomové dokonce tvrdí, že upínání se na dolar je jednou z příčin současné krize. Čína, Rusko a Brazílie se tak díky nové měně chtějí stát méně závislými na americké měnové politice.

Společně se Stiglitzem podporují návrh, aby se nová rezervní měna světa stala zúčtovací jednotkou Mezinárodního měnového fondu.

Možné riziko na americký způsob

Stejné nadšení pro změnu nesdílejí Američané. Ti naopak doufají, že se starý systém nezmění. Pokud by se změnila hodnota dolaru, vedlo by to k ještě vyšší zadluženosti. Američtí spotřebitelé, společnosti a stát by se mohli zadlužovat výhodněji.

Dolar je primární rezervní měnou už několik desítek let. Nepředpokládá se tak, že se summit ihned dohodne na programu globální měny.

Summitu se zúčastní 192 ministrů.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Po sto dnech od puče jsou Barmánci znovu v ulicích. Stovky už při demonstracích přišly o život

Po 100 dnech od puče, který sesadil civilní vládu, tisíce Barmánců znovu vyšly do ulic demonstrovat proti vojenské juntě. V několika barmských městech se uskutečnily demonstrace, blesková shromáždění či protestní jízdy, uvedla agentura Reuters. Vojenská junta v posledních třech měsících proti demonstracím nasadila bezpečnostní složky. Při represích zemřely stovky lidí.

Armáda se chopila moci 1. února a znemožnila první zasedání parlamentu zvoleného v podzimních volbách. Ty podle vojáků doprovázely rozsáhlé nesrovnalosti, což ale volební komise odmítla. Armáda zatkla představitele civilní vlády, a to včetně vůdkyně a nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Politička čelí šesti obviněním a hrozí jí až 14 let vězení.

Po státním převratu vypukly Barmě protesty, při kterých lidé odmítali návrat vojáků k moci. Armáda vládla zemi několik desetiletí a umožnila vznik civilní vlády teprve v roce 2015. Proti demonstracím a stávkám násilně zasáhly bezpečnostní síly. Podle Asociace na pomoc politickým vězňům (AAPP) při represi zemřelo 781 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy