Až sto procent porostů kukuřice může zničit škůdce bázlivec kukuřičný, který je příbuzným proslulé mandelinky bramborové. Ta se stala ve druhé polovině minulého století nástrojem komunistické ideologie obviňující "zlé americké kapitalisty" z cíleného poškozování socialistického zemědělství.
O jeho šíření z Balkánu informuje nedávno vydaný leták, na němž se podílelo ministerstvo zemědělství i Státní rostlinolékařská správa. Podle Jaroslava Drobníka, emeritního profesora Přírodovědné fakulty Karlovy univerzity se tento škůdce již objevil i v Česku, na jižní Moravě.
Přiletěl s letadly
Brouk na rozdíl od jiných škůdců napadá kořeny rostlin, takže plodina vůbec nevzejde. Právě proto jsou ztráty způsobené bázlivcem tak vysoké.
Podobně jako u mandelinky ani bázlivec nemá v Evropě mnoho přirozených nepřátel a jeho šíření je tak téměř nekontrolovatelné. Bázlivec se dostal na starý kontinent patrně letecky na území Srbska okolo roku 1990.
Infobox
BÁZLIVEC KUKUŘIČNÝ
- Latinský název: Diabrotica virgifera virgifera Le Conte
- Pochází se Severní Ameriky
- Hlavním hostitelem pro larvy i dospělé brouky je kukuřice setá. A také jen kukuřice je tímto škůdcem ohrožena
- Škody jsou ovlivněny počtem brouků na klas. Hranicí je zhruba tři až šest brouků na jeden klas
- Uvádí se, že v bývalé Jugoslávii je až 30 brouků na klas, v USA až 100 jedinců na jeden klas kukuřice
Z prvotní lokality v blízkosti Bělehradu se Bázlivec kukuřičný od té doby intenzivně a úspěšně šíří, v současné době se již vyskytuje kromě území bývalé Jugoslávie také v Maďarsku, Rumunsku, Slovensku, Itálii a Rakousku. Při monitoringu prováděném českou rostlinolékařskou správou byl jeho výskyt potvrzen v okrese Hodonín.
"V současné době není navíc v česku registrován žádný ochranný přípravek proti tomuto škůdci," upozorňuje Drobník.
Sousední Slovensko již přijalo metodiku chemické likvidace bázlivce prostřednictvím zapravování pesticidů ve formě granulí do půdy. Chemizace půdy ale není podle Drobníka optimálním řešením, a tato metoda také není stoprocentně účinná.
Řešením je genetika
Systémovou prevencí by podle jeho názoru byla geneticky modifikovaná kukuřice, konkrétně typ Bt 863, který obsahuje vložený gen zabezpečující odolnost rostliny proti broukům. Pěstování této modifikované kukuřice ale není v Česku, ani ve formě polních pokusů, dosud povoleno.
Zelenou by měla modifikované kukuřici dát Česká komise pro GMO (geneticky modifikované organismy). "Zahájení polních pokusů může začít hned poté, co dobře dopadne hodnocení průvodních rizik," tvrdí šéf komise Jaroslav Petr.
Bázlivec se totiž dokáže modifikované kukuřici přizpůsobit, takže podmínkou pěstování modifikované kukuřice je dostatečný počet porostů "normální" kukuřice ve stejné lokalitě.
"Brouci z obou poli se pak mísí, vznikají kříženci, a ti jsou na modifikovanou kukuřici opět citliví a zemřou. Právě v Americe byl problém s tím, že tamní zemědělci nedodrželi podíl ploch klasické kukuřice a bázlivci se stali odolnými vůči Bt toxinu v geneticky upravené kukuřici. To hlavně je třeba vzít v potaz," konstatuje Petr.
Spotřebitelé nemusí mít podle odborníků z upravené kukuřice obavy, drtivá většina se v Česku totiž pěstuje na krmení hospodářských zvířat.
Autor je spolupracovníkem redakce
