Peking - Když přijel šéf velké čínské strojírenské firmy Sany Heavy Industry žádat vládu o pomoc při své zámořské expanzi, netušil asi, jak zostra se do něj na veřejném parlamentním slyšení pustí samotný vicepremiér Wang Čchi-šan. "Až inženýři druhé strany odstoupí, pošlete své lidi z Čchang-ša přes moře a naučíte celou firmu mluvit dialektem chu-nan?"
Politik touhle jedovatou otázkou odhalil velký problém současné Číny.
Ta sice má spousty peněz na koupi legend jako Volvo a Hummer, chybí jí ale manažeři schopní udržet je v chodu, natož na špici. Po celém světě navíc Čína naráží na odpor vůči svým investicím kvůli "demokratickému deficitu" komunistického režimu i vedení velkých firem.
Hádka s Googlem ukázala hranici
Chybami se Čína učí
- Jedna čínská společnost se například pustila do převzetí nadnárodního koncernu, aniž si předtím zjistila, že Číňané mají zakázaný vstup do deseti zemí, v nichž koncern působí.
- Když v roce 2003 výrobce elektroniky TCL fúzoval s francouzským rivalem Thomson, byl v Číně považován za vizionáře. Nezachytil ale nástup plochých televizorů a za čtyři roky zkrachoval. Podobný výsledek měl jeho vstup do Alcatelu, nebo angažmá čínské společnosti SAIC Motor v jihokorejské automobilce Ssanyong.
- V roce 2007 zrušil prezident Chu Ťin-tchao slavnostní otevření vysoké pece za 200 milionů dolarů v měděném dole v africké Zambii. Tamní horníci se totiž vzbouřili proti tvrdým pracovním podmínkám pod čínským vedením.
- Po celé Africe se opakují protesty proti dovozu čínských stavebních dělníků a materiálu na stavbu silnic a přehrad. V Alžíru se mezi místními pracovníky a čínskými migranty strhla hromadná bitka na nože, které se účastnilo asi sto lidí.
Právě probíhající ostrý střet s Googlem jen zdůraznil, že ekonomická expanze Číny zřejmě narazila na své kulturní meze, za které při obchodu se světem nehodlá nebo neumí ustoupit. Podle agentury Reuters se proto globální hospodářské ambice Číny asi dostanou i na přetřes světového ekonomického fóra, které začíná ve středu 27. ledna v Davosu.
"Vstupujeme do éry útočných zámořských akvizic ze strany čínských společností," řekl agentuře Jim Hildebrandt, ředitel asijské divize Bain Capital, "největší překážkou ale v téhle fázi pravděpodobně zůstanou jejich schopnosti fúzí a akvizic," naznačil.
Jak tyhle překážky vypadají v praxi, popisuje Reuters na několika příkladech (viz box).
Kromě toho čínské investice naráží na čistě politický odpor. Tak tomu bylo třeba v roce 2005 při nepodařeném pokusu čínské petrofirmoy CNOOC koupit kalifornskou společnosti Unocal. Nebo při loňské snaze státní hliníkárny Chinalco navýšit svůj podíl v australském globálním těžařském gigantu Rio Tinto.
175 let náskoku se krátí
Číně se navíc zatím nedaří excelovat v sofistikovaných oborech moderních technologií a finančnictví, kde leží skutečné bohatství globální ekonomiky. Podíl práce čínských rukou sestavujících například iPod tvoří pouhé jedno procento jeho konečné ceny. Čínská burza funguje od roku 1992, zatímco ta v New Yorku je o 175 let starší. Je to spíš tento náskok než nedostatek peněz, který čínským investičním bankám zatím nedovolí ovládnout některé západní rivaly.
Čína se tak aspoň snaží technologie kupovat spolu se západními firmami. K jejich úspěšnému řízení ale bude muset překonat mnoho kulturních překážek.
Čínský management má skoro nulové zkušenosti s vyjednáváním s odbory, které je na západě klíčové. Tamní uzavřené vedoucí kolektivy také nerady posílají někoho ze svého středu na pozici místního manažera do nově získané pobočky. Firmám se nechce platit horentní sumy za západní poradenské služby a bývají pak nemile překvapeny skutečným stavem věcí, když už je pozdě. Výzvou jsou pro čínské manažery také západní daňové systémy a přesná logistika globálních rozměrů.
"My v Číně nemáme tolik talentů globálního managementu jako v jiných zemích," přiznal Siang Ping, děkan obchodní školy v Čche-Kchung.
Budoucnost v kontejnerech
I přes nedávno oficiálně vyhlášenou "Go out" politiku, kterou Peking vybízí své firmy k expanzi do zahraničí, má tak Čína "hrůzu" z překročení "pohodlné zóny" své tradiční exportní ekonomiky, potvrzuje v úvodu zmíněné obavy čínského vicepremiéra nejmenovaný šéf čínské divize banky z Wall Streetu.
Čína si ale svou slabost uvědomuje. Učí se za pochodu a západní manažerské poradenství si podmiňuje v akvizičních kontraktech. Společnost China International Marine Containers zase například koupila několik zahraničních konkurentů i licenci na německou technologii a najala si zahraniční manažery. Výrobu námořního kontejneru tak zkrátila z 20 minut na pět.
Posuďte pozoruhodný vzestup Číny na příběhu jedné její automobilky
Svůj těžký a "špinavý" zpracovatelský průmysl začíná Čína "vyvážet" ke zdrojům do rozvojového světa. Aluminum Corp of China postavila v roce 2007 v Saudské Arábii svou huť za tři miliardy dolarů, Baosteel plánuje expanzi do Latinské Ameriky, Afriky a na Střední východ.
Čína ví, že koupí světových firem rozloží riziko svých investic, které jí teď ze dvou třetin vězí v amerických dluhopisech. Čínské firmy navíc bude v budoucnu pobízet k expanzi očekávané posilování čínské měny a zdražování tamní práce.
Bublina v cestě
Expanze Číny tedy zřejmě nebude tak rychlá a agresivní, jak se zprvu zdálo díky jejím obřím devizovým rezervám ve světě, který tolik potřebuje peníze. Mnohem spíše se bude na Západ dostávat postupným prosazováním svých vlastních firem přes Asii a Tichomoří.
Pověsti levného dělníka vyrábějícího podle know-how západního klienta se bude Čína podle expertů zbavovat ještě nejméně dekádu. Stejnou minulost ale úspěšně odhodilo i Japonsko nebo Jižní Korea.
Všechno to však ještě může dopadnout jinak. Dál se totiž nebezpečně zahřívá čínský realitní trh. Jen za první dva týdny tohoto roku půjčily tamní banky 161 miliard dolarů. Realitní bublina se tak nafukuje tempem skoro 12 miliard dolarů denně.
