Děti ve škole znovu obědvají jako jejich rodiče. Hrozně

Petr Havel, spolupracovník redakce
12. 5. 2010 6:15
O jídle ve školních jídelnách se mluví prakticky neustále. Mohou vařit lépe?
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Školní jídelny na svou listopadovou revoluci stále ještě čekají. Dětem v nich vaří kuchařky podle stejné vyhlášky jako za časů jejich rodičů. Přestože experti tvrdí, že z pohledu správné výživy je vyhláška dávno překonaná, ministerstvo zdravotnictví po dohodě s ministestvem školství zatím nic měnit nehodlá.

Podle Davida Bartůška, člena meziresortní komise, která s návrhem na změnu vyhlášky ještě za bývalé Topolánkovy vlády přišla, mělo přitom již před rokem ministererstvo navrhnout nové takzvané doporučené dávky živin. Od nich se odvíjí skladba potravin a tím pádem i podoba jídelních lístků ve školách. Uvedená komise ale podle Bartůška přestala po pádu vlády pracovat.

Školáci jsou tedy nadále odsouzeni ke konzumaci příliš vysokého množství živočišných tuků. Tom Václavík, propagátor biopotravin a zdravého stravování, potvrzuje, že to dětem neprospívá.

"Dávky živočišných tuků ve školním stravování jsou v současné době přehnané i pro dospělého. To zvyšuje riziko obezity a kardiovaskulárních chorob," říká.

Devět z deseti školáků má oběd ve škole

Týká se to prakticky všech dět. Zhruba 90 procent z nich se totiž na základních školách stravuje ve školní jídelně. Mají zde pět teplých jídel týdně. "To je často více, než kolik jich sní doma, takže jídelna v podstatě vytváří jejich stravovací návyky," podotýká Václavík.

"Nechápu, jak je možné, že se od předlistopadových dob doporučené denní dávky živin nezměnily," souhlasí s Václavíkem i Bartůšek.

Nejde ale jen o skladbu školních jídelníčků. Zmiňovaná vyhláška podle Bartůška také stanovuje finanční strop pro náklady na stravování školáků a neumožňuje tak nakoupit dražší kvalitní suroviny pro školní jídla. "Zvýšení doslova o pár korun by ale umožnilo rozšířit výběr potravin o poskytnout školákům zdravější jídlo," konstatuje Bartůšek.

Na biopotraviny není dost peněz

S tím souhlasí i Lenka Fofová, vedoucí školní jídelny na gymnáziu J.K. Tyla. Už léta se snaží dětem vařit o trochu zdravější jídla, než jsou klasická.

"Jde to ztuha," přiznává. Podle ní jsou totiž děti naučené na jídla s dochucovadly a proto jim pokrmy uvařené z čerstvých surovin připadají málo výrazné.

Přesto zhruba čtvrtina strávníků si z nabídky dvou jídel, která jídelna pravidelně nabízí, vybere to lehčí, méně kalorické a zdravější.

Gymnaziální jídelna dokonce tento měsíc začíná vařit i některá jídla pouze z biopotravin. "Máme spočítáno, že abychom se vešli do finančního limitu, budeme moci v měsíci uvařit maximálně tři taková jídla," říká Fofová.

Školy si dnes mohou vybrat ze dvou typů spotřebních košů - klasického a laktovegetariánského. Ani druhý z těchto košů ale nemá podle Bartůška vhodnou skladbu živin, neboť maso je v něm nahrazeno zejména mléčnými výrobky, což jsou ale také živočišné tuky. „Základ by měl být celkově odlehčit stravu školních dětí," říká Bartůšek.

Ministerstvo žádnou aktivitu nevyvíjí

Podle ředitele odboru komunikace ministerstva zdravotnictví Vlastimila Sršně ale ministerstvo žádný úkol navrhnout nová výživové doporučené denní dávky nedostalo. „Navržení doporučených denních dávek je velmi složitý odborný proces, který vyžaduje řadu podkladových studií a který zcela určitě není úkolem centrálního úřadu státní správy," uvedl Sršeň. Podle něj není v současné době situace v ČR na takové úrovni, aby zdejší odborná veřejnost předložila řádně zdůvodněný a mezinárodně obhajitelný návrh doporučených dávek.

„Jelikož se jedná o velmi komplexní a finančně náročný úkol, spojují se běžně k jeho naplnění odborníci z několika institucí i zemí. Takto je například v současné době připravován návrh dávek na evropské úrovni Evropským úřadem pro bezpečnost potravin, EFSA," konstatuje ministerstvo.

V tuzemsku navíc chybí aktualizovaná národní databáze nutričních hodnot potravin. „Bez její existence se jeví jako odborně neobhajitelné uvedenou vyhlášku jakýmkoli způsobem zásadně měnit," uvádí Sršeň.

Jídlo ve školách je zdravější než doma

To potvrzuje i přední tuzemský nutriční odborník a zástupce ČR v EFSA Jiří Ruprich. „Doporučuji státním úředníkům, aby si dali velký pozor na stanovení nějakých zdravotních doporučení, z nichž by se měla odvíjet nějaká legislativa," varuje Ruprich. Naše zákony by se tím totiž mohly dostat do rozporu s legislativou EU. 

Ruprich se nicméně nedomnívá, že by školní stravování v ČR bylo nadmíru škodlivé. „Větší množství bílkovin zase tolik nevadí," tvrdí vědec. Naopak, tuzemský systém stravování, kdy mají všechny děti možnost jednoho teplého jídla denně, je podle něj ojedinělý ve světě a ostatní země nám jej závidí.

To mimochodem přiznává Václavík i Bartůšek. Školní kuchyně podle něj „vaří lépe, než se obecně populace stravuje".  Pokud rodiče chtějí, aby školní kuchyně vařily něco jiného, mají podle Rupricha i v současném systému moc si to prosadit. To by navíc byl v souladu s názorem, že stát by neměl ukládat rodičům, co jejich děti mají jíst.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 minutou

Inflace v EU i v eurozóně v srpnu prudce stoupla, je nejvýše za deset let

Míra inflace v Evropské unii i v eurozóně v srpnu prudce vzrostla a dostala se na nejvyšší hodnotu za téměř deset let. V celé sedmadvacítce unijních zemí inflace vystoupila na 3,2 procenta z červencové hodnoty 2,5 procenta. V 19 státech, které používají společnou měnu euro, pak inflace dosáhla tří procent. To je proti červenci nárůst o osm desetin procentního bodu. Ve své konečné zprávě to to v pátek oznámil evropský statistický úřad Eurostat.

Inflace tím poprvé výrazně překročila cíl Evropské centrální banky (ECB). Ta má v úmyslu růst cen v zájmu oživení ekonomiky udržovat na dvou procentech ročně.

Zdroj: ČTK
před 3 minutami

Stát by mohl mít větší přehled o práci a odpočinku strojvedoucích, novelu schválili poslanci

Stát by mohl mít větší přehled o pracovní době a odpočinku strojvedoucích. Úřady budou moci pomocí monitoringu jejich licencí jednoznačně zjistit, jestli konkrétní strojvedoucí neřídí v rozporu s předpisy nad rámec směny u jednoho dopravce v době odpočinku například pro jiného dopravce. Počítá s tím vládní novela drážního zákona, kterou v pátek schválila Sněmovna. Nyní ji projedná Senát. Pokud by novelu z nějakého důvodu vrátil do Sněmovny, poslanci už by se jí kvůli volbám nestihli zabývat.

Podle dřívějšího vyjádření náměstka ministra dopravy Jakuba Kopřivy neví úřady doopravdy, zda jsou strojvedoucí přetěžováni, či nikoli. Navrhované opatření má pomoci státu zjistit, jestli tomu tak je. Vláda pak bude moci případně přijmout příslušná opatření.

Nehody na železnici byly velkým tématem loni v létě. Vyžádaly si i několik obětí a zraněných. Situací se zabývalo ministerstvo dopravy, které sestavilo bezpečnostní komisi pro řešení situace na železnici. Letos v létě vyvolala pozornost tragická nehoda u Domažlic, kde se srazil rychlík s regionálním vlakem. Nehoda si vyžádala tři životy a desítky zraněných.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 11 minutami

Klause propustili z vojenské nemocnice. Cítím se dobře, řekl

Bývalého prezidenta Václava Klause propustili z Ústřední vojenské nemocnice, kde byl od úterý kvůli vysokému tlaku. Klaus byl o víkendu v nemocnici kvůli problémům s tlakem a znovu se do ní vrátil v úterý. Ve stejném zdravotnickém zařízení se léčí i současná hlava státu Miloš Zeman.

Lékaři bývalému prezidentovi předepsali léky, nyní se podle svých slov cítí dobře. Na novinářský dotaz Klaus poznamenal, že se u něj nedá očekávat dodržování klidového režimu a z nemocnice zamířil do svého institutu.

Osmdesátiletý exprezident neměl v minulosti zdravotní problémy často. V roce 2008 podstoupil operaci kyčelního kloubu, o čtyři roky později se podrobil operaci šedého zákalu. Na konci letošního února onemocněl covidem-19. Po vyšetření v nemocnici se odjel léčit domů.

Zdroj: Domácí
před 34 minutami

Slovenský žalobce navrhl 13 let vězení bývalému elitnímu prokurátorovi

Prokurátor navrhl soudu, aby potrestal nejméně třináctiletým vězením a propadnutím majetku bývalého šéfa elitní složky slovenské prokuratury Dušana Kováčika, který je obžalován z korupce, zneužití pravomocí a z dalších trestných činů. Žalobce to uvedl v pátek ve své závěrečné řeči, po které ještě vystoupí obhajoba a sám obžalovaný, který vinu od začátku odmítá. Následně by soud mohl vynést verdikt.

Kováčik je zatím nejvýše postaveným někdejším představitelem slovenské justice, který se jako obžalovaný ocitl před soudem po několika vlnách zatýkání vysokých úředníků, podnikatelů či soudců. Tato zatýkání Slovensko zažilo po loňských parlametních volbách, které skončily porážkou do té doby vládních sociálních demokratů (Směr-SD) premiéra Roberta Fica.

Kováčik podle obžaloby mimo jiné za úplatek 50 tisíc eur (1,27 milionu korun) pomohl údajnému šéfovi jednoho zločineckého gangu Ľubomírovi Kudličkovi zůstat na svobodě. Prokuratura tehdy nepodala stížnost proti rozhodnutí soudu, který Kudličku propustil z vazby na svobodu. Stíhán je také pro podezření, že z vyšetřovacího spisu vynášel informace.

Zdroj: ČTK
Další zprávy