Praha - Spotřeba kondomů v Česku roste a ekonomové se nemohou na příčinách dohodnout se zástupci firem. Zatímco druhá skupina poukazuje na úsporné důvody, které vyvolala krize, ekonomové operují demografickým vývojem.
Byznys s prezervativy se ale každopádně může radovat, protože důsledek je pro něj potěšující. Za uplynulý rok jsme nakoupili 15,48 milionu kusů kondomů, což je téměř o šest set tisíc kusů více než o rok dříve.
Za kondomy jsme tak za uplynulý rok utratili zhruba 157,4 milionu korun.
Méně matek, nebo více obav?
Jak vyplývá z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ), Češi s pořizováním dětí během recese otálejí. V minulém roce se jich narodilo takřka o deset procent méně než v roce 2008.
V roce 2011 se v Česku narodilo celkem 108,7 tisíce dětí. V roce 2010 jich bylo přes 117 tisíc a oba roky předtím ještě o tisícovku více.
Podle zástupců firem, které dodávají na trh kondomy, se spotřebitelé v době krize více chrání před otěhotněním. "Lidé nevědí, jak na tom budou v budoucnu," vysvětluje například Martin Stavinoha z Mattes Group.
Markéta Šichtařová z Next Finance vidí za poklesem především demografický trend a stále častější odkládání porodu kvůli kariéře. Že samotná krize hrála zanedbatelnou roli, si myslí také ekonom Lukáš Kovanda.
"Ženy narozené během populačního boomu zejména první poloviny sedmdesátých let stihly v převážné většině do roku 2008 odrodit," uvádí expert. Potenciálních matek je nyní v Česku podle něj zkrátka méně.
Krize? Jedinečná příležitost
Osobně je však přesvědčen, že zakládat rodinu v době krize se naopak může vyplatit. Náklady obětované příležitosti (tedy cena nejhodnotnějšího statku, kterého se vzdáme ve prospěch jiného) pramenící z rodičovství jsou totiž nižší než v době konjunktury.
V době krize mzdy spíše stagnují, stejně tak existuje vyšší pravděpodobnost vyhazovu. Rodič svým odchodem na mateřskou obětuje méně, než když by měl před sebou možnost růstu.
"Tudíž, plánuje-li mladá rodina tak jako tak dítě a má-li alespoň jeden z manželů jisté zaměstnání, je rozhodně lepší rozšíření rodiny načasovat právě do hospodářsky náročné doby," věří Kovanda.
Optimismus zachovává i Šichtařová. "Sama mám děti tři. Nevidím žádnou spojitost mezi krizí a tím, zda by se měly rodit děti - ty budou žít dalších osmdesát nebo devadesát let, krize odezní po roce nebo dvou," komentuje pro Aktuálně.cz.
Samotné narození dítěte navíc podle ní navzdory mýtu, o jak drahou záležitost jde, nemusí stát téměř nic.
"Postýlka? Může spát s rodiči a bude navýsost spokojené. Kočárek? Může se nosit v klokance a bude ještě spokojenější. Drahá kojenecká výživa? Mateřské mléko nic nestojí," vyjmenovává ekonomka.
Že krize nemá vliv na sníženou porodnost, potvrzuje i teorie ekonoma Jacoba Mincera. Ten se zabýval neoklasickým modelem plodnosti a mimo jiné došel k závěru, že na rozhodnutí mít dítě nemají vliv krátkodobé výkyvy (v době krize spíše výpadky) příjmu, ale celková finanční situace rodiny.
Kondomy zažívají boom
Češi každopádně za kondomy utratí rok od roku více. Za posledních dvanáct měsíců v obchodech, drogériích, lékárnách a na čerpacích stanicích nechali přes 157,4 milionu korun. Za červenec 2010 až červen 2011 to bylo o devět milionů korun méně než letos, ukázal výzkum agentury Nielsen.
Rostoucí tržby za roky 2009 a 2010 hlásí i největší tuzemský prodejce Vulkan Intim Brands, který dodává prezervativy Primeros. V roce 2009 utržil 9,1 milionu korun, v roce 2010 už atakoval 10 milionů korun.
Nejčastěji lidé podle agentury Nielsen nakupovali nearomatizované výrobky. Z vůní byly nejoblíbenější jahodová (přes 303 tisíc prodaných kusů) a banánová (113,8 tisíce ks).
Méně si pořizovali malá balení po třech, čtyřech nebo devíti kondomech. Ekonomická sada s 24 prezervativy naopak zaznamenala meziroční nárůst o 127 procent.
Proč spotřeba roste
Rozmach kondomů může mít různé důvody. Podle Martina Stavinohy z Mattes Group se Češi chrání před těhotenstvím a mnozí ti, kteří by nechráněný styk jinak "riskli", teď raději zodpovědně nakupují.
Poptávka po kondomech je podle něj neelastická - to, kolik kondomy stojí, má na koupené množství jen zanedbatelný vliv. Proto "spotřeba" roste i přes to, že šly ceny prezervativů kvůli vyšší DPH letos nahoru. Podle Stavinohy v průměru o deset procent.
"Lidé jinou možnost nemají," zdůrazňuje podnikatel s tím, že použití kondomu si zákazník důkladně rozmyslí, protože "nejde o sušenku nebo kartáček na zuby".
Fotogalerie: Prahou prošel pochod za oběti sexbyznysu:
Lukáš Kovanda předpokládá, že lidé spolu v době, kdy je v mnoha oborech o práci nouze, zkrátka tráví více času. "Mám dojem, že existují i odborné studie, které prokazují, že se lidé během krize více oddávají sexu a volnočasovým aktivitám vůbec," hledá ekonom důvody vyšší poptávky po kondomech.
Redakce Aktuálně.cz se takové studie v odborných žurnálech i v zahraničních katalozích ekonomických článků pokoušela najít, úspěšná ale nebyla.
Sexem proti stresu
K dispozici byla pouze analýza jednoho z největších výrobců kondomů světa - skupiny Takaso. Její zástupci dodnes vzpomínají na boom, který zažili v letech 1997 a 1998 na asijských trzích, když se tento region zmítal v měnové krizi.
"Mnoho lidí došlo k tomu, že sexuální radovánky jsou způsob, jak se v těžkých časech zbavit stresu," stojí ve studii.
Podobný názor prezentuje také psycholog Ian Kerner v americkém listu Chicago Tribune. Ten dokonce při té příležitosti zmiňuje pojem "the economic value of sex" (ekonomická hodnota sexu). "Je to dostupné pro všechny, je to zábava a vynikající úleva, která lidem vrací optimismus," píše psycholog.
Podle sexuologa Radima Uzla pak prodej kondomů v Česku roste proto, že se lidé zodpovědněji chrání před pohlavně přenosnými nemocemi.
"Takzvané oddávání se sexu je stabilní po všechny věky věků a ve všech zemích světa," říká lékař pro Aktuálně.cz s tím, že počet pohlavních styků podle něj nezávisí na ekonomické situaci ani politické orientaci.
Řekové a Španělé si zoufají
Poměrně skeptická zůstává Markéta Šichtařová, která si myslí, že v době krize se chuť na sex nezvyšuje, spíše naopak. K tomuto závěru podle ní došla i farmaceutická skupina Pfizer.
Z uvedeného výzkumu, který se uskutečnil mezi více než šesti tisíci respondenty z různých evropských zemí, vyplynulo, že zhoršení sexuálního života hlásí 34 procent respondentů ze Španělska, 21 procent z Itálie, 10 z Francie a 9 z Velké Británie či Německa.
"Nezaměstnanost coby zdroj deprese podle mne nebude zrovna dobrým afrodiziakem," tvrdí Šichtařová.
Tomu by vyhovovaly i závěry řeckého Institutu andrologie z letošního dubna. Jeho pracovníci oslovili na šest set Řeků a zjistili, že třetina z nich má chudší sexuální život než v období prosperity.
"Lidé nemají peníze, nemají práci a nevidí budoucnost," komentoval prezident institutu s tím, že následné depresivní či melancholické nálady chuť na jakékoliv radovánky závratně snižují.
Terapeutka Ruth Westheimer pak v eseji "Sexual Recession" připomíná, že ztratí-li partner práci, a oslabí tak svoji roli živitele v rodině, trpí tím i jeho pocit mužství. Což se podle ní může projevit i menší sexuální touhou. Zvláště pokud se přitom se svojí pracovní frustrací či pocitem vyhoření nesvěří, může partnerka získat pocit, že pro něj jednoduše není již dostatečně atraktivní, případně si muž našel někoho jiného, čímž se propast ještě prohlubuje.
