Loukov - Kolem čtyř obřích podzemních nádrží společnosti Čepro v Loukově na Kroměřížsku se hemží stavbaři a podnikový personál. V modrých montérkách a přilbě maskované jako kšiltovka se mezi nimi ztrácí generální ředitel jednoho z našich největších průmyslových podniků.
Jako bývalý voják Jiří Borovec dobře zná kouzlo uniformy. Jeho volbu oděvu k přivítání novinářů na největším projektu Čepra za posledních deset let je tak možné číst jako pokus o odstřihnutí podniku od jeho papalášské minulosti.
Od svého vzniku si totiž Čepro vybudovalo pověst ráje miliardových daňových úniků a neprůhledného sponzoringu politických stran.
"Přitáhl jsem si slušné lidi. Lidi, kteří nemají potřebu vyvádět peníze z firmy, krást pro sebe ani někoho jiného," přiblížil Borovec v rozhovoru pro Aktuálně.cz změnu, kterou označil za svůj osobní cíl. "Mám pocit, že lidé uvnitř firmy i mimo ni začínají věřit, že i státní podnik se dá řídit slušně."
Manažer s metálem
- Absolvoval brněnskou Vojenskou akademii, Masarykovu univerzitu, studium na United States Air Force Defense Langueage Institute a na Brno Business School - Nottingham Trent University.
- V letech 1990 až 1995 armádní tlumočník z angličtiny, ruštiny a španělštiny. Za činnost vojenského pozorovatele mírových sil OSN v bývalé Jugoslávii oceněn medailí "Za službu míru".
- Do roku 2000 personální a posléze jako generální ředitel ABB Service. Od prosince 2000 generální ředitel Škoda JS, kde působil pod Martinem Romanem, který v letech 2000 až 2004 řídil Škoda Holding.
- Od října 2004 v představenstvu ČEZ, později místopředsedou představenstva. Jako výrobní ředitel byl zodpovědný za výrobu elektřiny a renovaci elektráren.
- V čele Čepra od roku 2008
- Zisk Čepra za rok 2010 meziročně vzrostl o 28 % na 962 milionů korun, což je historický rekord společnosti.
A.cz: Národní ekonomická rada vlády (NERV) v březnu doporučila prodej menšinových podílů státních podniků na burze a jmenovala přitom i Čepro. Stát by tím přišel k penězům a vstupem privátních akcionářů by se chod státních firem zprůhlednil, zněl zhruba argument. Je to scénář, se kterým pracujete?
Tohle bylo o Čepru bez Čepra. Jak ale někdy bývá život složitější, připravovali jsme novou strategii a i nám vyšlo de facto to samé, jen tomu neříkáme privatizace. Podívali jsme se na věc z byznysového a technologického hlediska a vyšlo nám, že do budoucna by bylo pro Čepro dobré, kdyby integrovalo s rafinériemi. Jestli to bude formou privatizace, částečné privatizace, nebo prohozením akcií, to nevím a nechceme to ani anticipovat. Myslíme si ale, že je dobrá doba takový krok udělat.
A.cz: Proč?
Když to hodně zvulgarizuju, máme trubky a nádrže, ale nemáme komín, tu rafinérii. S některými partnery je navíc Čepro v jedné roli zároveň dodavatel, zákazník i konkurent, takže pořád balancujeme na ostří nože. Obchodně a technologicky je to složitá situace. Doporučili jsme proto vládě, aby došlo k integraci s rafinériemi. Záměr jsme představili ministrům průmyslu Martinu Kocourkovi a financí Miroslavu Kalouskovi a v této věci se nám dostalo podpory.
A.cz: Které rafinérie připadají v úvahu?
Logicky se nabízejí dva subjekty: Česká rafinérská v Litvínově a Kralupech nad Vltavou, nebo Slovnaft v Bratislavě. Na obě jsme napojeni produktovou řadou díky historii československé energetické soustavy. Žádnou preferenci jsme ale vládě neřekli. V této době by se měl připravovat materiál do vlády, který by tento záměr vládě doporučil. Kdyby to vláda schválila do poloviny roku, což si myslím, že je reálné, mohl by samotný proces trvat rok až rok a půl. Jak Česká rafinérská, tak Slovnaft mají o integraci s Čeprem velký zájem.
A.cz: Městský soud v Praze zahájil v březnu s Čeprem insolvenční řízení. V jaké fázi je řízení teď a jak to ovlivňuje chod podniku?
My vedeme několik let spory ve třech kauzách. Zaplaťpánbůh jsme vloni vyhráli spor s firmou M Port v první instanci, což bylo potvrzeno odvolacím soudem v Praze. Letos jsme na první instanci vyhráli ve sporu s Tukovým průmyslem. Domníváme se, že protistrana se nám snaží komplikovat život, a z toho důvodu na nás podává návrh na insolvenci. Čepro ale není v insolvenci, Čepro není v úpadku. Má dobrou stabilní pozici a dostatek hotovosti, nemáme žádné úvěry. Ta pohledávka vznikla absolutní fabulací, ale i kdyby byla reálná, jsme schopni ji zaplatit za odpoledne, v tom není problém. Takto jsme to vysvětlili i soudu. Partneři dostávají peníze včas, Čepro dodržuje politiku, aby peníze na účtech partnerů byly nejpozději v den splatnosti. Za této situace považujeme insolvenční návrh za vykonstruovaný a šikanózní.
Aktuálně.cz: Váš někdejší předchůdce ve funkci Tomáš Kadlec dosazený Stanislavem Grossem z ČSSD stanul před soudem pro podezřelé hospodaření. Jaké konkrétní kroky jste ve své funkci udělal, abyste podnik zbavil nálepky "dojné krávy" místních politických stran, kterou si během let vybudoval?
Úkol, který jsem si dal, byl, aby veřejnost začala vnímat Čepro jako podnik řízený slušnými lidmi. První, co jsem udělal, bylo tedy to, že jsem si přitáhl slušné lidi. Lidi, kteří nemají potřebu vyvádět peníze z firmy, krást pro sebe ani někoho jiného. Zadruhé jsme rozšířili portfolio dodavatelů. Nepoužíváme už jenom ty takzvaně osvědčené, ale pozvali jsme spoustu nových, aby přišli a účastnili se tendrů, které nejsou "cinklé", které nikomu nešijeme na míru. Najednou se děje to, že místo dvou tří nabídek jich máme třeba dvacet jedna. Což je pro mě signál, že má cenu se do tendrů Čepra hlásit. Děláme také mnohem víc toho, co ani nemusíme.
A.cz: Co například?
Třeba to, že nevěšíme naše zakázky jenom na Centrální adresu. U nás se nekoupí nic bez tendru a není tendr, který by nebyl zveřejněn na našem webu. S dalšími firmami jsme také zakladatelem platformy Transparentnizakazky.cz. My, kteří k ní patříme, tím říkáme, že jako uchazeči o veřejné zakázky nebudeme vytvářet kartely a nebudeme korumpovat ty, kteří o zakázkách rozhodují. Dáme na web, kdo za nás jednal a za jakých podmínek jsme případně vyhráli a zakázku realizovali. Spoustu věcí jsme také znovu "přesoutěžili". Rozvázali jsme některé smlouvy a vypsali nová výběrová řízení. Stalo se pak i to, že se do soutěže přihlásil i původní dodavatel, vyhrál ji, ale za cenu i o 60 procent nižší. A hlavně jsme se překlopili do režimu veřejného zadavatele. Za mého předchůdce takto Čepro nefungovalo. Bylo to pikantní, protože jsme si nechali udělat analýzy, z nichž jedna říkala, že bychom měli být veřejným zadavatelem, a druhá, že ne. Žádná ale nevyznívala stoprocentně a abychom tedy měli pocit jistoty, změnili jsme se v únoru na veřejného zadavatele.
A.cz: Ve funkci jste skoro dva a půl roku. Co považujete za svůj největší úspěch?
Když firma za dva roky zdvojnásobí zisk, je to určitě úspěch. Stejně tak to, když firma dosáhne historicky nejlepšího výsledku, jaký kdy měla. Když do vítězného konce dotáhnete dvě ze tří kauz, které se vlečou šest let, je to taky úspěch. Za úspěch považuju i to, že dodavatelé začínají věřit tomu, že má smysl přihlašovat se na Čepru k tendrům, ale také to, že nemáme žádný zásadní průšvih, což platí i o největší investici Čepra minimálně za posledních deset let - o nádržích v Loukově za 1,4 miliardy korun, které právě dokončuje Metrostav. Je to v harmonogramu a nejsou žádné vícenáklady. V této restauraci jsem s nimi seděl na kontrolním dni a říkal jsem jim: chlapi, vy mi buď něco tajíte, nebo to řídíte fakt dobře. S tak bezproblémovým projektem jsem se nesetkal. A taky mám pocit, že lidé uvnitř firmy i mimo ni začínají věřit, že i státní podnik se dá řídit slušně.
A.cz: A největší úkol v příštím roce až dvou?
Zaprvé jsme ještě nevyhráli všechny kauzy, takže bychom je rádi dotáhli do vítězného konce. Tím největším úkolem je ale realizace nové strategie. Tedy zmíněná integrace s rafinérií, pokud ji vláda schválí.
