Z návrhu ministerstva zemědělství, kterým se bude dnes zabývat na svém jednání vláda totiž vyplývá, že původně plánovaný termín od počátku příštího roku se zejména kvůli odkladům přijetí systému podpor v minulém volebním období nestihne.
Ministryně zemědělství Milena Vicenová přitom preferuje systém plošného přimíchávání biopaliv do benzínu nebo nafty v zákonem stanoveném podílu bez jakýchkoli dalších dotací.
"Hlavními důvody pro zvolení této varianty je její jednoduchost a transparentnost, která přispěje vedle odpadajícího zdlouhavého procesu notifikace k urychlenému řešení uplatnění biopaliv na trhu, a dále soulad s předpokládaným budoucím vývojem politiky uplatňování biopaliv v celé Unii," uvedla Vicenová.
"Z tohoto důvodu byla také tato varianta hodnocena Evropskou komisí v rámci technických konzultací jako nejpřijatelnější. V neposlední řadě toto řešení nevyžaduje další nároky na výdaje státního rozpočtu, které se u ostatních variant pohybují v rozmezí 1,06 až 2,3 miliardy korun ročně," dodala ministryně ke svému postoji.
V pondělí tento návrh posvětila v rozhovoru s Vicenovou také komisařka EU pro zemědělství a rybolov Mariann Fischer Boelová s tím, že Brusel nebude mít problém bezdotační sytém schválit.
Schválení nestačí
Ani po schválení vládou i Bruselem ale ještě nebude možné podporu biopaliv v Česku nastartovat. Jak totiž upozorňuje Jiří Felčárek z tiskového oddělení ministerstva zemědělství, "pro spuštění systému podpor bude ještě nutné dopracovat odpovídající legislativní rámec, včetně případného systému poskytování státní podpory a jeho kontroly".
V praxi to znamená aktivní účast dalších resortů, a to ministerstva životního prostředí prostřednictvím novely zákona o ochraně ovzduší a ministerstva financí, které musí novelizovat zákon o daních.
Plošné přimíchávání biosložek do klasických pohonných hmot dlouhodobě upřednostňuje také největší tuzemský výrobce metylesteru řepkového oleje, který se přidává do nafty, ústecká Setuza.
Její generální ředitel František Janů ale upozorňuje, že v zemích Evropské unie dotační podpory existují, a to buď formou daňových úlev, nebo specifických podpor pro zemědělce nebo výrobce biosložek.
Skutečnost, že v rámci podpor alternativních pohonných hmot v rámci EU rozdíly jsou, potvrzuje i náměstek ministryně zemědělství Tomáš Doucha. "Snahou našeho resortu i celé vlády, a je k tomu velká vstřícnost i v rámci samotné EU, nyní bude, aby se podmínky ve všech zemích Unie sjednotily," zdůrazňuje Doucha.
Jednou z nerovných podmínek je přitom možnost zemědělců z původní Patnáctky čerpat v případě pěstování plodin na energetické účely dotaci zvanou uhlíkový kredit, která činí 45 eur na hektar, což je něco přes 1 200 korun. Na tuto dotaci zemědělci v Česku v současné době nárok nemají.
Doucha ale slibuje, že ministerstvo o tom chce s Bruselem jednat.
Slabá podpora
Pěstitelé hospodářských plodin v ČR nicméně mají v současné době nárok na takzvané zjednodušené přímé platby na hektar a k tomu na národní doplňkové platby. Obě dotace společně jim zajišťují podporu v průměru asi 3 000 korun na hektar, ohodnoceno ale není nepotravinářské využití takové zemědělské produkce.
Funkční systém podpory výroby biopaliv v Česku bude tak pro mnoho zemědělců především znamenat zaručený odbyt suroviny pro výrobu biosložek.
Například z celkové spotřeby nafty v Česku ročně vyplývá, že zákonem stanovené plošné přimíchávání metylesteru v podílu do tří procent by znamenalo možnost využít k produkci biosložky úrodu ze zhruba 170 tisíc hektarů řepky, tedy odbyt pro zhruba půl milionu tun této komodity. Letošní, poměrně vysoká sklizeň řepky v ČR přitom činí zhruba 900 tisíc tun.
