Okraj zdražil, centrum zlevnilo. Méně než 100 tisíc za metr už je v Praze ale rarita

Pavla Adamcová Pavla Adamcová
13. 8. 2020 5:30
Nové byty v Praze se pohybovaly pod 100 tisíci korunami za metr čtvereční naposledy v druhém čtvrtletí roku 2018. Od té doby nabídkové ceny vzrostly o 13 procent a prodejní o 15 procent. Nejvíce zdražily byty v Praze 4, naopak v centru ceny paradoxně klesly. Ukazuje to analýza developerů Central Group, Trigema a Skanska Reality. Se zlevněním přitom podle ekonomů v budoucnu příliš počítat nelze.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Celkový pražský průměr nabídkových cen je podle analýzy 112 tisíc za metr čtvereční, prodejních pak 108 tisíc. Nové byty se pod 100 tisíci korunami za metr čtvereční ještě před dvěma lety nabízely ve čtyřech pražských obvodech. Nejdostupnější bydlení měla Praha 4, následovaná Prahou 9 a Prahou 10. Pod hranici se vešla i Praha 3. Letos už je však celkový pražský průměr ceníkových cen ve srovnání s rokem 2018 o 13 procent vyšší, vyplývá z čerstvé analýzy developerských společností.

Největším cenovým skokanem je právě Praha 4, která je s více než 132 tisíci obyvateli nejlidnatějším pražským obvodem. "Nabízené byty tu zdražily nejmarkantněji, z 84 tisíc na 106 tisíc korun, tedy o 26 procent. Stojí za tím zejména luxusnější projekty, které se dostaly na trh," uvádí analýza.

Druhým a třetím nejrychleji zdražujícím obvodem byla Praha 9 a 10, kde byl nárůst shodně 19 procent. Naopak v centru - tedy v městských částech Praha 1 a 2 - za poslední dva roky nové bydlení v průměru zlevnilo, a to o 13, respektive 10 procent.

Příčinou tohoto zlevnění byl podle výkonné ředitelky Central Group Michaely Tomáškové velký úbytek bytů v nabídce - ze 111 na nynější necelé dvě desítky. Před dvěma lety se totiž nabízely luxusní projekty, kde byly některé byty i za 400 tisíc korun za metr čtvereční. "Současně bylo na trhu velké množství mikrobytů v rekonstrukcích, jejichž cena za metr čtvereční také vybočovala," vysvětluje Tomášková.

Foto: Central Group

U prodejních cen se od roku 2018 celkový pražský průměr zvýšil o 15 procent. Ceny rostly ve všech městských obvodech s výjimkou Prahy 1 a 2. V Praze 1 byl přitom pokles více než třetinový.

I tak ale v centru české metropole zůstává bydlení jednoznačně nejdražší. Cena za metr čtvereční ve druhém čtvrtletí 2020 dosahovala v Praze 1 v nabídkách průměrně 187 tisíc korun. To je bezmála dvojnásobek toho, kolik v průměru stojí byt v cenově nejdostupnějším obvodě, tedy v Praze 9.

Ještě před dvěma lety byl ale rozdíl nejdražšího a nejlevnějšího obvodu, tedy Prahy 1 oproti Praze 4, více než dvaapůlnásobný.

Právě Praha 9 je podle nové analýzy jedinou lokalitou hlavního města, kde se ceny ještě drží pod sto tisíci za metr čtvereční. "Důvodem je hlavně vysoký počet nově povolených jednotek. Čtvrtina všech zahájených bytů v bytových domech za posledních pět let v Praze spadá právě do tohoto obvodu. Díky tomu je zde větší konkurence mezi projekty, což pomáhá držet ceny bytů níže," upřesňuje společná zpráva developerů.

Rozdíl okraj versus centrum se stírá

Bytů v Praze je podle prodejců nedostatek, developerské společnosti si dlouhodobě stěžují na pomalé tempo povolování nových projektů ze strany úřadů. Zároveň ovšem evidují až kolem pěti tisíc hotových a neprodaných bytů, u kterých čekají na zájemce ochotného zaplatit požadovanou cenu. Jak uvedli již dříve analytici společnosti Deloitte, developeři spíše omezí nabídku, než aby prodávali se ztrátou.

K poklesu cen by podle ekonoma ČSOB Petra Dufka mohly vést hlavně prodeje bytů ze strany spekulantů. "K obratu na trhu nemovitostí může dojít teprve s růstem nabídky - ať už výstavby nebo zbavování se stávajících bytů ze strany tuzemských či zahraničních hráčů. Nebo s útlumem poptávky. Takže pokud nečekáme prudký růst nezaměstnanosti nebo další propad ekonomiky, poklesu cen bytů se hned tak dočkat nemusíme," domnívá se.

Zejména k variantě stagnace cen na trhu bydlení, případně k jejich mírnému poklesu se oslovení makléři a ekonomové přikláněli ještě na konci května v anketě on-line deníku Aktuálně.cz. V té době ovšem obecně očekávali, že dopady pandemie koronaviru na českou ekonomiku, potažmo na trh s bydlením, budou tvrdší.

Dufek připomíná, že ve skutečnosti v uplynulé době trhem s bydlením nijak výrazně nezahýbaly ani obavy obyvatel z dopadu pandemie, ani útlum krátkodobých pronájmů. "Stále tu zůstává vize zajištění se na stáří nebo jen investice do něčeho reálného v době, kdy úrokové sazby napříč Evropou jsou extrémně nízko a peníze stále snadno dostupné," dodává ekonom.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 minutami

Odklon od Ruska může u energií trvat roky. Podle šéfa Světové banky hrozí stagflace

Odklon od Ruska může u produkce energie ve světě trvat roky, varoval šéf Světové banky (SB) David Malpass. Tím se podle něj prodlužuje riziko stagflace čili období nízkého růstu a vysoké inflace. Malpass ve vystoupení na Stanfordově univerzitě ve středu také řekl, že v Evropě se zvyšuje pravděpodobnost recese, růst Číny prudce zpomaluje a výkon americké ekonomiky se v první polovině roku snížil. Tento vývoj bude mít podle něj vážné dopady na rozvojové země.

Z nadcházející pravidelné dvouleté zprávy o chudobě a sdílené prosperitě vyplývá, že desetiletí trvající pokrok ve snižování chudoby se kolem roku 2015 zpomalil. Pandemie covidu-19 následně poslala do extrémní chudoby 70 milionů lidí, řekl Malpass.

Zpráva, která má být zveřejněna příští týden, rovněž ukázala pokles celosvětového mediánu příjmu o čtyři procenta. To je první pokles od roku 1990, kdy SB začala tento ukazatel sledovat.

"Rozvojový svět čelí v nejbližší době mimořádně náročným vyhlídkám, v nichž se odráží prudký růst cen potravinářských hnojiv a energií, zvyšování úrokových sazeb a úvěrových rozpětí, znehodnocování měn a odliv kapitálu," upozornil šéf SB. "Naléhavým nebezpečím pro rozvojový svět je, že prudké zpomalení globálního růstu se prohloubí a povede ke globální recesi," dodal Malpass. Připomněl, že mnohé z těchto zemí se stále snaží vrátit na úroveň příjmů na obyvatele před pandemií.

před 35 minutami

Ze soudu o Čapím hnízdu se omluvila finanční ředitelka Agrofertu Procházková

Finanční ředitelka holdingu Agrofert Petra Procházková ve čtvrtek u hlavního líčení v případu kolem dotace na stavbu areálu Čapí hnízdo nevypovídala. Z jednání se omluvila kvůli zdravotním důvodům. K soudu dnes nedorazil ani bývalý premiér Andrej Babiš (ANO), který v kauze čelí spolu se svou někdejší poradkyní Janou Nagyovou obžalobě z dotačního podvodu. Podle právníka někdejšího předsedy vlády Eduardy Bruny je Procházková vzhledem ke svému postavení v Agrofertu klíčovým svědkem.

"I ostatní dnešní svědci jsou důležití, ale paní Procházková je naprosto klíčový svědek," uvedl Bruna. Spolu s finanční ředitelkou Agrofertu měla ve čtvrtek ráno vypovídat také reklamní a marketingová specialistka Tereza Svěráková, ani ta ale k soudu nepřišla. Soudce Jan Šott proto jednání přerušil, bude pokračovat až dalšími svědky, mezi kterými je například autor podoby farmy u Olbramovic na Benešovsku, architekt Jiří Javůrek.

Zdroj: ČTK
Další zprávy