Do Ústavy České republiky přitom pravděpodobně nebudou zasahovat. Jakýkoliv zásah do ústavy je podle ministrů vážný krok, který se musí dělat promyšleně. Vytvoření samostatného ústavního zákona po vzoru ústavního zákona o bezpečnosti státu jim doporučili experti z Právnické fakulty Univerzity Karlovy jako jednu z variant. Ministerstvo si od nich nechalo vypracovat analýzu, finální text bude hotov nejpozději 15. října.
Do začátku listopadu ministerstva navrhnou další postup. V listopadu by se k jednotlivým opatřením pak měl pořádat další expertní kulatý stůl.
"Ústava ČR je poměrně stručný dokument a posílená ochrana přírodních zdrojů by do systematiky ústavy a její podoby nezapadala. Podobně je tomu v případě zásahu do Listiny základních práv a svobod, protože část nové úpravy bude mít charakter úkolů pro stát na území samosprávy," dovysvětlil Toman.
Ministr připomněl, že už v březnu se experti shodli, že je potřeba právní ochranu vody zvýšit. Klimatická změna podle něj ukazuje, že vodní zdroje je třeba chránit mnohem více než v minulosti. "Je nezbytné, aby stát vodu nejen chránil, ale zachovával a udržoval svoje zdroje vody a vnímal ji jako vzácnou a nenahraditelnou surovinu, protože jde o strategický zdroj," řekl Toman.
Podle ministra může samostatný ústavní zákon obsahovat jak práva jednotlivce, tak povinnosti a úkoly pro stát a územní samosprávy. "Obsah nového ústavního zákona je věcí další diskuze, nicméně mohl by zakotvit například právo jednotlivce na přístup k cenově dostupné pitné vodě pro uspokojení základních osobních potřeb," uvedl Toman.
Podle českých statistiků stála loni pitná voda průměrně 38,10 koruny za metr krychlový bez DPH, cena stočného dosáhla v průměru 33,40 koruny za m3 bez DPH. Výdaje na pitnou vodu by přitom podle ministerstva zemědělství neměly přesáhnout dvě procenta z příjmů domácnosti. "V případě, že by cena tuto úroveň přesáhla, mohla by být dotována z veřejných rozpočtů," uvedl pro Hospodářské noviny mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.
Úkol provozovat vodovody a kanalizace by pak případný ústavní zákon svěřil státu a územním samosprávám nebo by zdůraznil nezbytnost ochrany vody, půdy, lesů a krajiny při veškeré činnosti veřejné moci i jednotlivců. Detaily by stanovily jednotlivé prováděcí zákony.
Chystá se i novela vodního zákona
Brabec připomněl, že před prázdninami vláda schválila velkou novelu vodního zákona, na podzim o ní bude jednat sněmovna. Nevyloučil také, že by se právní doporučení mohla právě do vodního zákona zapracovat.
Kvůli ústavní ochraně vody vznikly i poslanecké návrhy, mimo jiné od STAN a KDU-ČSL. Vláda je ale odmítla, stejně jako dříve návrh KSČM. Podle Brabce byly některé návrhy příliš deklaratorní. Lidovci za ústavní ochranu vody spustili v létě petici.
Z aktuálního průzkumu společnost Provident Financial, realizovaného mezi více než 600 respondenty, vyplývá, že se zákazem užívání pitné vody na jiné než pitné účely nesouhlasí pouze 19 procent respondentů - z toho 24 procent z domů a 13 procent z bytů. Objemové limity na užívání pitné vody by zavedlo 41 procent lidí, především těch mladších.
Zdražení pitné vody pak do budoucna odmítá celých 82 procent dotázaných.
