Za vysokým nárůstem stojí především úvěry na bydlení, jejichž objem se zvýšil o 307 miliard na 2,37 bilionu korun. Dluh z úvěrů na spotřebu vzrostl meziročně o sedm miliard a poprvé přesáhl půl bilionu korun.
Zároveň se opět snížil počet lidí, kteří nezvládají splácet své úvěry, klesá také objem nespláceného dluhu na bydlení. Naopak objem nespláceného dluhu na spotřebu se zvyšuje od poloviny loňského roku.
Během tří čtvrtletí letošního roku vzrostlo zadlužení obyvatel o 267 miliard korun, téměř stejně jako v letech 2019 a 2020 dohromady, kdy se zvýšilo o 287 miliard. "Za růstem dluhu stojí rekordní poptávka po úvěrech na bydlení. Především ve druhém a třetím čtvrtletí se objem dluhu z úvěrů na bydlení zvyšoval dosud nevídaným tempem," uvedla výkonná ředitelka Bankovního registru Lenka Novotná. Na konci roku by podle ní mohl meziroční nárůst celkového dluhu dosáhnout i 350 miliard.
Ve třetím čtvrtletí se po více než roce zvýšil také objem dluhu z úvěrů na spotřebu, meziročně o sedm miliard. V předešlých čtyřech čtvrtletích objem tohoto dluhu stagnoval nebo se snižoval. Objem dluhu na spotřebu se zvýšil i přesto, že počet klientů s tímto dluhem se meziročně snížil o 78 000 na 2,28 milionu. "Pokles počtu klientů s úvěry na spotřebu zaznamenáváme už od konce roku 2019," upozornil, výkonný ředitel Nebankovního registru Jiří Rajl.
Úvěr na bydlení na konci třetího čtvrtletí nesplácelo 11 000 lidí, o 29 procent méně než před rokem. Nejlépe spláceli lidé ve věku 35 až 44 let, kde mělo problémy dostát svým závazkům 0,9 procenta klientů. Nejhůře na tom naopak byli lidé starší 55 let, mezi nimiž úvěry na bydlení řádně nesplácela 1,6 procenta klientů.
Úvěry na spotřebu ke konci čtvrtletí řádně nesplácelo 182 000 lidí, tedy o čtyři procenta méně než loni. Nejlepší platební morálku měli lidé ve věkové skupině 45 až 54 let, úvěry na spotřebu nesplácelo 6,4 procenta z nich. Naopak u lidí do 24 let své úvěry nesplácelo 13,5 procenta klientů.
Celkový objem nespláceného dluhu se meziročně snížil o 4,5 procenta na 28,9 miliardy korun. Důvodem je především výrazný pokles nespláceného dluhu na bydlení. Ten se snížil o dvě miliardy na 6,2 miliardy korun. Naopak nesplácený dluh na spotřebu se meziročně zvýšil už páté čtvrtletí v řadě, tentokrát o 598 milionů na 22,7 miliardy korun.
"Růst nespláceného dluhu za situace, kdy klesá počet lidí, kteří řádně nesplácejí, je varováním do budoucna. Ukazuje, že určitá část klientů se během uplynulého roku a půl dostala do výrazných potíží, které není schopná sama řešit," poznamenal Rajl.
