Praha - Na dobrého malíře v současné době čekají lidé v průměru tři měsíce. Malířů je nedostatek, navíc živnostenské oprávnění získávají i nekvalifikovaní žadatelé. V rozhovoru s ČTK to ve čtvrtek řekl cechmistr z Cechu malířů, lakýrníků a tapetářů ČR Radomil Konečný. Podle něj by kvalitu v oboru zvýšilo zavedení mistrovské zkoušky. Odborných škol je málo, ale podpora ze strany cechu už se začíná projevovat, dodal.
"Dobrý řemeslník v našem oboru vám seriózně řekne, že má klienty, kteří na něj čekají v průměru tři měsíce. Na druhou stranu od zákazníků vím, že když se jim někdo ozval na zakázku okamžitě, většinou to nedopadlo dobře. Často řemeslníci nerespektují to, že vstupují do soukromí. Nedodržují čistotu prostředí, slušnost nebo korektnost. To nás velmi trápí," uvedl Konečný. Ve své firmě musí denně odmítnout několik poptávek, vyprodáno má na rok dopředu.
Podle něj se v posledních letech náročnost klientů zvyšuje. "Ale vzhledem k tomu, že je nedostatek kvalifikovaných řemeslníků a učňovské školy neprodukují kvalitně připravené žáky, tak nárůst počtu zakázek bude pokračovat," uvedl. Podle něj bylo velkou chybou, když se zhruba před deseti lety začalo potlačovat učňovské školství.
"Už tehdy jsme na to upozorňovali a dnes se nám to vrací. Mládež není připravena dělat tyhle věci. Ale přitom po ekonomické stránce na tom dobrý malíř není vůbec špatně. Může důstojně žít, vzít si hypotéku, koupit si auto, postavit dům," dodal Konečný.
Podmínky pro získání živnostenského oprávnění v oboru jsou podle něj velmi uvolněné. "Pak je zákazník často zklamán a negativní světlo to vrhá i na kvalitní malíře. A rodiče tím pádem nechtějí své děti na tohle řemeslo posílat," řekl.
Cech malířů se podle něj před několika roky rozhodl na základě zahraničních příkladů podpořit tři školy. "A dneska už jsou vidět určité výsledky. Například v Praze na Jarově je vidět rostoucí zájem o obor. A nejen tam. Ale odborných škol je pořád málo. Je potřeba se na řemesla více zaměřit," podotkl Konečný.
Zvýšení reputace oboru by podle něj pomohlo zavedení mistrovské zkoušky. "Příkladem jsou okolní země, kde je kultura na vyšší úrovni, například Rakousko. Člověk, který by tu zkoušku udělal, by byl nositelem garancí a zárukou dobré práce," řekl. Pokud někdo udělá učňovskou zkoušku s vyznamenáním, může si podle něj na mistrovskou zkoušku troufnout třeba hned.
"Ale jsem zastáncem toho, že důležitá je praxe. Třeba v Rakousku ji můžete dělat až po šesti letech praxe. Důležité by bylo rovněž přezkušování po šesti až deseti letech. Tendence se mění a je nutné nezkostnatět," dodal Konečný.
