Bytový paradox: Nájmy se vrátily o tři roky zpět, prodejní ceny ale dál neznají strop

Adéla Očenášková Adéla Očenášková
20. 5. 2021 14:12
Prodejní ceny starších bytů v Česku na konci prvního čtvrtletí meziročně vzrostly v průměru o 22,5 procenta na 80 367 korun za metr čtvereční. Ukázaly to údaje společnosti Bezrealitky. Nejdražší byla Praha, kde se starší byty poprvé prodávají za více než 100 tisíc Kč za metr čtvereční. Jako nejlevnější z dat vyšel Ústecký kraj (25 819 Kč za metr čtvereční).

"Ani rok s koronavirem nezastavil růst cen staršího bydlení. Rekordy a zásadní milníky padly napříč republikou. Starší byt v Praze se prodává za více než 100 000 Kč za metr čtvereční. To je cena, za kterou bylo možné ještě v polovině roku 2018 koupit byty v novostavbách," uvedl ředitel Bezrealitky Hendrik Meyer.

Byty v Brně, druhém největším českém městě, se pak poprvé přehouply přes 70 tisíc Kč za metr. Těsně pod 60 tisíci se zastavily ceny bytů ve Středočeském kraji (58 705 Kč za metr čtvereční). 

Naopak nejlevněji se byty prodávaly v Ústeckém kraji, následovaly Moravskoslezský kraj (33 145 Kč) a Vysočina (34 036 Kč).

Meziročně vzrostly ceny nejvíce v Libereckém kraji, o 57,1 procenta. V Ústeckém kraji stouply o 42,8 procenta, v Královéhradeckém kraji se zvýšily o necelé dvě pětiny. Naopak na Vysočině starší byty o 4,4 procenta zlevnily, v Praze zdražily zhruba o desetinu.

"Do cen běžných bytů zároveň poprvé výrazně promluvil také hlad po rekreačních nemovitostech. Například v Libereckém kraji se díky zvýšené poptávce po bytech a apartmánech, které se dají využít pro trávení volného času, cena bytů vyhoupla za jediný kvartál o třetinu. Podobně je na tom také Královéhradecký kraj díky poptávce po bytech v Krkonoších a Orlických horách," popsal Meyer.

Zdražily i starší rodinné domy

Průměrná cena starších rodinných domů v Česku na konci prvního čtvrtletí meziročně vzrostla o 12 procent na 42 624 Kč za metr čtvereční. Nejdražší byly v Praze s průměrnou cenou 77 103 Kč za metr čtvereční, následovaly Středočeský (54 440 Kč), Jihomoravský (43 430 Kč) a Karlovarský kraj (33 562 Kč).

Naopak nejlevnější domy se nacházely ve Zlínském (24 335 Kč), Ústeckém kraji (25 657 Kč) a na Vysočině (26 727 Kč).

V meziročním srovnání stouply ceny rodinných domů nejvíce v Jihomoravském kraji, o 34,9 procenta. Následovaly Pardubický (o 30,9 procenta) a Ústecký kraj (o 27,2 procenta). Naopak v Jihočeském, Plzeňském, Karlovarském a Královéhradeckém kraji ceny v průměru o pět až sedm procent klesly.

Data společnosti Bezrealitky ale také ukázala, že se v Praze naopak snížily nájemní ceny, které se vracejí na počátek roku 2018. Průměrný pražský nájem je podle Bezrealitky.cz možné pořídit za 261 Kč za metr čtvereční, v případě modelového 75metrového bytu tedy nájemce ušetří asi dva tisíce korun měsíčně oproti situaci před začátkem koronavirové krize. Naopak v Brně se po mírném poklesu v loňském kvartálu ceny nájmů opět vrátily k růstu a pohybují se na úrovni rekordních 236 Kč za metr.

Průměrné ceny starších bytů v jednotlivých krajích ČR (v Kč/m2) v 1. čtvrtletí a meziroční srovnání (v procentech):

Kraj Cena Meziroční srovnání
Praha 104 103 10,6
Středočeský 58 705 15,1
Jihočeský 44 648 26,4
Plzeňský 46 913 14,3
Karlovarský 40 414 36,2
Ústecký 25 819 42,8
Liberecký 65 069 57,1
Královéhradecký 58 014 39,6
Pardubický 47 480 27,5
Olomoucký 45 179 19,1
Jihomoravský 70 923 14,5
Zlínský 44 832 22,8
Vysočina 34 036 -4,4
Moravskoslezský 33 145 33,4
Průměr ČR 80 367 22,5

Zdroj: Bezrealitky

Průměrné ceny starších rodinných domů v jednotlivých krajích ČR (v Kč/m2) v 1. čtvrtletí a meziroční srovnání (v procentech):

Kraj Cena Meziroční srovnání
Praha 77 103 2,9
Středočeský 54 440 15,4
Jihočeský 28 566 -6,7
Plzeňský 26 848 -4,9
Karlovarský 33 562 -5,7
Ústecký 25 657 27,2
Liberecký 32 875 24,3
Královéhradecký 29 126 -6,4
Pardubický 32 181 30,9
Olomoucký 28 428 25,3
Jihomoravský 43 430 34,9
Zlínský 24 335 3,3
Vysočina 26 727 24,4
Moravskoslezský 27 969 8,4
Průměr ČR 42 624 12,0

Zdroj: Bezrealitky

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Benešová zažaluje soudkyni, která prodloužila Janouškovi přerušení trestu

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) se rozhodla podat kárnou žalobu na soudkyni brněnského krajského soudu Jaroslavu Bartošovou, a to v souvislosti s přerušením trestu lobbisty Romana Janouška. Uvedl to mluvčí ministerstva Vladimír Řepka. Benešová věc prošetřovala na základě interpelace poslance a předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky.

"Důvodem je, že soudkyně při své rozhodovací činnosti v postavení předsedkyně senátu ve věci vedené u Krajského soudu v Brně postupovala v rozporu se zjištěným skutkovým stavem a v rozporu s trestním řádem a nijak nereflektovala na skutečnosti zjištěné například Vrchním soudem v Praze či Vrchním státním zastupitelstvím v Praze," sdělil Řepka k podání návrhu na zahájení kárného řízení.

Janoušek si odpykává 4,5 roku vězení za to, že autem srazil ženu a od nehody ujel. Soud mu výkon trestu na jeho žádost opakovaně přerušoval ze zdravotních důvodů. Za mříže se muž vrátil letos v červenci poté, co olomoucký vrchní soud rozhodl, že Janouškův zdravotní stav nebrání jeho pobytu ve vězení.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Předsedkyní německého Spolkového sněmu se má stát politička SPD Bärbel Basová

Předsedkyní německého Spolkového sněmu se má stát 53letá politička sociální demokracie (SPD) Bärbel Basová. Vyplývá to z informací, které má k dispozici agentura DPA. Ustavující schůze Spolkového sněmu v novém složení, které určily volby 26. září, bude v úterý.

Basovou do vysoké ústavní funkce navrhne vedení parlamentní frakce SPD. Basová je poslankyní od roku 2009 a v současnosti je místopředsedkyní parlamentní frakce SPD. V čele Spolkového sněmu by vystřídala Wolfganga Schäubleho z Křesťanskodemokratické strany (CDU), která si po volební porážce na předsednické křeslo nemůže činit nárok.

Úřad šéfa Spolkového sněmu je protokolárně druhý nejvyšší ve Spolkové republice Německo, hned po spolkovém prezidentovi. Tradičně náleží nejsilnější frakci v parlamentní komoře. SPD zvítězila ve volbách do Spolkového sněmu díky zisku 25,7 procenta hlasů. V minulých dnech často zaznívaly požadavky, aby v čele sněmu stanula žena.

Zdroj: ČTK
Další zprávy