Praha - Vícegenerační soužití z českých domácností téměř vymizelo. Spolu se svými stárnoucími rodiči tak dnes v dospělosti bydlí jen 13 procent lidí středního věku a jen sedm procent o takovémto bydlení uvažuje. Vyplývá to z nedávného reprezentativního průzkumu Raiffeisen stavební spořitelny (RSTS).

Z průzkumu je tedy zřejmé, že drtivá většina rodičů současných čtyřicátníků a padesátníků žije samostatně ve svých vlastních domácnostech. Platí to tak nyní už pro více jak 80 procent rodičů dětí narozených v šedesátých a sedmdesátých letech 20. století.

„Soužití více generací je v dnešní době překonané, z naší společnosti se však začíná vytrácet i mezigenerační solidarita," konstatuje závěrečná zpráva z průzkumu. V minulosti přitom bylo vícegenerační bydlení poměrně obvyklé.

Zatímco v minulosti byly vícegenerační domy podle expertů RSTS běžné až automatické, dnešní společnost se vyznačuje pravým opakem. Mezigenerační bydlení je tudíž dnes už spíše jen výjimkou.

Plusy a minusy velké domácnosti

„Se ženou a dvěma dětmi bydlíme společně s mými rodiči ve vlastním dvougeneračním domě. V našem soužití spatřuji spíše výhody - pořád je někdo doma, prarodiče jsou stále v kontaktu s vnoučaty, babička na hlídání je vždy při ruce a zároveň kdyby se cokoli dělo, jsme prarodičům k dispozici i my," popisuje jeden z respondentů, padesátiletý Jaroslav Novák z Prahy, a dále dodává: „Moji rodiče se navíc ani nemusí o své bydlení starat sami a tím ušetří dost peněz. Většina nákladů spojených s provozem a údržbou domu se jich netýká. Samozřejmě ale vše má i svá minus. Tak třeba ne vždy si musí tchýně se snachou stoprocentně porozumět."

Atomizace rodin

Dnešní české domácnosti tak tvoří čím dál méně lidí. V posledních letech tak podle sociologů začíná převažovat model atomizované rodiny, kterou tvoří jen rodiče a jejich děti.

„Existuje stále hodně případů, kdy si rodiny v minulosti postavily větší domy s  představou, že tam s nimi budou jejich děti nejen vyrůstat, ale žít i v dospělosti. Realita se však s tímto záměrem minula, a tak rodiče, dnes již v důchodovém věku, žijí ve velkém domě sami a často mají problémy s jeho údržbou," poznamenává Renata Zikmundová z RSTS, která se ve svém programu PRObudoucnost věnuje tématu bydlení v seniorském věku.

Trend atomizace rodin potvrzují podle Zikmundové pak i další statistiky. Pouze sedm procent současných čtyřicátníků a padesátníků tak například reálně zvažuje možnost, že ve stáří bude bydlet v jedné domácnosti se svými dětmi.

Solidarita mezi generacemi mizí

Přes padesát procent dotazovaných Čechů ve věku 40 až 55 let pak uvádí, že nevidí potřebu cokoli podnikat ve věci bydlení svých rodičů. „Neuvědomují si, že stáří klade na bydlení jiné nároky, že je mnohdy zapotřebí různých stavebních úprav od redukce schodů, odstranění prahů, rekonstrukce koupelny až po vhodné úpravy kuchyně či správné rozestavění nábytku," dodává Renata Zikmundová.