Praha - Zhruba sto tisíc Čechů dostalo v září dopis od České správy sociálního zabezpečení. Jeho součástí byl přehled dob důchodového pojištění. Dost důležitá věc pro to, aby lidé mířící do důchodu zjistili, zda mají započtená skutečně všechna odpracovaná léta. Každý rok nad povinný limit totiž může penzi zvýšit až o stovky korun měsíčně.
Dopis byl doručen mužům, kteří se narodili v roce 1957 a o tři roky mladším ženám, tedy ročník 1960. Tito lidé budou totiž moci odcházet do důchodu za dva tři roky, a tak mají ještě šanci svou složku zkontrolovat a případně doplnit o chybějící zaměstnání.
"Některé dopisy ještě mohou být na cestě. V případě, že by někdo ani v průběhu října dopis neobdržel, doporučuji, aby si požádal o vyhotovení informativního osobního listu důchodového pojištění, který jim může být zaslán zdarma. Ovšem jen jednou za kalendářní rok," upozorňuje tisková mluvčí České správy sociálního zabezpečení Jana Buraňová.
Zkušenosti z předchozích let úřadu potvrdily, že i ti, kteří zatím svůj důchod příliš neřeší, si díky dopisu doplní do evidence údaje. "Zjistí-li, že jim určitá období chybí, začnou se zajímat o to, jak a kdy mohou chybějící doby doložit, aby se v předstihu připravili na podání žádosti o důchod," dodává Jana Buraňová.
Nepracoval jsi 35 let, nedostaneš důchod
Vedle dosaženého věku je totiž právě počet odpracovaných let zásadní. Záleží na něm, zda důchod žadatelé vůbec dostanou a pak také v jaké výši. Tedy lidé, kteří chtějí jít příští rok do důchodu, musí mít odpracováno minimálně 35 let, přesněji řečeno musí mít za sebou 35 let důchodového pojištění. Do této doby se počítají také roky za takzvané náhradní doby pojištění, což je například studium, vojna, mateřská dovolená nebo i evidence na úřadu práce, pokud byla vyplácena podpora v nezaměstnanosti či při rekvalifikaci.
Každý rok odpracovaný navíc nad stanovený limit znamená o něco vyšší měsíční penzi. U nižších penzí jde řádově o desítky korun navíc, u vyšších penzí i o stokoruny. Takže pokud mávnete rukou nad neúplnými údaji v přehledu s tím, že důležité je mít alespoň požadovaných 35 let, přijdete ročně o dost peněz.
Pokud není jedna z podmínek přiznání důchodu, tedy věk a počet odpracovaných let, splněna, žadatel penzi nedostane.
Ukládejte si pracovní smlouvy nebo výplatní pásky
Přehled o dobách pojištění může získat od úřadu každý, kdo o něj požádá. "Nejvíce si o tento přehled žádají lidé mezi 50 až 59 lety věku. U žen je to dokonce nadpoloviční většina. Objevuje se dost žádostí také od čtyřicátníků, ale i mladších. Čím dříve se lidé, zejména ti v předdůchodovém věku, začnou zajímat o své důchodové záležitosti, tím hladší průběh může mít řízení o žádosti o starobní důchod," tvrdí Jana Buraňová.
Přehled o počtu odpracovaných let lze získat:
- jednoduše klasickým dopisem, ze kterého je patrné, že žádáte o výpis evidovaných dob důchodového pojištění. Musí v něm uvést jméno, příjmení, případně rodné příjmení, rodné číslo a adresu. Lze také poslat už vyplněný tiskopis nazvaný Žádost o zaslání informativního osobního listu důchodového pojištění. Ten si stáhnete na webových stránkách ČSSZ.
- přes datovou schránku prostřednictvím informačního systému do datové schránky ČSSZ ID: 49kaiq3
- online prostřednictvím ePortálu ČSSZ na adrese: eportal.cssz.cz, konkrétně služba "Žádost o sestavení informativního osobního listu důchodového pojištění" v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem na adresu e-podatelny: [email protected]ému.
Sociální správa má maximálně 90 dnů na to, aby vám informativní osobní list poslala. V přehledu sice není uveden seznam zaměstnavatelů, ale žadatelé uvidí roční výši výdělku od roku 1986, celkový počet let, kdy byli pojištěni nebo čerpali náhradní dobu pojištění. Některá z těchto období, například rodičovskou, úřad započítá ale až při vlastní žádosti o penzi.
Když zjistíte nesrovnalosti, víte, že jste pracovali a přitom v přehledu doba není zmíněná, čeká vás pátrání. Nejčastěji u původních zaměstnavatelů. Naprosto ideální je, když si lidé vedou vlastní archiv pracovních smluv, evidenčních listů či výplatních pásek. Pak je hledání jednoduché.
"V případě, že zaměstnavatel již neexistuje nebo je nekontaktní, může okresní správa na základě dokladů, které občan sám předloží, provést rekonstrukci evidenčního listu důchodového pojištění," dodává Jana Buraňová.
V Česku se počet starobních důchodců dlouhodobě zvyšuje. V současnosti jich je zhruba 2 miliony 400 tisíc. V roce 2016 dosáhla průměrná délka starobního důchodu v Česku téměř 24 let. Výrazně se ale liší podle pohlaví: Zatímco ženy stráví v penzi průměrně 27 let, muži jen 19 let.
Náhradní doby pojištění
Jde o období, v němž člověk sice neodvádí žádné pojistné, přesto se mu doba započítává do let potřebných k získání starobního důchodu. Jde o:
- Dobu studia na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole v ČR získaná v období před rokem 2010. Započítává se prvních šesti let studia, a to po dosažení věku 18 let. Doba studia od 1. 1. 2010 se už pro budoucí penzi nezapočítává.
- Dobu evidence u úřadu práce po 31. 12. 1995, pokud člověk pobíral podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Jestliže některou z těchto podpor už nepobírá a je dlouhodobě v evidenci úřadu práce, započítají se maximálně tři roky.
- Dobu vojenské služby v ozbrojených silách ČR (netýká se vojáků z povolání), vykonaná do 30. června 2016.
- Dobu civilní služby. Dnes již neexistuje, ale těm, kteří ji absolvovali do 31. 12. 2004, se počítá.
- Dobu péče o dítě do 4 let věku. Dokládá se čestným prohlášením při uplatnění žádosti o důchod.
- Péči o osoby závislé (ve stupni II, III, i IV) na pomoci jiné osoby. Započítává se od 1. 1. 2007. Náhradní dobou pojištění je též doba péče o osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost).
- Dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti po skončení výdělečné činnosti. Neschopnost ovšem musela vzniknout v době této výdělečné činnosti, popřípadě v ochranné lhůtě. Podmínkou je, že nešlo o úmysl. Náhradní dobou je i doba karantény a doba trvání podpůrčí doby u dalších dávek nemocenského pojištění.
- Dobu zařazení osob se zdravotním postižením v teoretické a praktické přípravě pro zaměstnání nebo jiná výdělečná činnost.
- Pobírání invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně.
- Dobu poskytování zvláštní ochrany a pomoci svědků a dalších osob v souvislosti s trestním řízením, během které nemohou vykonávat výdělečnou činnost.
