Bonus za neabsenci tvoří běžně tisíc až dva tisíce korun k měsíční mzdě. Někdy se vyplácí jako čtvrtletní bonus, tedy nárok na odměnu vzniká po třech měsících docházky. Lze je najít převážně v průmyslu, stavebnictví, logistice, tedy v oborech, které se dlouhodobě potýkají s velkým nedostatkem zaměstnanců.
Tento druh bonusu například poskytuje i český sklad globální společnosti Amazon, který najímá stovky lidí navíc zejména v předvánoční době. Zástupce společnosti sice Aktuálně.cz přislíbili reakci a vysvětlení tohoto postupu, dosud ji však redakce neobdržela.
"Občas, zejména u dělnických profesí, se stává, že zaměstnanec bez jakékoli informace přestane chodit do zaměstnání a považuje tak pracovní poměr za ukončený. V boji o zaměstnance tak firmy stále vymýšlejí nové a nové bonusy a výhody spojené s výkonem práce," říká Jitka Součková z personální agentury Grafton.
Bonus za neabsenci patří mezi ně. Jenže řada firem si neuvědomuje, že jde z pohledu práva o problematický bonus, za který hrozí pokuta až milion korun.
"Firmy inzerující volné pozice spojené s takovými bonusy opomíjejí nebezpečí, které se v této praktice skrývá. Ačkoliv se takový přístup k zaměstnancům může jevit na první pohled jako lákavý, inspekce práce může podobné příplatky za práci vyhodnotit jako nebezpečné pro zdraví zaměstnance a současně jako diskriminační vůči ostatním zaměstnancům, kteří ať už z jakéhokoliv důvodu toto nemůžou splnit," říká Ondřej Řitička z v pražské advokátní kanceláře Noerr.
Upozorňuje na zákoník práce, podle něhož je zaměstnavatel povinen nepoužívat takového způsobu odměňování, při kterém jsou zaměstnanci vystaveni zvýšenému nebezpečí újmy na zdraví a jehož použití by vedlo při zvyšování pracovních výsledků k ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců.
"Poskytování benefitů za 'nemarodění' je s uvedenou zásadou v přímém rozporu, neboť motivuje zaměstnance právě k tomu, aby vykonávali práci i v době, kdy by měli správně zůstat doma v režimu dočasné pracovní neschopnosti a činit vše pro zlepšení svého zdravotního stavu. Zaměstnanci se tak snaží maximalizovat své pracovní úsilí a zvyšovat své pracovní výkony právě na úkor svého zdraví," upozorňuje advokát Řitička.
Co když k doktorovi musím
Nejvíce ohroženi jsou starší zaměstnanci či důchodci, na bonus zřejmě nedosáhnout ani těhotné ženy, které musí na pravidelné lékařské kontroly a nejsou tedy objektivně schopny se vyhnout občasným absencím.
Některé firmy se snaží problém vyřešit vnitřními předpisy. "V předchozích letech měla mzda hlavně dvě složky, základní sazbu plus výkon. Poměr býval často vyrovnaný, případně 60:40. Aktuálně se často objevuje takzvaný bonus za 'bezabsenčnost'. Pro příklad jeden z našich klientů má letos nastaveno 80 procent mzdy základní a k tomu 20 procent docházka. Jiný má 80 procent základní, 15 procent za docházku, 5 procent za výkon," říká František Jareš z personální agentury Student.
Advokát Řitička však upozorňuje, že zaměstnavatelé musí mít na paměti, že vnitřní předpis nesmí odporovat smyslu pracovněprávní legislativy. A i kdyby zaměstnancům přiznával právo na jakékoliv bonusy, ochrana zdraví a bezpečnosti práce musí být vždy na prvním místě.
Inspektoři některé případy už řeší
Také odbory na problémové bonusy upozorňují. "Dávat zaměstnancům příplatky za nulovou absenci je z pohledu odborů 'nucení' aby chodili do práce nemocní a přecházeli onemocnění nebo se báli být doma s nemocnými dětmi. Chápeme zaměstnavatele, že při chřipkových epidemiích mohou nastávat organizační problémy, stroj neonemocní, člověk ano. Rozumní zaměstnavatelé ale chápou, že zdraví zaměstnanců by mělo mít prioritu. Odbory jednoznačně při kolektivním vyjednávání preferují benefit sick days," říká k tomu Jana Kašparová, tisková mluvčí Českomoravských odborových svazů.
A jak sporné benefity hodnotí samotní inspektoři práce? "Loni jsme provedli v oblasti nerovného zacházení a diskriminace celkem 560 takových kontrol a zjistili 141 porušení pracovněprávních předpisů. Samotných případů diskriminace při nastavení poskytování benefitů za docházku bylo pouze několik. Vzhledem k tomu, že byly zjištěny při kontrolách až po 29. červenci 2017, kdy je v účinnosti výčet diskriminačních důvodů v zákoníku práce značně širší než výčet diskriminačních důvodů v antidiskriminačním zákoně, byly postoupeny k řízení, které prozatím nebylo ukončeno," uvedl Richard Kolibač, tiskový mluvčí Státního úřadu inspekce práce.
Podle něj jsou problematické benefity posuzovány individuálně, a to podle konkrétního nastavení u zaměstnavatele. "V případě, kdy je zjištěno, že zaměstnavatel nedodržuje zákaz diskriminace, je možno za přestupek udělit sankci až do výše jednoho milionu korun," dodává Kolibač.
Jsou i další sporné benefity
Obdobně rizikovými bonusy mohou být podle advokáta Řitičky například benefity poskytované pouze ženám k MDŽ či ke Dni matek, ať již ve formě finanční odměny či placeného volna.
Podle inspektorů práce mají diskriminační charakter také benefity, které podle kolektivní smlouvy spočívají ve vyšším odstupném než které stanoví zákon, ovšem pouze pro ty zaměstnance, kteří neměli nárok na starobní důchod.
"Při propuštění zaměstnance z organizačních důvodů, 'nedůchodce' dostal například pět měsíčních výdělků jako odstupné místo zákonných jednoho až tří, avšak 'důchodce' nikoli, neboť je o něj, když přišel o místo, finančně postaráno. Má přece důchod, tvrdily firmy. Rovněž je špatný benefit spočívající v příspěvku na penzijní pojištění, opět pouze pro ty, kteří nemají nárok na starobní důchod. Jde o diskriminace z důvodu věku," dodává Richard Kolibač.