Partnerství s firmou je podle sportovních center dvojsečné: na jedné straně jim přivádí nové zákazníky, za jejichž návštěvy si nebere provize. Na druhé straně prý ale tlačí ceny vstupů neúnosně nízko.
"Multisport na jednu stranu vnímáme jako subjekt, který pomáhá rozhýbávat českou veřejnost, což je chvályhodné. Na druhou stranu je to firma, která ovlivňuje celý fitness trh, což má svá pozitiva i negativa," uvedla pro Aktuálně.cz Jana Havrdová, prezidentka České komory fitness.
Podle ní existují fitnesscentra, kde podíl klientů, kteří přicházejí s Multisport kartou nebo s jinými benefitními kartami, přesahuje 70 procent, což je z hlediska byznys modelu daného centra citlivé.
Mezi negativa tak podle ní patří velká závislost fitcenter na klientech s Multisport kartou. Dříve totiž plynula velká část příjmů bazénů a posiloven z permanentek, které při nevyužívání navíc propadly. Od roku 2010, kdy polská společnost Benefit Systems vstoupila na český trh a začala firmám nabízet možnost zřídit pro své zaměstnance Multisport kartu, se byznys model mnoha podniků obrací.
Velká část příjmů nově plyne z návštěvníků, kteří sem zavítají právě přes kartu a nejsou ničím motivovaní přijít znovu.
Mezi ta centra, kde už lidé s kartou neuspějí, patří například lezecká stěna BigWall v Praze. "Multisport kartu od května nepřijímáme, víc se k tomu ale nechceme vyjadřovat," řekl Aktuálně.cz provozní Matěj Kováčik.
Sdílnější však bylo další pražské lezecké centrum Boulder Bar, kde tyto karty přestali brát v září. "Nechceme dojít do bodu, kdy bude počet klientů s multisportkou vyšší než počet řádně platících zákazníků."
Maximální nedotovaná měsíční cena benefitu je 820 korun, v praxi na ní ovšem z větší či menší části přispívá zaměstnavatel. Podle Hospodářských novin (HN) pravidelný sportovec, který dochází třikrát týdně na tenis, ušetří měsíčně i tisíc korun. Jednorázový vstup do sportovního zařízení totiž obvykle vyjde na sto až dvě stě korun.
Multisport vydělává na tom, když uživatelé jeho karet nejsou příliš aktivní. Takový přístup připomíná restaurace typu all you can eat, v nichž host zaplatí fixní cenu bez ohledu na to, kolik toho sní. Restauratéři vědí, že jedlíků, kteří takovou nabídku využijí naplno, je jen málo. A čím méně lidé kartu využije, tím méně firma zaplatí partnerským sportovištím, a zůstane jí tak víc peněz. Stejný model ostatně využívají i mnohá klubová fitcentra či golfové kluby.
"Podle mě je existence Multisportek výhodná. Díky nim se spousta lidí začala sportu věnovat, když získali kartu jako benefit od zaměstnavatele. Některá fitcentra jsou na Multisportu závislá, což je pro ně problém. My žijeme i z toho, že si u nás lidé kupují permanentky nebo chodí na jiné benefitní karty, takže to máme dobře rozložené. Multisport u nás tvoří tak 30 procent klientely," vysvětluje nebezpečí přílišného spoléhání na držitele Multisport karet majitel fitness centra Yaya Fit&Slim Tibor Horváth.
"Jde o to, že Multisportka je výhodná pro koncového uživatele, ale ne pro majitele fitness center, protože jim pak nevycházejí peníze na nájem. Mohou být výjimky provozovatelů, kteří třeba platí nízký nájem nebo centrum provozují ve vlastní nemovitosti," dodává majitel sítě fitcenter Jan Kareš Fitness, který karty už nepřijímá.
Kareš dodává, že v jeho posilovnách se platí měsíčně nebo ročně, ovšem ne za jednotlivé návštěvy. "Z Multisportky se za jednu návštěvu fitcentrům platí třeba stovka, u nás se měsíčně platí 2000 korun plus DPH," dodává. "Za nějakých 100 korun za člověka jen těžko pokryjete náklady na nájem," stěžuje si Kareš.
Zástupci MultiSportu ale tuto výtku odmítají. "Když s partnery jednáme o cenách, snažíme se vždy o to, aby nastavené podmínky vyhovovaly oběma stranám. Ne vždy se dohodneme, to se ale zkrátka stává," připouští jednatelka tuzemského Multisportu Martyna Monoszon.
