Danke TXL. Poslední letadlo odletělo, Berlín zavřel slavný Tegel. Bude z něj park

ČTK ČTK
8. 11. 2020 17:47
Z berlínského Tegelu v neděli odpoledne po 60 letech komerčního provozu odletělo poslední letadlo s cestujícími, letiště na severozápadě německé metropole tak končí svůj provoz. Leteckou obsluhu Berlína plně přebírá nové letiště Willyho Brandta, které je v provozu od soboty minulého týdne. Berlínský starosta Michael Müller den označil za historický okamžik plný emocí.

Poslední letadlo z Tegelu, které vypravila francouzská společnost Air France do Paříže, odstartovalo asi v 15:40, což bylo se 40minutovým zpožděním oproti plánovanému odletu. Výběr francouzských aerolinek byl symbolický, protože první linkový let na Tegel v tehdejší západní části rozděleného velkoměsta uskutečnila rovněž Air France, a to v lednu 1960.

Poslední letadlo vyprovodila k místu startu kolona servisních vozidel, jejichž řidiči měli puštěné sirény. Letadlu se dostalo i slavnostní fontány v podobě postřiku od hasičských vozů.

Poslední odlet z letiště Tegel v Berlíně.
Poslední odlet z letiště Tegel v Berlíně. | Foto: Reuters

Rozloučit se přišli mimo jiné berlínský starosta Müller, francouzská velvyslankyně v Německu Anne-Marie Descôtesová či šéf německé pobočky Air France Stefan Gumuseli. Descôtesová řekla, že Tegel je součástí společné historie, která spojuje Berlín a Francii.

"Letiště bylo pro nás Berlíňany bránou do světa," prohlásil Müller, který neděli 8. listopadu označil za historický den. "Je to den plný emocí a vzpomínek a nám všem je z toho úzko u srdce," uvedl. Müller dodal, že z brány do světa se Tegel změní v bránu pro vědce z celého světa. Areál by se totiž v budoucnu měl stát vědeckotechnickým a průmyslovým parkem.

Historické letiště zvládalo i moderní provoz

Tegel má pro obyvatele metropole nostalgický význam, protože po poválečném rozdělení města sloužil jako hlavní letecký uzel západního Berlína. Vznik Tegelu je navíc spjat s blokádou města a význam tohoto letiště ještě vzrostl po uzavření Tempelhofu, což bylo další letiště v někdejším západním sektoru metropole.

Šéf berlínských letišť Engelbert Lütke Daldrup prohlásil, že Tegel vždy ustál leteckou obsluhu metropole. "Za normálních okolností má kapacitu deseti milionů pasažérů ročně. V roce 2019 zde ale bylo odbaveno 24,2 milionu cestujících," řekl. "Tegel to vydržel a Tegel nám vždy prokázal dobrou službu," poznamenal Daldrup.

Danke TXL

I přes význam Tegelu se ale město kvůli pandemii nemoci covid-19 nemohlo rozloučit s letištěm tak, jak by si představovalo. Akce pro veřejnost nebyly naplánovány a veřejnost se nedostala ani na vyhlídkovou terasu, která byla vyhrazena pro novináře a pozvané hosty. Z hygienických důvodů byl navíc vstup na terasu omezen, aby bylo možné udržet vzájemný odstup. Lidé ale odlet sledovali z různých míst metropole, například u příjezdu k letišti nebo z pláží jezera, které leží u ranveje.

V Berlíně jsou rovněž všudypřítomné plakáty s nápisem Danke TXL. Zkratka TXL je kódem Mezinárodní asociace leteckých dopravců (IATA) pro označení Tegelu.

Ačkoli je nyní Tegel považován za uzavřený, zůstane ještě půl roku v letové záloze. Povolení k provozu zde totiž formálně vyprší ke 4. květnu 2021. V neděli se ale na Tegelu symbolicky zhasínají světla.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Erdogan navštívil strategické město, které získal Ázerbájdžán v bojích s Arménií

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes navštívil strategické město Šuša, které obsadil Ázerbájdžán v loňských bojích o Náhorní Karabach s Arménií. Erdogana přijal s vojenskými poctami ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Turecko a Ázerbájdžán jsou blízkými spojenci, a to také ve vojenské oblasti. Arménie označila návštěvu za provokaci, uvedla agentura AP.

Oba prezidenti podepsali ve městě společnou deklaraci, ve které se jejich země zavazují k širší spolupráci. "V tomto dokumentu je mimořádně významná naše spolupráce v oblasti obranného průmyslu a vojenské podpory," uvedl Alijev.

Erdogan je prvním zahraničním prezidentem, který navštívil město Šuša poté, co se dostalo pod kontrolou Ázerbájdžánu. Uvedl, že zde chce otevřít turecký konzulát. "Tím zajistíme, že naše aktivity budou rychlejší a efektivnější," prohlásil. Zároveň vyzval Arménii, aby se zapojila do spolupráce a budování společné budoucnosti v regionu, uvedl turecký tisk.

Arménie však návštěvu odsoudila. Její ministerstvo zahraničí ji označilo za provokaci, jež "výrazně poškozuje mezinárodní snahy o stabilitu v regionu".

před 4 hodinami

Macron: Evropa by měla mít 10 obřích technologických firem, aby konkurovala USA

Francouzský prezident Emmanuel Macron by v Evropě do roku 2030 rád viděl deset technologických gigantů s tržní hodnotou každého z nich přesahující sto miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč). Macron dnes v Elysejském paláci hostil stovku evropských investorů a podnikatelů v oblasti nových technologií. Iniciativa Scale Up Europe, po níž akce převzala jméno, si klade za cíl narušit dominanci Spojených států v odvětví.

Podnikatelé musí vlády dotlačit k větší efektivitě, myslí si Macron, který přitom zdůraznil zejména americkou a čínskou konkurenci. Cílem zmíněné evropské iniciativy, kterou se Francie pokouší vést, je zlepšení financování start-upů, hlavně v pozdější fázi růstu, aby se dostaly do vyšší ligy, přitáhly další investice a špičkové zaměstnance.

Macron s ohledem na francouzské předsednictví Evropské unie od počátku roku 2022 apeloval na zavedení takzvaného evropského technologické ho víza, aby bylo možné do EU přilákat zahraniční talenty, a na zaměření velkých investorů na inovaci.

Francouzský prezident připomněl, že cílem Francie je mít 25 jednorožců, tedy firem s hodnotou přes jednu miliardu dolarů (zhruba 25 miliard Kč). Dnes jich má patnáct.

Další zprávy