"Predikce pro rok 2030 se budou zpřesňovat po roce 2023, kdy se mají revidovat emisní limity CO2 pro osobní a lehké užitkové automobily. Od procenta snížení emisí u těchto vozidel ve srovnání s rokem 2021 a povinného podílu nízko- a bezemisních vozidel pro výrobce od roku 2030 se vše odvíjí," uvedla mluvčí ministerstva Štěpánka Filipová.
Ministerstvo dopravy loni uvedlo, že v Česku by do roku 2023 mohlo vzniknout šest až osm čerpacích stanic na vodík. První tři pilotní čerpací stanice na vodík připravuje petrochemický holding Unipetrol na svých stanicích Benzina v Praze, Litvínově a Brně. Projekty jsou nyní ve stadiu získávání potřebných povolení a výběru dodavatelů. Pilotní pražskou stanici firma plánuje na Barrandově. Další veřejná stanice vznikne v rámci ÚJV Řež.
Výstavbu vodíkových čerpadel mají podpořit dotace z Operačního programu Doprava z výzvy, která je pro podporu rozvoje infrastruktury vodíkových plnicích stanic určená. Unipetrol také plánuje vybudování vlastního zdroje pro výrobu vodíku.
Využitím vodíkových článků v elektromobilech se zvyšuje jejich dojezd a zkracuje doba dobíjení z hodin řádově na minuty, což je srovnatelné s běžným tankováním benzinu nebo nafty. Auta na vodík již sériově vyrábí například Toyota, Hyundai nebo Honda. Právě Toyota, která letos v Evropě prodala 167 vodíkových vozů Mirai, do vodíku masivně investuje. V minulosti vyvinula například loď na vodíkový pohon.
"Jakmile budou v Česku stát první čerpací stanice, jsme připraveni uvést na český trh náš sériově vyráběný vůz na vodíkový pohon, Toyotu Mirai," řekla ČTK mluvčí Toyoty ČR Jitka Jechová. Toyota očekává, že cena osobních aut na vodíkové palivové články se do deseti let vyrovná ceně hybridních modelů.
Sousední Německo ročně plánuje vynaložit do rozvoje vodíkových technologií 100 milionů eur, tedy 2,5 miliardy Kč.
