V posledních letech se ve světě automobilů objevila tak trochu nová kategorie: Poměrně velká auta za relativně nízkou cenu. Typickým reprezentantem této skupiny jsou superlevná Dacia Logan, Renault Fluence a teď i Škoda Rapid, Seat Toledo a Peugeot 301 společně s Citroënem C-Elysée.
Posledně zmiňovaný vůz jsem získal k týdennímu testování. Šlo o vůbec nejdražší nabízenou verzi, tedy ve verzi exklusive s dieselovým motorem 1,6 HDi. V cenové akci nyní stojí takový vůz 328 tisíc korun.
Do této maximální výbavy vozu patří například palubní počítač, centrální zamykání, elektricky ovládaná okna i zrcátka, rádio, hliníková kola, mlhovky. Navíc jsem pod volantem objevil i páčku na ovládání tempomatu, což je příplatková výbava za 6000 Kč, auto mělo i parkovací asistent, za který se v rámci paketu City připlácí rovněž šest tisíc korun.
O pasivní bezpečnost v případě nehody se postarají čtyři airbagy, střešní nelze získat ani za příplatek.
Na první pohled není C-Elysée žádný krasavec. Člověka až napadá, že to tak Citroën možná udělal úmyslně, aby sice nabídl vůz zákazníkům, které zajímá v první, druhé i třetí řadě hlavně cena, ale aby neodvedl špatným směrem pozornost těch zákazníků, kteří přijdou do autosalonu označeného dvojitým šípem například pro vůz C4.
Zejména boční linie jsou velmi účelové, elegance se kamsi vytratila. Na druhou stranu, automobil nevypadá v této výbavě jako nějaký chudý příbuzný. Má samozřejmě nárazníky, zrcátka i kliky lakované v barvě karosérie, má dokonce i chromovanou lištu na předním nárazníku a chromované lišty kolem bočních oken.
Na opěrkách vzadu se šetřilo přespříliš
Jasné důkazy o šetření se naleznou teprve uvnitř. Tak například na dveřích nejsou kvůli úspoře kabeláže žádné ovladače pro spouštění skel, to je soustředěno na středový panel. Stejně tak je ovladač bočních zrcátek vlevo od volantu na přístrojové desce a nikoli na dveřích, jak je tomu nejčastěji.
Cestující vzadu nemají v plastové výplni zadních dveří žádný odkládací prostor.
Samotný panel před řidičem a spolujezdcem ovšem vypadá solidně a celkem pohledně. Je sice z tvrdého plastu, ale ten je na několika místech nalakovaný. Ovládací prvky jsou umístěny logicky a mají správnou velikost.
Na ovládání okének si řidič, který je zvyklý jezdit i jinými vozy, musí chvíli zvykat, a proto například výjezd z parkoviště střeženému závorou, kde je nutno přiložit čip či parkovací lístek, mi první dva dny trval o něco déle, ale to není nic, kvůli čemu by člověk měl C-Elysée odmítat. Podstatně více vadilo chybějící tlačítko na víku kufru. Ten lze otevřít buď stiskem tlačítka na klíčku s dálkovým ovládáním zamykání, nebo jiným tlačítkem ve voze vlevo od volantu.
Nejvíce jsem se ovšem podivil nad způsobem řešení hlavových opěrek na zadní lavici. Jednak jsou pouze dvě a hlavně jsou to vlastně jen jakési "výrůstky" z opěradla, která nejdou vysunout. Lidé vyšších postav (kteří se sem jinak bez problémů vejdou) tak budou mít podepřen maximálně krk, což je samozřejmě v případě nehody naprosto nedostatečné a nebezpečné.
Šetření (na izolačních materiálech) se projevuje i zvýšenou hlučností ve voze. Do kabiny více než příjemně proniká jednak klapot studeného dieselového motoru a také aerodynamický hluk při jízdě po dálnici.
Spotřeba potěší
Samozřejmě by pomohl šestý převodový stupeň, na druhou stranu je ale Citroën s tímto dieselovým agregátem jedním z mála aut, s nímž lze jezdit s průměrnou spotřebou, která se podobá té, jakou dosahují technicky sofistikované hybridní vozy. V technických parametrech výrobce uvádí kombinovanou spotřebu 4,1 litru a já jsem měl na palubním počítači po ujetí 750 testovacích kilometrů údaj o litr vyšší. Přitom dynamický projev byl vzhledem k nízké hmotnosti vozu (necelých 1100 kilogramů) velmi sympatický. Je ale pravda, že drtivou většinu cest jsem absolvoval s prakticky prázdným vozem.
Přitom bych toho mohl do kufru naložit hodně. Jeho objem je 506 litrů a pod velmi chatrnou podlážkou je ještě plnohodnotné rezervní kolo. Využitelnost tohoto prostoru ovšem omezují relativně velké vzpěry víka.
Jízdní vlastnosti Citroën C-Elysée zaostávají od nejlepších reprezentantů aut této a podobné velikosti. V zatáčkách se karosérie poměrně hodně naklání, při intenzivním brzdění se příď velmi "ponoří" a přejezd výtluku hlubšího než nějakých pět centimetrů poznáte i díky kovovému třesknutí, které se ozve od podvozku. V tu chvíli jsem také poznal, proč jsou výplně sedaček ve voze tak nebývale měkké. Mají totiž podobné nárazy tlumit.
Citroën C-Elysée je zkrátka auto pro motoristy, kteří nejezdí každý den dlouhé trasy, ale potřebují převážet cestující i na zadních sedadlech a hodí se jim i velký kufr. Není to auto pro nadšeného řidiče, nenajdete v něm desítky bezpečnostních i komfortních funkcí. Přesto je to výrobek, který je nepochybně bezpečnější a ekologičtější než stovky tisíc ojetin, které u nás nyní jezdí.
Technické údaje:
- Rozměry: (d,š,v v mm): 4427, 1953, 1466
- Objem zavazadlového prostoru: 506 litrů
- Maximální rychlost: 180 km/hod
- Zrychlení 0-100 km/hod: 11,2 s
- Spotřeba: 4,1 l/100 km
- Výkon motoru: 92 koní
- Maximální točivý moment: 230 Nm
