Pokud jste poslední léta strávili zíváním nad stále nudnějšími a všudypřítomnějšími SUV, pak jste ve skutečnosti čekali, až konečně přijde Alfa Romeo Tonale. Do anonymního zástupu vnesla tak ohromující dávku italské grácie a chuti žít, jako by tančila mezi lidmi, co jdou ráno do práce.
Ať se na ni podíváte z kterékoli strany, je prostě fascinující. Napětí povrchů, které se v rozporu s fyzikou hladce přelévá z kapoty na blatníky a boky, buldočí odhodlanost přídě i romanticky oblá záď. A celá ta krása působí tak samozřejmě a lehce, jako kdyby ji namalovali jedním tahem. Dolce Italia.
Původ v hrdé Lombardii potvrzují také kola připomínající rozetu z průčelí gotické katedrály v měřítku jedna k jedné. Průměr dvacet palců je v této třídě extrémní a ještě o něm bude řeč. Jenže málo platné, ty nadýchané boky nic menšího nesnesou. Stačí se podívat na sesterský Dodge Hornet, do jehož vzhledu zjevně zasáhl účetní z Oklahomy.
Interiéru už tvůrci tolik jednoduchosti vdechnout nedokázali. Ohlídali si ale důkladné zpracování, což se při milionové ceně počítá. Zapomeňte na Fiat Tipo a řeči o italské nedbalosti. Na ně už před patnácti lety pádně odpověděla Alfa 159 a Tonale se jejího odkazu drží stejně jako předtím Giulietta, Giulia i Stelvio.
Spíše je přímočarý italský duch znát na jednoduchém menu komunikačního rozhraní, z něhož by se mohli poučit nejen chaotičtí Francouzi, ale i zašmodrchaní Japonci. Většinu funkcí obsloužíte dvěma třemi tahy, a to i díky oddělené mechanické klávesnici pro ovládání ventilace.
Přední sedadla poskytují právě takový komfort a oporu, jaké slibují na pohled. Nemusíte však být Fat Tony Salerno, aby vás Tonale tlačilo v kolenou. Z jedné strany tlustou výplní dveří, z druhé zbytečně širokým středovým tunelem.
I vzadu je sezení spíš pro střízlíky, což ostatně předznamenává nastupování úzkými dveřmi. Kufr se z 500 litrů benzinové verze zmenšil na hybridních 385. Základní tvar je mělký a místo pod podlážkou zabírá baterie.
Ta pochází od čínského žraloka CATL a 12 využitelných kilowatthodin zajišťuje vozu reálný dojezd po městě kolem padesáti kilometrů. My jsme po Praze ujeli pětapadesát, nabíjení u veřejného stojanu trvá něco přes dvě hodiny.
Po vybití elektřiny ze sítě nastartuje spalovací motor a odhaluje několik kompromisů. Zatímco čistě benzinovou verzi pohání přeplňovaná patnáctistovka přes sedmirychlostní automat, o tři sta kilo těžší hybrid má motor o dvě deci menší a převodovku o stupeň kratší.
Nepoměr je znát u prvního semaforu. Dlouhé odskoky mezi rychlostními stupni nutí motor k hlasitému vytáčení při rozjezdu, i potom automat nedočkavě podřazuje při každém polechtání plynu. A zůstane u toho, i když Alfa za městem nabere rychlost. Předjíždění chybí nadhled i razance, kterou bychom čekali od systémového výkonu 206 kilowattů.
Podvozek je pro jízdní dynamiku naladěný výborně. Na poměry SUV je obratný, zachovává klid i při ostřejších manévrech a obří dvacetipalcová kola neuskakují ani na hrbolech v zatáčce.
Nizoučké bočnice nízkoprofilových pneumatik ovšem moc nepruží a spolu s těžkými 20palcovými disky kompromitují komfort pérování. Karoserie sebou neustále šije a vlní, jízdě chybí kompozice a sofistikovanost.
Každý musí zvážit, zda takové nastavení ocení. Alfě patří uznání za to, že nabízí alternativu a mimochodem jako jedna z mála dodržuje písmeno S ve zkratce SUV. K úsporné a poněkud těžkopádné povaze hybridu ovšem ostrý jízdní charakter moc nepasuje. O tři metráky lehčí benzin se chová přece jen atletičtěji.
Provoz po městě a okolí může elektřina citelně zlevnit. Prvních sto kilometrů po nabití jsme ujeli se spotřebou 3,2 litru. Na dálnici se karta obrací, při 130 km/h si Tonale řekne o 9,3 litru. My jsme raději zvolnili tempo a s dvěma nabíjecími seancemi po týdnu dosáhli průměru 5,6 litru.
Alfa Romeo Tonale PHEV
Motor: benzinový 4válec 1,3 l vpředu + elektro vzadu
Výkon: 132 kW při 5750 ot./min + 90 kW
Točivý moment: 270 Nm při 1850 ot./min + 250 Nm
Nejvyšší rychlost: 206 km/h
Zrychlení 0-100 km/h: 6,2 s
Kombinovaná spotřeba v cyklu WLTP: 1,3 l/100 km
Objem zavazadlového prostoru: 385 l
Cena: od 1 259 000 Kč
Technické složitosti odpovídá cena začínající na 1 259 900 korunách, o 240 tisíc víc než srovnatelně vybavená patnáctistovka bez kabelu. Bez dotací taková alternativa samozřejmě matematicky nevyjde. Za vše mluví, že Ford Kuga nebo Mitsubishi Eclipse Cross už se i v plug-in hybridní verzi nabízejí pod milion korun, aby pro ně vůbec někdo přišel.
Což nic nemění na tom, že Tonale je krásné, solidně udělané a neobvykle originální auto. Pohled na něj vás nikdy neomrzí, stejně jako uznalé pohledy okolí. Užijete si jich dost i bez motání kabelu u nabíječky, takže pokud je pokud je vám sportovní duch Alfy blízký, zkuste benzinovou patnáctistovku.
